Dodatečné přiznání k DPH u faktur ze zahraničí: penále a lhůty

Musíte podat dodatečné přiznání kvůli pozdě zaslané faktuře z EU

Pokud vám faktura od dodavatele z jiného členského státu EU dorazí až poté, co jste už podali řádné přiznání k DPH za dané období, a faktura mění výši vaší daňové povinnosti, obvykle vzniká povinnost podat dodatečné přiznání.

Kdy se povinnost skutečně týká

• faktura se váže k plnění, které mělo být zdaněno už v předchozím období
• opožděné zaúčtování mění výši základu daně nebo výslednou daňovou povinnost za dané období
• chybu jste zjistili až po podání řádného přiznání, ne před jeho podáním

Pokud naopak fakturu obdržíte ještě před podáním řádného přiznání za dané období, stačí ji zahrnout přímo do něj a dodatečné přiznání není potřeba. Rozhodující je proto vždy okamžik, kdy jste doklad reálně dostali a zpracovali.

Proč se u pořízení zboží z EU chyba objeví zrovna takto

U pořízení zboží nebo služby z jiného členského státu vzniká povinnost přiznat daň k okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění, ne až k datu, kdy fakturu fyzicky obdržíte. Pokud dodavatel fakturuje se zpožděním, nebo doklad cestou zabloudí, snadno se stane, že jste povinnost přiznat daň měli splnit už v období, které je dávno uzavřené. Právě proto je tento typ chyby u zahraničních dokladů podstatně častější než u tuzemských plnění, kde dodavatel i odběratel obvykle fakturují ve stejném období.

Do kdy je nutné podat dodatečné přiznání k DPH

Dodatečné přiznání k DPH je potřeba podat bez zbytečného odkladu poté, co chybu zjistíte – tedy co nejdříve, ne až v posledním možném termínu. Zákon stanovuje konkrétní lhůtu, do které lze dodatečné přiznání podat platně, tato lhůta se odvíjí od okamžiku, kdy se o chybě dozvíte.

Praktický postup

• jakmile fakturu ze zahraničí obdržíte a zjistíte, že mění dřívější přiznání, poznamenejte si přesné datum zjištění
• dodatečné přiznání připravte a podejte co nejdříve, ideálně do několika dnů od zjištění chyby
• zbytečné otálení zvyšuje riziko sankcí, protože délka prodlení ovlivňuje výši případného úroku

Přesnou zákonnou lhůtu pro podání dodatečného přiznání i jeho formální náležitosti doporučujeme ověřit s účetní nebo přímo na webu finanční správy, protože se odvíjí od konkrétních okolností vašeho případu.

Co si poznamenat jako doklad o datu zjištění

Protože se lhůta pro podání dodatečného přiznání odvíjí právě od okamžiku zjištění chyby, vyplatí se mít doklad o tom, kdy jste fakturu skutečně obdrželi – datum doručení e-mailu, datum přijetí datové zprávy nebo poštovní razítko na obálce. Při případné kontrole tak dokážete obhájit, že jste lhůtu dodrželi a nejednalo se o svévolné opoždění.

Jak se v přiznání k DPH řeší identifikovaná osoba

Identifikovaná osoba je specifický status pro subjekty, které nejsou běžným plátcem DPH, ale kvůli přeshraničním plněním – typicky pořízení zboží nebo přijetí služby od plátce z jiného členského státu EU – musí přiznávat a odvádět DPH jen z těchto vybraných plnění.

Hlavní rozdíly oproti běžnému plátci

• identifikovaná osoba neodvádí DPH z tuzemských prodejů, jen z vybraných přeshraničních transakcí
• nemá nárok na běžný odpočet DPH tak jako plátce u svých tuzemských nákupů
• registrace jako identifikovaná osoba vzniká automaticky splněním zákonných podmínek, ne dobrovolným rozhodnutím

Pokud jako identifikovaná osoba obdržíte fakturu ze zahraničí opožděně a týká se plnění, které jste už měli přiznat, princip dodatečného přiznání je obdobný jako u běžného plátce DPH – rozdíl je jen v tom, co všechno se v přiznání uvádí.

Kdy se stanete identifikovanou osobou omylem, aniž byste o tom věděli

K registraci identifikované osoby často dochází, aniž by si to podnikatel uvědomil – stačí třeba objednat reklamní službu od zahraniční platformy nebo nakoupit zboží od zahraničního dodavatele nad stanovenou hranici. Status vzniká ze zákona bez ohledu na to, jestli jste si o registraci sami zažádali, a jeho nesplnění se řeší stejně přísně jako u běžného plátce, včetně případných sankcí za opožděné přiznání.

Jak zaúčtovat prodej auta v přiznání k DPH

Prodej firemního vozidla, u kterého jste při pořízení uplatnili nárok na odpočet DPH, se v přiznání k DPH uvádí jako zdanitelné plnění na výstupu. Znamená to, že z prodejní ceny musíte odvést DPH stejně jako u jiného prodeje zboží.

Na co si dát pozor

• pokud jste při pořízení auta odpočet neuplatnili vůbec nebo jen částečně, může se lišit i způsob zdanění prodeje
• prodej auta osobě z jiného členského státu EU nebo mimo EU se může řídit odlišnými pravidly než tuzemský prodej
• datum uskutečnění zdanitelného plnění u prodeje auta je obvykle datum předání vozidla novému majiteli, ne datum uzavření smlouvy

Protože se pravidla liší podle konkrétní situace – typu vozidla, výše dřívějšího odpočtu i osoby kupujícího – vyplatí se prodej firemního auta předem probrat s účetní, ať víte, jakou částku daně máte do ceny promítnout.

Souvislost s pozdě doručenými doklady

Podobně jako u zahraniční faktury může i prodej auta být důvodem dodatečného přiznání, pokud se na účetní doklad k prodeji přijde až po podání řádného přiznání za dané období – třeba když kupní smlouvu vyhotoví autobazar se zpožděním, nebo se platba připíše na účet až v následujícím měsíci, přestože k předání vozidla došlo dřív. I zde platí, že rozhodující je datum uskutečnění plnění, ne datum, kdy doklad fyzicky dorazí do účetnictví.

Jaké penále hrozí za dodatečné přiznání k DPH

Pokud dodatečné přiznání vede k doplacení daně, obvykle vzniká úrok z prodlení za dobu, po kterou daň nebyla zaplacena. Výše úroku se odvíjí od délky prodlení a od aktuální repo sazby stanovené Českou národní bankou.

Co ovlivňuje výslednou sankci

• délka prodlení mezi původním termínem splatnosti a skutečným doplacením daně
• to, zda jste chybu zjistili a napravili sami, nebo ji odhalila až kontrola finančního úřadu
• opakovanost podobných chyb v minulosti

Vlastní iniciativa při podání dodatečného přiznání se obecně cení lépe, než když chybu odhalí až finanční úřad při kontrole – proto se vyplatí chybu napravit co nejdříve po jejím zjištění, i za cenu nutnosti doplatit úrok z prodlení.

Rozdíl mezi úrokem z prodlení a pokutou za opožděné tvrzení daně

Kromě úroku z prodlení, který se počítá z dlužné částky daně, může finanční úřad v některých případech uložit i samostatnou pokutu za pozdě podané tvrzení, pokud je zpoždění delší nebo jde o opakovaný problém. Tyto dvě sankce se posuzují samostatně a jejich případná výše se odvíjí od konkrétních okolností – proto se obecně vyplatí spíš dodatečné přiznání podat co nejdřív z vlastní iniciativy, než čekat, až chybu odhalí kontrola, kdy bývá postih citelně přísnější.

Jak vést jednoduché účetnictví jako plátce DPH

Plátce DPH vedoucí jednoduché účetnictví, respektive daňovou evidenci, musí kromě běžné evidence příjmů a výdajů navíc sledovat i DPH na vstupu a na výstupu u jednotlivých dokladů, aby měl podklady pro pravidelné přiznání k DPH.

Co si u evidence DPH pohlídat

• u každého dokladu evidovat základ daně a výši DPH zvlášť, ne jen celkovou částku
• rozlišovat doklady podle sazby DPH, pokud fakturujete plnění s různými sazbami
• u zahraničních faktur sledovat i to, jestli podléhají režimu přenesené daňové povinnosti

Než fakturu ze zahraničí zaúčtujete, vyplatí se nejdřív ověřit status zahraničního dodavatele – postup popisujeme v článku DPH: jak vystavit zahraniční fakturu a ověřit plátce. Přehled toho, jak ověřit tuzemského plátce DPH, najdete v článku Kdy se stát plátcem DPH a jak si ho ověřit, konkrétní vyhledávání v registru pak popisuje článek Registr plátců DPH: jak ověřit plátce a spočítat daň. Přiznání k DPH i další formuláře dnes podáváte elektronicky, postup najdete v článku Moje daně: jak se přihlásit a podat přiznání online.

Jak se vyhnout opakovaným dodatečným přiznáním

Nejúčinnější prevencí je zavést pravidelný měsíční proces, kdy před uzávěrkou období projdete i doklady, které ještě nemáte, ale víte, že by měly dorazit – například vyžádáte si potvrzení od zahraničních dodavatelů, se kterými dlouhodobě spolupracujete, jestli fakturu v daném období vystavili. U pravidelných zahraničních dodavatelů se také vyplatí domluvit si pevný termín fakturace, ať doklady chodí předvídatelně a nedochází k opakovanému zjišťování chyb až po podání přiznání.

Pomůže i to, když si v účetnictví vedete přehled otevřených objednávek a přijatých plnění ze zahraničí, u kterých doklad ještě nedorazil – jednoduchá tabulka s datem plnění a předpokládaným dodavatelem vám umožní před uzávěrkou období rychle zkontrolovat, jestli na nějakou fakturu stále čekáte, místo abyste na chybějící doklad přišli až s odstupem několika měsíců.