Kdo podává přiznání k DPH a jak se vyplňuje

Kdo je povinen podat přiznání k DPH

Povinnost podat přiznání k DPH má každý, kdo je registrován jako plátce daně z přidané hodnoty, bez ohledu na to, zda jde o fyzickou osobu podnikající jako OSVČ, nebo o právnickou osobu, typicky společnost s ručením omezeným. Povinnost trvá i v obdobích, kdy plátce neměl žádná zdanitelná plnění – v takovém případě se podává takzvané nulové přiznání.

Kdy vzniká povinnost podávat přiznání

• od okamžiku, kdy se osoba stane plátcem DPH, ať už povinně nebo dobrovolně
• za každé zdaňovací období, tedy měsíc nebo čtvrtletí, podle toho, jaké má plátce nastaveno
• i v obdobích bez zdanitelných plnění, formou nulového přiznání

Jestli je vaše firma vůbec plátcem DPH a jak si to ověřit, popisuje článek Kdy se stát plátcem DPH a jak si ho ověřit. Zjistit, zda je plátcem váš obchodní partner, jde přes Registr plátců DPH: jak ověřit plátce a spočítat daň.

Může za společnost podávat přiznání společník

U právnických osob je odpovědnou osobou statutární orgán, u společnosti s ručením omezeným tedy jednatel. Podání proto obvykle zajišťuje jednatel osobně, nebo jím pověřená osoba, typicky účetní nebo daňový poradce s plnou mocí. Kterýkoli společník, který není zároveň jednatelem, nemá automaticky právo přiznání za firmu podávat.

Kdo tedy přiznání skutečně podává

• jednatel s přístupem k datové schránce firmy nebo s elektronickým podpisem
• účetní firma nebo daňový poradce na základě plné moci
• zaměstnanec pověřený k tomuto úkonu, pokud má odpovídající oprávnění

Pokud společník zároveň není jednatelem, ale chce mít možnost podání zajišťovat, musí k tomu mít výslovné pověření, typicky formou plné moci. Bez něj podání jménem firmy nemá platnost a odpovědnost za nesplnění povinnosti nese i tak statutární orgán.

Odpovědnost za správnost údajů

Bez ohledu na to, kdo přiznání technicky odešle, konečnou odpovědnost za správnost a včasnost podání nese firma jako plátce daně, respektive její statutární orgán. Proto se vyplatí mít jasně nastavené, kdo v podniku za tuto agendu odpovídá, zejména pokud přiznání zpracovává externí účetní.

Do kdy nejpozději podat přiznání a zaplatit DPH

Přiznání k DPH i samotná platba daně jsou splatné do 25. dne po skončení zdaňovacího období. U měsíčních plátců to znamená každý měsíc, u čtvrtletních plátců po skončení příslušného čtvrtletí – tedy třeba za druhé čtvrtletí roku je rozhodující 25. den měsíce následujícího po jeho konci.

Co se stane, když termín vyjde na víkend nebo svátek

Pokud 25. den zdaňovacího období připadne na sobotu, neděli nebo státní svátek, lhůta se posouvá na nejbližší následující pracovní den. Nejde ale o pravidlo, na které by se mělo spoléhat systematicky – lepší je přiznání podávat s dostatečnou rezervou před termínem.

Rozdíl mezi lhůtou pro podání a lhůtou pro platbu

Podání přiznání a úhrada daně mají stejný termín, tedy 25. den po konci období. To je odlišné oproti dani z příjmu, kde se lhůty pro podání a pro platbu mohou lišit. U DPH proto nestačí jen přiznání odeslat včas, je potřeba mít peníze na účtu finančního úřadu připsané ve stejné lhůtě.

Přiznání se dnes podává elektronicky, nejčastěji přes portál Moje daně, kam se přihlásíte datovou schránkou nebo bankovní identitou. Postup přihlášení a samotného odeslání formuláře popisuje článek Moje daně: jak se přihlásit a podat přiznání online, který se hodí zejména těm, kdo přiznání podávají poprvé sami bez účetní.

Jak vyplnit konkrétní řádky přiznání

Formulář přiznání k DPH je rozdělen na řádky, z nichž každý odpovídá jinému typu zdanitelného plnění nebo odpočtu. Přesný obsah jednotlivých řádků a metodiku jejich vyplnění stanovuje finanční správa v pokynech k formuláři, které se vyplatí mít při vyplňování otevřené vedle sebe.

Na co se řádky obecně dělí

• řádky pro tuzemská zdanitelná plnění na výstupu, tedy prodeje se základní nebo sníženou sazbou daně
• řádky pro plnění přijatá ze zahraničí, například z jiného členského státu EU nebo ze třetích zemí
• řádky pro nárok na odpočet daně na vstupu z přijatých plnění
• řádky pro specifické situace, jako je vypořádání odpočtu daně u dlouhodobého majetku po skončení kalendářního roku

Konkrétní řádky, na které se lidé nejčastěji ptají, se týkají třeba tuzemských zdanitelných plnění, oprav základu daně nebo odpočtu u dlouhodobého majetku – ve všech případech platí, že přesné zařazení částky závisí na charakteru konkrétního obchodního případu, a v nejasných situacích je lepší postup ověřit s účetním nebo přímo podle aktuálních pokynů k formuláři, ne odhadem.

Nákup zboží ze Slovenska a jiných zemí EU

Pokud nakoupíte zboží od plátce DPH z jiného členského státu, například ze Slovenska, jde zpravidla o pořízení zboží z jiného členského státu, které se v přiznání eviduje na samostatných řádcích jak na straně daně na výstupu, tak současně jako nárok na odpočet, pokud máte na odpočet nárok. Tento mechanismus se označuje jako reverse charge a jeho smyslem je, že daň přiznává a zároveň si ji odečítá odběratel. Podobný princip se uplatňuje i u přijatých faktur od zahraničních dodavatelů obecně, ne jen ze Slovenska – jak takovou fakturu správně posoudit a ověřit, zda protistrana skutečně je plátcem DPH v jiném státě, popisuje článek DPH: jak vystavit zahraniční fakturu a ověřit plátce.

Jak podat opravné přiznání k DPH

Pokud zjistíte chybu v už podaném přiznání ještě před uplynutím lhůty pro jeho podání, řešením je opravné přiznání. To řádné přiznání zcela nahrazuje a k původně podanému se dál nepřihlíží – finanční úřad pracuje jen s posledním platně podaným opravným přiznáním v rámci dané lhůty.

Kdy použít opravné a kdy dodatečné přiznání

• opravné přiznání podáváte, dokud ještě neuplynula lhůta pro podání řádného přiznání
• po uplynutí této lhůty se případná chyba opravuje formou dodatečného přiznání
• opravné přiznání nemá žádné sankce, protože jde stále o podání v řádném termínu

Detailně se rozdílu mezi opravným a dodatečným přiznáním, včetně toho, kdy dodatečné přiznání musíte podat i kvůli drobné chybě, věnuje článek Dodatečné přiznání k DPH: kdy ho musíte podat.

Co dělat, když podnikatel v průběhu období zemře

Úmrtí plátce DPH nezbavuje pozůstalost povinnosti podat přiznání za období, ve kterém k úmrtí došlo, ani za předchozí nepodaná období. Povinnost přechází na osobu spravující pozůstalost, případně na dědice, podle toho, jak řízení o pozůstalosti pokročilo.

Kdo za zemřelého plátce jedná

• správce pozůstalosti, pokud byl ustanoven
• dědic, který v podnikání případně pokračuje nebo alespoň vypořádává závazky
• v mezidobí, než je znám okruh dědiců, jedná s finančním úřadem osoba pověřená spravováním pozůstalosti

Praktický postup i konkrétní lhůty se v tomto případě mohou lišit podle stavu dědického řízení, proto se vyplatí co nejdřív kontaktovat finanční úřad a domluvit další postup, ideálně za pomoci daňového poradce, který má s podobnými situacemi zkušenost.