Kontrolní hlášení DPH: jak ho správně vyplnit

Co je kontrolní hlášení a kdo ho musí podávat

Kontrolní hlášení je speciální daňové tvrzení, ve kterém plátci DPH uvádějí podrobné údaje o jednotlivých zdanitelných plněních – tedy o vystavených a přijatých daňových dokladech. Na rozdíl od souhrnného přiznání k DPH, které shrnuje celkové částky, kontrolní hlášení jde do detailu jednotlivých dokladů, což finanční správě umožňuje párovat plnění mezi jednotlivými plátci.

Kdo hlášení podává

Povinnost podávat kontrolní hlášení mají všichni plátci DPH registrovaní v Česku, kteří uskutečnili nebo přijali zdanitelné plnění, jež se do hlášení uvádí. Netýká se to identifikovaných osob, které DPH neplatí ze standardních tuzemských plnění, ale jen z vybraných přeshraničních transakcí. Než začnete DPH řešit, je dobré si ověřit, jestli jste už plátcem, nebo se jím teprve stáváte – přehled najdete v článku Kdy se stát plátcem DPH a jak si ho ověřit.

Proč hlášení vzniklo

Kontrolní hlášení bylo zavedeno jako nástroj proti daňovým únikům, zejména proti takzvaným karuselovým podvodům, kdy si zapojené firmy vzájemně fiktivně fakturují a neodvádí daň. Díky párování jednotlivých dokladů mezi odběratelem a dodavatelem dokáže finanční správa nesrovnalosti odhalit mnohem rychleji než jen na základě souhrnného přiznání k DPH.

Jak vyplnit jednotlivé oddíly kontrolního hlášení

Formulář kontrolního hlášení se dělí na oddíly A a B, které se dál člení podle typu plnění. Oddíl A obsahuje uskutečněná plnění, tedy vystavené doklady, ve kterých jste jako dodavatel přiznali daň, oddíl B naopak přijatá plnění, u kterých si nárokujete odpočet daně.

Co se vyplňuje v jednotlivých pododdílech

• oddíl A1 – plnění v režimu přenesené daňové povinnosti, kde jste povinni přiznat daň jako odběratel
• oddíl A2 a A3 – přijatá plnění v přenesené daňové povinnosti a plnění od neplátců
• oddíl A4 a A5 – běžná uskutečněná zdanitelná plnění nad a pod stanoveným limitem hodnoty dokladu
• oddíl B1, B2 a B3 – přijatá zdanitelná plnění, u kterých uplatňujete nárok na odpočet

U každého dokladu se uvádí evidenční číslo, DIČ obchodního partnera, datum uskutečnění plnění, základ daně a výše daně. Přesnost těchto údajů je klíčová, protože finanční správa je automaticky porovnává s údaji uvedenými protistranou v jejím vlastním hlášení.

Jak se vyhnout nejčastějším chybám

Mezi časté chyby patří záměna DIČ obchodního partnera, chybně uvedené evidenční číslo dokladu, nebo nesoulad mezi částkou v kontrolním hlášení a v přiznání k DPH. Než hlášení odešlete, porovnejte součty za jednotlivé oddíly s celkovými částkami v přiznání – právě tento rozdíl bývá první věc, kterou si všimne automatizovaná kontrola finanční správy.

Jak si oddíly ověřit před odesláním

Před samotným odesláním hlášení se vyplatí projít kontrolní sestavu, kterou většina účetních softwarů umí vygenerovat, a porovnat ji s vlastní evidencí vydaných a přijatých faktur. Chybu je vždy levnější a jednodušší opravit před odesláním než po podání formou následného hlášení, které navíc může vzbudit zvýšenou pozornost správce daně.

Jaké jsou termíny pro podání kontrolního hlášení

Termín pro podání kontrolního hlášení se liší podle typu plátce. Právnické osoby podávají hlášení vždy měsíčně, bez ohledu na to, jaké mají zdaňovací období u přiznání k DPH, a to do 25. dne následujícího měsíce. Fyzické osoby podávají kontrolní hlášení ve stejné lhůtě, v jaké podávají přiznání k DPH, tedy měsíčně nebo čtvrtletně podle svého zdaňovacího období.

Co hrozí za pozdní podání

Za nepodání nebo pozdní podání kontrolního hlášení hrozí pokuty, jejichž výše se liší podle toho, zda hlášení podáte sami po výzvě, nebo teprve na základě rozhodnutí správce daně. Proto se vyplatí termín hlídat stejně pečlivě jako u samotného přiznání k DPH a raději podat hlášení s předstihem, než na poslední chvíli.

Jak se termín liší u malých a velkých plátců

Zatímco fyzická osoba s ročním obratem pod stanovenou hranicí může mít u DPH čtvrtletní zdaňovací období, a tedy i čtvrtletní kontrolní hlášení, právnická osoba tuto možnost nemá a podává hlášení vždy měsíčně bez ohledu na obrat. Tento rozdíl bývá jedním z důvodů, proč se OSVČ v prvních letech podnikání někdy pletou v tom, jak často mají hlášení podávat.

I malá OSVČ, která se stane plátcem DPH poprvé, by si měla hned na začátku poznamenat do kalendáře i termín kontrolního hlášení, ne jen termín přiznání – obě povinnosti mají odlišný účel i formulář, i když se často podávají ve stejném termínu.

Co dělat, když vyjde přeplatek na dani

Kontrolní hlášení samo o sobě daň nevyčísluje, to je úkolem řádného přiznání k DPH – hlášení slouží jen k evidenci jednotlivých dokladů. Pokud vám na základě přiznání k DPH vznikne přeplatek, o jeho vrácení musíte požádat samostatně, přeplatek se automaticky na účet nevrací, pokud o něj nepožádáte.

Jak přeplatek souvisí s kontrolním hlášením

Nesrovnalosti mezi kontrolním hlášením a přiznáním k DPH jsou jedním z důvodů, proč finanční správa může zaslat výzvu k vysvětlení, což může zpracování případného přeplatku zdržet. Proto je důležité, aby údaje v obou dokumentech odpovídaly – rozdíl mezi celkovou částkou v přiznání a součtem dokladů v hlášení bývá první věc, kterou systém finanční správy automaticky kontroluje.

Jak dlouho čekání na přeplatek trvá

Standardní lhůta pro vrácení přeplatku na dani je stanovena zákonem, může se ale prodloužit, pokud finanční správa v souvislosti s přiznáním zahájí postup k odstranění pochybností nebo daňovou kontrolu. Právě proto se vyplatí mít v pořádku i kontrolní hlášení – nesrovnalosti v něm jsou jedním z nejčastějších důvodů, proč se vrácení přeplatku zdrží.

Jak postupovat u nulového kontrolního hlášení

Kontrolní hlášení se podává jen tehdy, pokud jste v daném období uskutečnili nebo přijali plnění, které se do hlášení uvádí. Pokud jste v daném měsíci nebo čtvrtletí neměli žádná taková plnění, kontrolní hlášení nepodáváte vůbec – na rozdíl od přiznání k DPH, kde nulové přiznání podat musíte, i když jste v daném období nic nefakturovali.

Kdy si dát pozor

Chyba, kterou plátci často dělají, je domněnka, že když nemají co uvést, musí poslat prázdné hlášení stejně jako u přiznání k DPH. Zbytečně podané nulové hlášení sice většinou žádný problém nezpůsobí, ale je to zbytečná administrativa navíc. Pokud si nejste jistí, jestli konkrétní typ plnění do hlášení patří, ověřte si to v pokynech k vyplnění na portálu Moje daně nebo se poraďte s účetním.

Jak se liší nulové kontrolní hlášení od nulového přiznání

Tento rozdíl je jedním z nejčastějších zdrojů nejasností u začínajících plátců DPH. Zatímco nulové přiznání k DPH musíte podat vždy, i bez jakékoliv aktivity za dané období, u kontrolního hlášení se prázdné podání neočekává a systém finanční správy s ním ani nepočítá jako s povinným úkonem.

Jak podat následné nebo opravné hlášení

Pokud v podaném kontrolním hlášení objevíte chybu, způsob opravy závisí na tom, zda už uplynula lhůta pro jeho podání. Pokud lhůta ještě neuplynula, podáváte opravné kontrolní hlášení, které řádné hlášení zcela nahrazuje. Pokud lhůta již uplynula a chybu zjistíte až později, podáváte následné kontrolní hlášení.

Jak podání označit

• opravné hlášení nahrazuje předchozí podání za stejné období před uplynutím lhůty
• následné hlášení se podává po uplynutí lhůty a doplňuje nebo opravuje již podané údaje
• oba typy podání se odesílají stejným formulářem přes portál Moje daně, jen se označí odpovídající typ podání

Následné hlášení je potřeba podat bez zbytečného odkladu poté, co chybu zjistíte, ideálně dřív, než vás na nesrovnalost upozorní finanční správa výzvou. Přehled toho, jak si DPH obecně ověřit a zkontrolovat u sebe i u obchodních partnerů, najdete v článcích Registr plátců DPH: jak ověřit plátce a spočítat daň a DPH: jak vystavit zahraniční fakturu a ověřit plátce. Samotné podání pak proběhne přes portál Moje daně, kde najdete i formulář kontrolního hlášení.

Co dělat, pokud si nejste jistí typem opravy

Pokud si nejste jistí, jestli máte podat opravné, nebo následné hlášení, orientujte se podle lhůty pro řádné podání za dané období – pokud ještě neuplynula, jde o opravné hlášení, pokud už uplynula, jde o hlášení následné. V nejasných případech je vhodné kontaktovat příslušný finanční úřad nebo se poradit s účetním, aby oprava proběhla správně a nevznikla další nesrovnalost.