Přiznání k DPH a kontrolní hlášení: sazby, pokuty a vyplnění

Jak se v kontrolním hlášení uvádí plnění se sníženou sazbou DPH

Česko používá vícero sazeb DPH, základní a sníženou, respektive sníženou ve dvou úrovních podle typu zboží a služeb. V kontrolním hlášení se jednotlivé doklady neuvádí podle procentní sazby jako takové, ale podle vypočtené výše daně, kterou plátce z dokladu odvádí nebo si nárokuje k odpočtu. Systém finanční správy si pak podle výše základu daně a výše daně dokáže dopočítat, jaká sazba byla použita.

Prakticky to znamená, že při vyplňování hlášení účetní program automaticky rozliší plnění podle sazby, se kterou byl doklad vystavený, a zařadí ho do odpovídajícího řádku. Chyba nejčastěji vzniká tak, že se na dokladu použije špatná sazba už při fakturaci, což se pak promítne i do kontrolního hlášení a může vést k výzvě od finančního úřadu. Proto je klíčové znát sazbu DPH pro konkrétní zboží nebo službu ještě předtím, než fakturu vystavíte.

Kde sazby ověřit

Aktuální přehled toho, co spadá do snížené sazby, vede finanční správa v podobě metodických pokynů a přílohy zákona o DPH. U specifických oborů, jako jsou potraviny, knihy, ubytovací služby nebo stavební práce, se vyplatí sazbu ověřit i s účetní, protože zařazení bývá u některých položek nejednoznačné.

Pokud na jednom dokladu kombinujete zboží nebo služby s různou sazbou DPH, například dodáváte hlavní jídlo s nápojem v rámci jedné faktury za catering, je potřeba doklad rozepsat po jednotlivých položkách se správnou sazbou u každé z nich. Souhrnná faktura s jednou sazbou uplatněnou na celou částku by v takovém případě neodpovídala skutečnosti a při kontrole by ji finanční úřad mohl zpochybnit.

Musí se podávat nulové kontrolní hlášení

Pokud plátce DPH v daném zdaňovacím období neuskutečnil ani nepřijal žádné zdanitelné plnění, které by patřilo do kontrolního hlášení, hlášení se podávat nemusí. To je odlišné od přiznání k DPH, které jako takové obvykle podat musíte i v období bez plnění, protože se do něj uvádí i nulové údaje jako potvrzení, že plátce v daném období nic neuskutečnil.

Výjimkou jsou situace, kdy sice žádné doklady nemáte, ale v minulém hlášení jste dostali výzvu k doplnění nebo opravě, tehdy musíte na výzvu reagovat bez ohledu na to, že aktuální období je jinak bez plnění. Než se rozhodnete hlášení za dané období nepodat, je dobré si ověřit v účetním programu, že jste skutečně nezapomněli na žádný doklad, protože chybějící hlášení tam, kde mělo být podáno, se řeší stejně jako opožděné podání.

U fyzických osob, které vykazují DPH čtvrtletně, se toto ověření vyplatí dělat důkladněji, protože v delším období je snazší na nějaký drobný doklad zapomenout, hlavně pokud jde o výdaje evidované mimo hlavní účetní systém, třeba drobné platby kartou. Pravidelná měsíční kontrola dokladů i u čtvrtletních plátců pomáhá předejít situaci, kdy se chyba objeví až se zpožděním celého čtvrtletí.

Jaké hrozí pokuty za kontrolní hlášení v roce 2026

Zákon o DPH stanovuje pokuty za různá porušení povinností spojených s kontrolním hlášením. Pokuta za pozdní podání se liší podle toho, jestli hlášení podáte sami bez vyzvání, nebo až na základě výzvy finančního úřadu, druhá varianta je vždy citelnější. Nejvyšší pokuty hrozí za nepodání hlášení vůbec, případně za neuposlechnutí výzvy k odstranění pochybností.

Konkrétní částky pokut stanovuje zákon o DPH a v čase se mohou upravovat, aktuální výši a podmínky prominutí najdete v pokynech Finanční správy nebo přímo v zákoně. V praxi finanční úřad zpravidla první drobné pochybení promine nebo pokutu na žádost sníží, u opakovaných porušení je ale přístup přísnější.

Jak se pokutě vyhnout

Nejjistější prevence je nastavit si v kalendáři termíny podání a kontrolovat, že hlášení skutečně odešlo a bylo systémem finanční správy přijato, ne jen odesláno. Potvrzení o přijetí chodí buď do datové schránky, nebo je vidět přímo v portálu Moje daně po přihlášení.

Vyplatí se také sledovat, jestli hlášení skutečně prošlo kontrolou formátu a nebylo systémem automaticky odmítnuto kvůli technické chybě. Nepodané hlášení kvůli špatnému formátu souboru se totiž posuzuje stejně, jako kdyby nebylo podáno vůbec, a pokuta hrozí i v případě, že jste soubor prokazatelně odeslali, ale finanční správa ho z technických důvodů nepřijala.

Jak vyplnit daňové přiznání k DPH krok za krokem

Přiznání k DPH se podává elektronicky, nejčastěji přes portál Moje daně, kde po přihlášení najdete formulář odpovídající vašemu typu plátce. Nejprve se vyplňují uskutečněná zdanitelná plnění rozdělená podle sazby DPH a podle toho, jestli šlo o plnění v tuzemsku, nebo v rámci EU. Následují přijatá zdanitelná plnění, ze kterých si nárokujete odpočet daně.

Po vyplnění všech řádků systém automaticky spočítá výslednou daňovou povinnost nebo nadměrný odpočet, tedy situaci, kdy je odpočet vyšší než daň na výstupu a stát vám přeplatek vrací. Před odesláním je vhodné částky v přiznání porovnat s údaji v kontrolním hlášení za stejné období, protože nesoulad mezi oběma dokumenty je jedním z prvních signálů, které finanční úřad při kontrole hlídá.

Termíny podání

Přiznání k DPH se podává měsíčně nebo čtvrtletně, podle typu plátce a jeho obratu, vždy do 25. dne po skončení zdaňovacího období. Stejný termín platí i pro úhradu vypočtené daně, pokud vám z přiznání vyšla povinnost platit.

Praktickým krokem před odesláním přiznání je zkontrolovat, jestli číslo bankovního účtu, na které bude případný přeplatek vrácen, odpovídá tomu, které máte u finančního úřadu registrované. Změnu čísla účtu je potřeba nahlásit samostatně, jinak se stane, že vám vrácený nadměrný odpočet přijde na starý, už nepoužívaný účet, což zbytečně prodlouží celý proces.

Jak se v přiznání řeší pořízení majetku a zboží ze zahraničí

Pořízení zboží z jiného členského státu EU se v přiznání k DPH uvádí jako takzvané pořízení zboží, u kterého si plátce sám vypočítá a přizná daň, a zároveň si ji, pokud má na odpočet nárok, může v témže přiznání odečíst. Jde tedy o samovyměření, které je pro plátce daňově neutrální, pokud má plný nárok na odpočet.

Dovoz zboží ze třetí země, tedy odjinud než z EU, se řeší jinak, protože DPH při dovozu obvykle vybírá celní úřad při propuštění zboží do volného oběhu. Plátce si následně DPH zaplacenou celnímu úřadu nebo vyměřenou celním rozhodnutím uplatní jako odpočet v přiznání, na základě celního dokladu. U pořízení movitého majetku, třeba stroje nebo vozidla ze zahraničí, platí stejná logika, jen je potřeba správně určit, jestli jde o pořízení z EU, nebo o dovoz ze třetí země, protože se od toho odvíjí, který postup se použije. Pořízený majetek se navíc často řadí mezi dlouhodobý hmotný majetek, u kterého se DPH neuplatňuje najednou v plné výši, pokud se majetek využívá i k činnosti bez nároku na odpočet, ale poměrně podle skutečného využití. Základní přehled, jak DPH funguje u zahraničních obchodních vztahů, najdete i v článku o vystavování zahraniční faktury a ověřování plátce DPH.

Od kdy se kontrolní hlášení posílá a jaké jsou termíny

Kontrolní hlášení podává plátce DPH od okamžiku, kdy se stane plátcem a uskuteční nebo přijme plnění, které do hlášení patří. Právnické osoby podávají hlášení měsíčně, fyzické osoby podle stejné periody, v jaké podávají přiznání k DPH, tedy měsíčně nebo čtvrtletně. Termín pro podání je vždy do 25. dne měsíce následujícího po skončení období, stejně jako u přiznání.

Než se stanete plátcem DPH, hlášení podávat nemusíte, o tom, kdy k registraci dochází a jak si status plátce ověřit, píšeme podrobně v článku kdy se stát plátcem DPH a jak si ho ověřit. Registraci konkrétního subjektu si zpětně můžete kdykoli zkontrolovat i v registru plátců DPH, což se hodí především před obchodní spoluprací s novým partnerem, protože přijetí faktury od subjektu, který ve skutečnosti není platný plátce DPH, vám může zkomplikovat nárok na odpočet.