Družstvo a veřejná obchodní společnost: jiné právní formy podnikání

Co je družstvo a jak funguje

Družstvo je právnická osoba, kterou zakládá alespoň několik osob za společným účelem, ať už jde o podnikání, nebo o zajištění potřeb členů, typicky bydlení. Na rozdíl od s.r.o. nemá družstvo základní kapitál rozdělený na obchodní podíly ve stejném smyslu, členové místo toho drží členské podíly a jejich vzájemná práva a povinnosti upravují stanovy družstva.

Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze, která volí představenstvo jako statutární orgán a kontrolní komisi jako dohledový orgán. Rozhodování probíhá typicky na principu jeden člen, jeden hlas, bez ohledu na výši vloženého členského podílu, což je zásadní rozdíl oproti kapitálovým společnostem, kde hlasovací síla odpovídá výši podílu.

Kromě členské schůze mívají větší družstva i takzvané shromáždění delegátů, pokud je počet členů příliš vysoký na to, aby se všichni reálně sešli a hlasovali společně. Delegáti pak zastupují menší skupiny členů, obdobně jako v jiných formách kolektivního rozhodování, a přenášejí jejich hlasy na vyšší úroveň řízení družstva.

Právní úprava družstev vychází ze zákona o obchodních korporacích, který upravuje jak obecná pravidla platná pro všechny typy družstev, tak zvláštní ustanovení například pro bytová družstva nebo sociální družstva. Sociální družstvo je specifický typ, jehož hlavním cílem je zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce, ne primárně tvorba zisku.

Čím se liší bytové družstvo od družstva podnikatelského

Bytové družstvo je specifický typ družstva, jehož hlavním účelem je zajišťování bytových potřeb svých členů, tedy správa bytového domu a pronájem nebo užívání bytů členy družstva. Členové bytového družstva zpravidla byt formálně nevlastní, mají k němu takzvané družstevní právo užívání, které je spojené s jejich členským podílem v družstvu.

Podnikatelské družstvo naproti tomu vzniká za účelem dosahování zisku stejně jako jiné obchodní společnosti, jen s odlišnou vnitřní strukturou řízení. Může jít třeba o zemědělské družstvo, spotřební družstvo nebo družstevní záložnu. Rozdíl mezi jednotlivými typy družstev a jejich fungováním podrobněji popisuje i článek bytové družstvo a družstvo jako právní forma podnikání.

V praxi se navíc setkáte i s takzvaným společenstvím vlastníků jednotek (SVJ), které se od bytového družstva liší tím, že vzniká automaticky tam, kde jsou byty v osobním vlastnictví jednotlivých majitelů, ne v družstevním užívání. Bytové družstvo a SVJ se proto v jednom domě mohou i doplňovat, pokud část bytů zůstala družstevní a část se v minulosti převedla do osobního vlastnictví členů.

Rozdíl mezi bytovým družstvem a SVJ má praktický dopad i na to, jak se řeší prodej bytu. U bytu ve vlastnictví člena bytového družstva se prodává členský podíl v družstvu, ne samotná nemovitost, zatímco u SVJ jde o standardní prodej bytové jednotky zapsané v katastru nemovitostí, včetně nutnosti vkladu do katastru.

Co je veřejná obchodní společnost (v.o.s.)

Veřejná obchodní společnost je jedna z osobních obchodních společností, kterou zakládají alespoň dva společníci, ať už fyzické, nebo právnické osoby. Charakteristickým znakem v.o.s. je neomezené ručení, všichni společníci ručí za závazky společnosti celým svým osobním majetkem, společně a nerozdílně, takže věřitel se může domáhat úhrady dluhu i po kterémkoliv jednotlivém společníkovi.

Základní znaky v.o.s.

• Nevyžaduje se minimální základní kapitál, na rozdíl od s.r.o.
• Vedení společnosti obvykle náleží všem společníkům, pokud společenská smlouva nestanoví jinak.
• Zisk se dělí mezi společníky rovným dílem, není-li ve smlouvě dohodnuto jinak.

Kromě v.o.s. existuje i příbuzná forma, komanditní společnost, kde část společníků ručí celým majetkem a část jen do výše svého vkladu. Obě formy patří mezi takzvané osobní společnosti a v praxi se využívají podstatně méně často než s.r.o., protože neomezené ručení odrazuje většinu drobných podnikatelů.

Kvůli neomezenému ručení se v.o.s. hodí spíš pro podnikání mezi lidmi, kteří si navzájem plně důvěřují, typicky v rodinných firmách nebo mezi dlouholetými obchodními partnery. Věřitel navíc nemusí čekat, až se pokusí vymoct dluh na samotné společnosti, může se rovnou obrátit na kteréhokoliv ze společníků, což z v.o.s. dělá formu s výrazně vyšším osobním rizikem než u kapitálových společností.

Jaké jsou výhody a nevýhody družstva oproti s.r.o.

Výhodou družstva je, že členové neručí za jeho závazky svým majetkem, podobně jako u s.r.o., a rozhodování na principu jeden člen jeden hlas dává rovnocenné postavení všem bez ohledu na výši vkladu. To se hodí tam, kde jde primárně o sdružení lidí se společným zájmem, ne o kapitálovou investici s očekávaným výnosem.

Nevýhodou bývá složitější a méně flexibilní vnitřní struktura, povinnost mít alespoň tři členy u některých typů družstev a obecně nižší srozumitelnost pro obchodní partnery, kteří jsou zvyklí spíš na s.r.o. Pro klasické podnikání jednotlivce nebo malého týmu proto bývá s.r.o. praktičtější volbou, družstvo se vyplatí spíš tam, kde jde o širší skupinu členů se společným cílem.

Družstvo se historicky často zakládalo i tam, kde šlo o svépomocné budování infrastruktury, typicky u zahrádkářských nebo garážových družstev, případně u vodovodních a kanalizačních družstev na venkově. I dnes tyto typy družstev v menších obcích fungují a spravují společný majetek svých členů podobným způsobem jako klasické bytové družstvo spravuje bytový dům.

Rozhodnutí mezi družstvem a s.r.o. by mělo vycházet především z toho, kolik lidí se má na podnikání nebo na správě majetku podílet a jak rovnocenné má být jejich postavení. Tam, kde jde o čistě podnikatelský záměr s jasně definovanými vlastnickými podíly, bývá s.r.o. přehlednější, tam, kde jde o širší komunitu se společným zájmem, jako je právě bydlení, dává větší smysl družstevní model.

Zajímavé je i to, že členství v družstvu se dá dědit a v řadě případů i darovat nebo prodat, podobně jako obchodní podíl ve s.r.o., jen s tím rozdílem, že u bytového družstva bývá spojené s právem užívat konkrétní byt.

Jak založit družstvo krok za krokem

Založení družstva začíná ustavující schůzí, na které se schvalují stanovy družstva a volí se představenstvo a kontrolní komise. Stanovy musí obsahovat mimo jiné firmu a sídlo družstva, předmět činnosti, výši základního členského vkladu a pravidla pro přijímání nových členů.

Po ustavující schůzi následuje zápis družstva do obchodního rejstříku, který provádí buď notář, nebo rejstříkový soud na základě podaného návrhu. Až zápisem do rejstříku družstvo právně vzniká, obdobně jako je tomu u s.r.o. nebo akciové společnosti. Minimální počet zakládajících členů a další formální náležitosti se liší podle typu družstva, u bytových družstev bývají podmínky mírně odlišné než u družstev podnikatelských.

Náklady na založení družstva zahrnují především správní poplatek za zápis do obchodního rejstříku a případně odměnu notáři za sepsání zakladatelské listiny nebo ověření podpisů na stanovách. Ve srovnání se založením s.r.o. bývá administrativní proces u družstva o něco složitější kvůli povinnosti mít hned od začátku ustavenou členskou schůzi a volené orgány.

U bytových družstev navíc bývá součástí založení i převod nemovitosti do vlastnictví družstva, pokud vzniká přímo za účelem správy konkrétního domu, což s sebou nese další náklady spojené s vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí. Tento krok bývá u nově zakládaných bytových družstev administrativně nejnáročnější částí celého procesu.

Kde najdete informace o konkrétním družstvu nebo bytovém družstvu

Údaje o jakémkoli družstvu, ať už jde o bytové družstvo ve vašem městě nebo zemědělské družstvo, najdete zdarma ve veřejném rejstříku na portálu justice.cz. Vyhledat lze podle názvu nebo podle identifikačního čísla (IČO), výpis obsahuje sídlo, statutární orgán, předmět činnosti i historii zápisů.

Pro srovnání, jak se ve veřejném rejstříku hledají informace i o jiných typech firem, například o s.r.o. podle názvu nebo IČO, se hodí článek jak najít informace o firmě s.r.o. podle názvu nebo IČO. Konkrétní příklady fungování bytových družstev v různých městech pak popisují i články bytové družstvo: co to je a jak funguje a bytová a zemědělská družstva: jak fungují a jak je najít.

Kromě justice.cz lze základní informace o fungujícím družstvu dohledat i v insolvenčním rejstříku, pokud řešíte, jestli není družstvo v insolvenci, což je užitečné hlavně u větších bytových družstev před koupí družstevního podílu. Insolvenční rejstřík je stejně jako obchodní rejstřík veřejně dostupný a bezplatný.

Ve výpisu z obchodního rejstříku najdete kromě základních identifikačních údajů i historii změn, například kdy se měnilo představenstvo nebo kdy byly naposledy upraveny stanovy. Tato historie se hodí zejména při prověřování družstva před koupí družstevního podílu, protože ukáže, jestli v minulosti nedocházelo k častým a neobvyklým personálním změnám ve vedení.