Kontrolní hlášení DPH: jak ho vyplnit a kdy podat

Co je kontrolní hlášení a kdo ho musí podávat

Kontrolní hlášení je speciální formulář, kterým plátci DPH hlásí finanční správě detailní údaje o vybraných přijatých a vydaných zdanitelných plněních. Na rozdíl od přiznání k DPH, které shrnuje výslednou daňovou povinnost, kontrolní hlášení slouží ke křížové kontrole jednotlivých dokladů mezi obchodními partnery.

Kdo hlášení podává

Povinnost podávat kontrolní hlášení mají všichni plátci DPH registrovaní v tuzemsku, s výjimkou některých specifických plnění, která zákon z povinnosti vyjímá. Fyzické osoby podávají hlášení čtvrtletně, právnické osoby měsíčně, bez ohledu na to, jaké má firma zdaňovací období pro přiznání k DPH.

Kdo teprve zvažuje, jestli se plátcem DPH stát musí nebo může dobrovolně, najde přehled v článku Kdy se stát plátcem DPH a jak si ho ověřit.

Jak spolu souvisí kontrolní hlášení a přiznání k DPH

Obě podání se týkají stejného období a vycházejí ze stejných dokladů, ale mají jiný účel a jinou strukturu. Přiznání k DPH se podává přes portál Moje daně, podrobný postup najdete v článku Moje daně: jak se přihlásit a podat přiznání online.

Proč kontrolní hlášení vzniklo

Kontrolní hlášení bylo zavedeno jako nástroj pro odhalování daňových podvodů a takzvaných karuselových obchodů, u kterých se DPH ztrácí v řetězci firem. Tím, že finanční správa dostane od obou stran obchodu údaje o stejném dokladu – od dodavatele jako vydané plnění, od odběratele jako přijaté plnění – dokáže software automaticky porovnat, jestli si údaje sedí. Pokud se údaje neshodují, finanční úřad obvykle vyzve jednu nebo obě strany k vysvětlení nesrovnalosti, ještě předtím, než by případ řešil klasickou daňovou kontrolou.

Jak vyplnit formulář kontrolní hlášení přes portál EPO

Formulář kontrolní hlášení se podává výhradně elektronicky, a to přes portál elektronických podání EPO na daňovém portálu finanční správy, případně datovou schránkou nebo přes autorizovaný software.

Základní struktura formuláře

• oddíl A – přijatá plnění a doklady, u kterých se uplatňuje přenesená daňová povinnost
• oddíl B – vydaná zdanitelná plnění nad a pod stanovený limit
• oddíl C – souhrnné údaje za celé zdaňovací období

Do formuláře se uvádí evidenční číslo dokladu, DIČ obchodního partnera, datum uskutečnění plnění, základ daně a výše daně podle jednotlivých sazeb. U dokladů pod stanovený limit v obchodním styku s koncovými spotřebiteli se údaje uvádějí souhrnně, ne po jednotlivých položkách.

Přihlášení a odeslání

Pro přihlášení do portálu EPO lze použít datovou schránku, elektronický podpis nebo přihlašovací údaje z portálu Moje daně. Formulář lze vyplnit online v prohlížeči, nebo nahrát strukturovaný soubor vygenerovaný účetním softwarem.

Nejčastější chyby při vyplňování

Mezi opakující se chyby patří záměna DIČ dodavatele a odběratele, nesprávně uvedené evidenční číslo dokladu, které neodpovídá číslu na skutečně vystavené faktuře, nebo chybné zařazení dokladu do nesprávného oddílu formuláře. Právě proto se vyplatí před odesláním hlášení porovnat souhrnné údaje z formuláře s vlastní účetní evidencí, ne se spoléhat jen na automatický export z účetního softwaru bez kontroly. I malá formální chyba, například překlep v DIČ, může vést k tomu, že finanční správa vyzve k vysvětlení, i když je transakce jinak v pořádku.

Jak řešit zálohové faktury v kontrolním hlášení

Zálohová faktura se v kontrolním hlášení neuvádí v okamžiku vystavení, ale až v okamžiku, kdy skutečně dojde k přijetí platby a vznikne tak povinnost přiznat daň. Samotná zálohová faktura totiž ještě není daňovým dokladem, dokud k platbě nedojde.

Praktický postup

Jakmile odběratel zálohu uhradí, dodavatel má povinnost vystavit daňový doklad k přijaté platbě a tento doklad zahrnout do kontrolního hlášení za období, ve kterém byla platba přijata. Po dodání zboží nebo poskytnutí služby se pak vystaví konečná faktura, ve které se záloha zúčtuje a do hlášení se uvede už jen zbývající částka.

Časté chyby vznikají tím, že podnikatelé zálohovou fakturu zahrnou do hlášení už při jejím vystavení, aniž by platba skutečně proběhla – to je nesprávně, protože v tu chvíli ještě nevznikla povinnost přiznat daň.

Co dělat, když je záloha vrácena

Pokud dojde k vrácení přijaté zálohy, například protože obchod nakonec neproběhl, je nutné tuto skutečnost promítnout i do kontrolního hlášení formou opravy, ne ji jen tiše přehlédnout. Vystavený daňový doklad k přijaté platbě je totiž potřeba stornovat nebo opravit, a tuto opravu zahrnout do hlášení za období, kdy k vrácení zálohy došlo. Nesprávné zaúčtování vrácené zálohy patří mezi časté zdroje nesrovnalostí mezi kontrolním hlášením a přiznáním k DPH, které pak finanční správa při automatické kontrole odhalí.

Jak postupovat při nákupu materiálu ze Slovenska

Nákup materiálu od slovenského plátce DPH pro účely výroby v Česku se posuzuje jako pořízení zboží z jiného členského státu EU. Tento typ plnění má v kontrolním hlášení specifické postavení a liší se od běžného tuzemského nákupu.

Jak transakci zaznamenat

Pořízení zboží z EU se do kontrolního hlášení jako takové přímo neuvádí – tento typ plnění se řeší primárně v přiznání k DPH, kde se přiznává daň na výstupu i současně uplatňuje nárok na odpočet, pokud je zboží použito pro ekonomickou činnost. Do kontrolního hlášení vstupují jen ta plnění, která zákon výslovně stanovuje, proto je vhodné postup u konkrétní transakce ověřit s účetním nebo v pokynech finanční správy.

Kdo řeší i vystavování faktur do zahraničí obecně, najde podrobnosti o náležitostech a režimu DPH v článku DPH: jak vystavit zahraniční fakturu a ověřit plátce.

Proč je důležité mít platné DIČ obchodního partnera

Aby bylo možné pořízení zboží z jiného členského státu správně posoudit a zaúčtovat, musí mít slovenský dodavatel platné DIČ pro obchod v rámci EU a musíte si být jistí, že jde skutečně o plátce DPH v jiném členském státě, ne o neplátce nebo osobu identifikovanou k dani jen pro určitá plnění. Před uskutečněním většího nákupu se proto vyplatí ověřit status dodavatele v evropském systému pro ověřování DIČ, podobně jako si u tuzemských dodavatelů ověřujete plátcovství DPH v českém registru.

Jak podat dodatečné nebo následné přiznání k DPH

Pokud po podání přiznání k DPH zjistíte chybu, která ovlivňuje výši daňové povinnosti, řeší se to podáním dodatečného přiznání k DPH. U kontrolního hlášení má obdobnou funkci následné kontrolní hlášení.

Rozdíl mezi dodatečným přiznáním a následným hlášením

• dodatečné přiznání k DPH opravuje výši daně za již uplynulé zdaňovací období
• následné kontrolní hlášení opravuje nebo doplňuje údaje v již podaném kontrolním hlášení
• obě podání se podávají elektronicky stejnou cestou jako řádné podání

Lhůta pro podání

Dodatečné přiznání k DPH lze podat do konce lhůty pro stanovení daně, která obvykle činí tři roky od původního termínu pro podání řádného přiznání, pokud lhůtu nepřerušil jiný úkon finančního úřadu. Následné kontrolní hlášení se podává bez zbytečného odkladu poté, co chybu zjistíte, ideálně ještě před tím, než ji odhalí finanční úřad sám.

Chybu je vždy výhodnější opravit sám a co nejdřív, protože dodatečné doměření daně finančním úřadem bývá spojeno s penále, zatímco vlastní oprava formou dodatečného přiznání může být sankcionována mírněji.

Co když chybu odhalí finanční úřad dřív než vy

Pokud nesrovnalost odhalí finanční úřad ještě předtím, než stihnete podat opravu sami, obvykle vás nejdřív vyzve k vysvětlení nebo doložení podkladů, než přistoupí k formálnímu doměření daně. I v této situaci je lepší reagovat rychle a věcně, doložit požadované doklady a případnou chybu přiznat, protože spolupráce s finančním úřadem bývá z hlediska případných sankcí výhodnější než snaha nesrovnalost přejít mlčením.

Jak spočítat DPH pomocí kalkulačky

Pro rychlý výpočet výše DPH z ceny bez daně nebo naopak vydělení DPH z ceny včetně daně se hodí online kalkulačka DPH. Stačí zadat základ daně a příslušnou sazbu, kalkulačka spočítá výši daně i konečnou cenu s DPH.

Kdy se kalkulačka hodí

Kalkulačka je praktická při vystavování faktur, kontrole přijatých dokladů nebo při rychlém odhadu, kolik z ceny tvoří základ daně a kolik samotná daň. Pro běžné použití postačí znát tři vstupy – částku, sazbu daně a to, jestli částka DPH obsahuje nebo ne.

Kdo si chce ověřit, jestli je jeho obchodní partner plátcem DPH ještě před vystavením faktury, může využít registr plátců popsaný v článku Registr plátců DPH: jak ověřit plátce a spočítat daň.

Prodej vyřazeného majetku a DPH

Prodej majetku, který byl dříve zařazen v obchodním majetku firmy, obvykle podléhá DPH stejně jako běžný prodej zboží, pokud si podnikatel při jeho pořízení uplatnil nárok na odpočet daně. Konkrétní posouzení se odvíjí od typu majetku a okolností jeho pořízení, proto je vhodné případ konzultovat s účetním.

Na co si dát pozor při ručním výpočtu

Ruční výpočet DPH je náchylný na chyby hlavně při zaokrouhlování a při práci s více položkami v různých sazbách daně na jednom dokladu. Pokud fakturujete zboží nebo služby v odlišných sazbách DPH na jedné faktuře, je nutné každou sazbu počítat samostatně a teprve výsledné částky sečíst, ne počítat s průměrnou sazbou za celý doklad. Chyba v tomto kroku se pak promítne i do kontrolního hlášení a přiznání k DPH, proto se u složitějších dokladů vyplatí spoléhat spíš na fakturační software než na ruční přepočet.