Kontrolní hlášení: jak reagovat na výzvu a podat opravu

Co dělat, když přijde výzva ke kontrolnímu hlášení

Výzva ke kontrolnímu hlášení přichází, když finanční správa zjistí nesrovnalost mezi vaším podáním a údaji, které o vás vykázala protistrana, nebo když jste hlášení nepodali vůbec, ačkoliv jste podle systému měli. Výzva se doručuje elektronicky, obvykle do datové schránky nebo přes portál Moje daně, a je potřeba ji brát vážně bez ohledu na to, jak vám nesrovnalost připadá malá.

První kroky po přijetí výzvy

• zjistěte, k jakému období a jaké konkrétní nesrovnalosti se výzva vztahuje
• porovnejte údaje ve výzvě s vlastní evidencí a vystavenými nebo přijatými doklady
• rozhodněte, jestli jde o vaši chybu, chybu protistrany, nebo jen formální nesoulad, který stačí vysvětlit
• připravte odpověď nebo opravné podání ve lhůtě uvedené ve výzvě

Ignorování výzvy je nejhorší možná reakce – i když si myslíte, že je nesrovnalost drobná nebo že jde o chybu na straně systému, je potřeba na výzvu formálně zareagovat.

Jaké typy nesrovnalostí výzva nejčastěji řeší

Nejčastěji jde o rozdíl v uvedeném DIČ, nesoulad mezi vykázanou částkou u vás a u protistrany, nebo chybějící údaj u dokladu, který podle systému měl být uveden. Méně často se výzva týká i podezření, že jste hlášení za dané období nepodali vůbec, přestože jste měli evidovaná zdanitelná plnění.

Pokud si po přečtení výzvy stále nejste jistí, co přesně po vás finanční správa žádá, je lepší kontaktovat příslušný finanční úřad telefonicky nebo přes datovou schránku a požádat o upřesnění, než reagovat naslepo a riskovat, že opravíte jiný údaj, než který byl skutečně sporný.

Jak rychle musíte na výzvu reagovat

Lhůta pro reakci na výzvu ke kontrolnímu hlášení je krátká – zákon obvykle počítá s pěti pracovními dny od okamžiku doručení výzvy. Tato lhůta je výrazně kratší než běžné daňové lhůty, proto se vyplatí datovou schránku a upozornění z portálu Moje daně kontrolovat pravidelně, ideálně denně, pokud jste plátcem DPH.

Co se počítá jako doručení

U datové schránky se za doručení považuje přihlášení do schránky, nebo uplynutí desetidenní lhůty od dodání zprávy, podle toho, co nastane dříve – tzv. fikce doručení. To znamená, že i když se do schránky nepřihlásíte, lhůta pro reakci vám může začít běžet automaticky, proto je důležité schránku sledovat průběžně, ne až když čekáte konkrétní dokument.

Co dělat, když lhůta připadne na svátek

Pokud poslední den lhůty pro reakci připadne na sobotu, neděli nebo státní svátek, lhůta se posouvá na nejbližší následující pracovní den. I tak je ale rozumnější nespoléhat na tento posun a reagovat co nejdřív po doručení, aby vám zbyl dostatečný prostor na přípravu odpovědi nebo opravného podání.

Jaký je rozdíl mezi opravným a následným hlášením

Volba mezi opravným a následným hlášením závisí na tom, v jaké fázi se nacházíte vůči původní lhůtě pro podání kontrolního hlášení. Opravné hlášení podáváte v době, kdy lhůta pro řádné podání za dané období ještě neuplynula – nové podání pak plně nahrazuje to předchozí, jako byste podávali znovu od začátku.

Kdy použít který typ

• opravné hlášení – lhůta pro podání ještě neuplynula, chybu opravujete sami z vlastní iniciativy
• následné hlášení – lhůta už uplynula, chybu jste zjistili sami nebo na základě výzvy finanční správy
• oba typy se podávají na stejném formuláři, liší se jen označením typu podání

Pokud jste dostali výzvu ke kontrolnímu hlášení, ve většině případů budete podávat právě následné hlášení, protože k výzvě dochází až po uplynutí řádné lhůty pro podání.

Proč na tom vlastně záleží

Volba správného typu podání má vliv i na to, jak finanční správa vaše podání vyhodnotí – pokud byste omylem podali opravné hlášení po uplynutí lhůty, systém ho může odmítnout nebo zpracovat jinak, než jste zamýšleli. Proto je důležité si před podáním ověřit, v jaké fázi se vůči lhůtě právě nacházíte.

Jak podat následné kontrolní hlášení

Následné kontrolní hlášení podáte stejným způsobem jako řádné, tedy elektronicky přes portál Moje daně nebo prostřednictvím účetního softwaru napojeného na datovou schránku. Ve formuláři vyznačíte, že jde o následné podání za konkrétní období, a doplníte nebo opravíte údaje, kterých se výzva nebo zjištěná chyba týkala.

Co si před podáním připravit

Než následné hlášení odešlete, ověřte si podle vlastní evidence, že opravené údaje odpovídají skutečně vystaveným nebo přijatým dokladům. Pokud si nejste jistí, jestli je vaše chápání výzvy správné, můžete kontaktovat příslušný finanční úřad a požádat o upřesnění, na co přesně výzva míří – rychlá konzultace vám ušetří riziko, že opravíte jiný údaj, než který finanční správa skutečně požaduje.

Než k vyplnění hlášení přistoupíte, ověřte si i to, zda jste vůbec plátcem DPH podle aktuálního stavu – přehled najdete v článku Kdy se stát plátcem DPH a jak si ho ověřit.

Jak postupovat, když se týká více období najednou

Pokud se výzva nebo zjištěná chyba týká více zdaňovacích období současně, následné hlášení podáváte zvlášť za každé dotčené období. Nelze tedy jedním podáním opravit chyby ve více měsících nebo čtvrtletích najednou, každé období vyžaduje svůj vlastní formulář.

Uschovejte si i potvrzení o odeslání následného hlášení, ideálně i s časovým razítkem, pro případ, že by finanční správa později zpochybnila, zda a kdy jste podání skutečně učinili.

Jak vystavit dodatečné kontrolní hlášení

Pojem „dodatečné kontrolní hlášení“ se v běžné mluvě často používá jako souhrnné označení pro následné i opravné hlášení, oficiálně zákon rozlišuje jen tyto dva typy podle toho, zda lhůta pro řádné podání uplynula. Použijete tedy formulář kontrolního hlášení a označíte ho jako následné nebo opravné podle konkrétní situace.

Postup krok za krokem

• přihlaste se do portálu Moje daně nebo otevřete formulář v účetním softwaru
• vyberte období, za které opravu podáváte
• zvolte typ podání – následné nebo opravné
• doplňte nebo opravte konkrétní údaje o dokladech, kterých se chyba týká
• hlášení odešlete a uschovejte si potvrzení o podání

Pokud se oprava týká i samotného přiznání k DPH, je potřeba podat případně i dodatečné přiznání k dani – to je samostatný formulář odlišný od kontrolního hlášení.

Jak se liší postup u velké a malé chyby

U drobné formální chyby, jako je překlep v evidenčním čísle dokladu, obvykle stačí jednoduchá oprava daného údaje. U závažnější nesrovnalosti, například chybně vykázané výše daně, se vyplatí před podáním následného hlášení celou situaci znovu projít s účetním, abyste opravou omylem nezpůsobili další nesoulad vůči již podanému přiznání k DPH.

Kdy se kontrolní hlášení nepodává

Kontrolní hlášení se nepodává v obdobích, kdy nemáte žádná plnění, která do něj podle zákona patří – tedy žádná uskutečněná ani přijatá zdanitelná plnění v daném období. To platí i tehdy, pokud jste v jiných obdobích plátcem aktivně fakturovali, ale v konkrétním měsíci nebo čtvrtletí jste žádný doklad nevystavili ani nepřijali.

Časté omyly

Řada plátců DPH mylně předpokládá, že když nemají co uvést, musí poslat prázdné (nulové) hlášení stejně jako u řádného přiznání k DPH, kde je nulové podání povinné vždy. U kontrolního hlášení to neplatí – prázdné hlášení se posílá jen tehdy, pokud to konkrétní situace vyžaduje podle pokynů k vyplnění formuláře.

Přehled dalších praktických otázek kolem DPH, včetně toho, jak vystavovat zahraniční faktury nebo ověřit obchodního partnera, najdete v článcích DPH: jak vystavit zahraniční fakturu a ověřit plátce a Registr plátců DPH: jak ověřit plátce a spočítat daň. Samotné podání pak proběhne přes portál Moje daně.

Jak se nulové hlášení liší mezi obdobími

Skutečnost, že v jednom období hlášení podávat nemusíte, neznamená, že totéž bude platit i v dalším období – posuzuje se to vždy zvlášť podle toho, jaká plnění jste v daném měsíci nebo čtvrtletí uskutečnili nebo přijali. Je proto potřeba každé období vyhodnotit samostatně, ne se řídit tím, co platilo minule.