Následné kontrolní hlášení k DPH: kdy a jak ho podat

Co je následné kontrolní hlášení a kdy ho musíte podat

Kontrolní hlášení je speciální daňové tvrzení, které plátci DPH podávají odděleně od přiznání k DPH a slouží finanční správě k párování dokladů mezi jednotlivými firmami. Následné kontrolní hlášení podáváte ve dvou situacích: buď sami zjistíte chybu v už odeslaném řádném nebo předchozím následném hlášení a potřebujete ji opravit, nebo vás k jeho podání vyzve finanční úřad, protože v datech objevil nesrovnalost.

Následné hlášení nahrazuje předchozí údaje za dané období, neposílá se tedy jen rozdíl nebo doplnění, ale kompletní opravené hlášení za celé zdaňovací období, kterého se oprava týká. To je důležité si uvědomit, protože pokud byste do následného hlášení zapomněli přenést i správné, nezměněné údaje, finanční úřad by je bral jako by neexistovaly.

Rozdíl mezi řádným, opravným a následným hlášením

Řádné hlášení podáváte v termínu za dané období. Opravné hlášení lze podat ještě před uplynutím lhůty pro podání řádného hlášení, pokud si všimnete chyby dřív, než lhůta vyprší. Následné hlášení se naopak podává až po uplynutí lhůty, ať už z vlastní iniciativy, nebo na základě výzvy.

Povinnost podávat kontrolní hlášení mají všichni plátci DPH registrovaní v Česku, kteří uskutečnili nebo přijali zdanitelné plnění v tuzemsku. Netýká se to identifikovaných osob, které DPH odvádí jen z vybraných přeshraničních transakcí a nejsou plnohodnotnými plátci. Než firma začne kontrolní hlášení podávat, měla by mít ujasněné, jestli se vůbec stala plátcem DPH, a pokud si tím nejste jistí, přečtěte si, kdy se stát plátcem DPH a jak si status ověřit.

Jak reagovat na výzvu finančního úřadu ke kontrolnímu hlášení

Pokud finanční úřad ve vašem hlášení najde nesrovnalost, typicky nepárující se doklad u obchodního partnera, pošle vám výzvu k podání následného kontrolního hlášení nebo k potvrzení správnosti údajů. Výzva chodí zpravidla do datové schránky a je potřeba na ni reagovat ve stanovené lhůtě, obvykle do 5 pracovních dnů od doručení.

Reakcí může být buď podání následného kontrolního hlášení s opravenými údaji, nebo v jednodušších případech potvrzení, že původní údaje byly správné, pokud to elektronický formulář výzvy umožňuje. Zmeškání lhůty pro reakci má citelné důsledky, protože zákon za nesplnění povinnosti reagovat na výzvu počítá s pokutou, jejíž výše se odvíjí od typu porušení.

Co dělat, když nestíháte

Pokud víte, že lhůtu z vážného důvodu nestihnete, je vhodné kontaktovat finanční úřad co nejdřív a vysvětlit situaci, případně požádat o prominutí pokuty ze zákonem uznaných důvodů. Ignorování výzvy je nejhorší možná varianta, protože kromě pokuty za nereagování riskujete i navazující daňovou kontrolu.

Výzvy bývají dvojího druhu, buď jde o výzvu k odstranění pochybností, kde finanční úřad žádá vysvětlení konkrétní položky, nebo přímo o výzvu k podání následného kontrolního hlášení. V prvním případě někdy stačí písemné vysvětlení bez nutnosti měnit už podané hlášení, ve druhém je podání následného hlášení povinné. Typ výzvy je vždy uvedený v jejím textu, včetně přesné lhůty a způsobu, jak na ni odpovědět.

Co se v kontrolním hlášení vykazuje a jaké má oddíly

Kontrolní hlášení je rozdělené do několika oddílů podle typu plnění a podle toho, jestli jde o dodavatele, nebo odběratele. Oddíly A obsahují uskutečněná plnění, tedy vystavené doklady, oddíly B naopak přijatá plnění, tedy doklady, na základě kterých si nárokujete odpočet DPH. V rámci těchto oddílů se dále rozlišuje podle výše plnění a podle toho, jestli jde o doklad nad, nebo pod stanovený limit pro položkové vykazování.

Do hlášení se uvádí i doklady, u kterých si odpočet DPH neuplatňujete, pokud jde o plnění přijaté od plátce DPH v tuzemsku a splňuje podmínky pro zařazení, protože hlášení má sloužit k párování dokladů napříč všemi firmami, nejen k evidenci nároku na odpočet. Konkrétní pravidla, kdy doklad do hlášení patří i bez uplatnění odpočtu, je vhodné konzultovat s účetní, protože záleží na typu a výši plnění.

Souhrnné údaje

Kromě položkových oddílů obsahuje hlášení i souhrnné oddíly, kam se zahrnují plnění pod limitem pro položkové vykazování, typicky drobné doklady vůči konečným spotřebitelům. Tyto částky se do hlášení uvádí souhrnně za celé období, bez nutnosti vypisovat každý doklad zvlášť.

Praktický tip: než hlášení odešlete, porovnejte součty za jednotlivé oddíly s daňovým přiznáním k DPH za stejné období. Údaje v obou dokumentech by si měly odpovídat, protože kontrolní hlášení je v podstatě podrobnější rozpad toho, co je souhrnně uvedeno v přiznání. Nesoulad mezi hlášením a přiznáním je dalším typickým důvodem, proč finanční úřad zahájí prověřování a vyzve k vysvětlení nebo k podání následného hlášení.

Jak se v hlášení řeší služby ze třetích zemí a z EU

Přijetí služby od dodavatele mimo Česko má v kontrolním hlášení specifické místo. Pokud jako plátce DPH přijmete službu od osoby registrované k dani v jiném členském státě EU nebo ve třetí zemi mimo EU, obvykle se uplatňuje takzvaný režim přenesené daňové povinnosti, kdy si daň sám přiznáváte a zároveň nárokujete odpočet. Taková plnění se v hlášení uvádí ve zvláštním oddíle určeném pro přijatá plnění v režimu přenesení daňové povinnosti.

U služeb ze třetích zemí, tedy odjinud než z Evropské unie, se postupuje obdobně, jde o takzvaný dovoz služby. I zde je klíčové správně určit místo plnění podle pravidel zákona o DPH, protože od toho se odvíjí, jestli daňovou povinnost přiznáváte vy jako příjemce, nebo jestli zahraniční dodavatel musí být registrovaný k dani v Česku. Ověřit si, jestli je zahraniční partner plátcem DPH ve svém státě, můžete přes evropský registr plátců, více k tomu píšeme v článku o vystavování zahraniční faktury a ověřování plátce DPH.

Kam a jakým způsobem se kontrolní hlášení posílá

Kontrolní hlášení, ať už řádné, nebo následné, se podává výhradně elektronicky. Fyzické osoby ho mohou odeslat přes portál Moje daně, kde vyplní formulář online, nebo nahrají soubor v předepsaném formátu XML, pokud data exportují z účetního programu. Právnické osoby a fyzické osoby s aktivní datovou schránkou musí hlášení podat právě přes datovou schránku nebo s uznávaným elektronickým podpisem.

Před samotným podáním je dobré si ověřit, že jste u svého obchodního partnera ověřili registraci k DPH v registru plátců, protože chybně uvedené DIČ nebo nesoulad ve výši plnění patří mezi nejčastější důvody, proč finanční úřad vyzve k podání následného hlášení.

Před odesláním hlášení je dobré zkontrolovat, že soubor odpovídá aktuální struktuře XML souboru, kterou zveřejňuje finanční správa, protože starší nebo špatně vygenerovaný formát systém automaticky odmítne a hlášení se tak nepodá vůbec, i když jste ho odeslali včas. Většina účetních programů generuje soubor automaticky a strukturu hlídá sama, přesto se vyplatí po importu dat zkontrolovat, že se do hlášení promítly všechny doklady za dané období.

Jaké datum je rozhodné pro zařazení dokladu do hlášení

Doklad se do kontrolního hlášení zařazuje podle dne uskutečnění zdanitelného plnění, ne podle data vystavení faktury. U dodání zboží je to zpravidla den dodání, u poskytnutí služby den jejího poskytnutí nebo dokončení. Pokud jste přijali platbu ještě před uskutečněním plnění, rozhodné je datum přijetí úplaty, protože z přijaté zálohy vzniká povinnost přiznat daň už v okamžiku jejího přijetí.

Právě rozdíl mezi datem vystavení dokladu a datem uskutečnění plnění bývá jedním z nejčastějších zdrojů chyb, které pak vedou k výzvě od finančního úřadu. Pokud fakturu vystavíte na začátku měsíce, ale zdanitelné plnění se uskutečnilo už koncem předchozího měsíce, doklad patří do staršího období, i když je datum vystavení novější. Přesné zaznamenávání data uskutečnění plnění je proto základ pro to, aby se vám následné kontrolní hlášení vyhnulo. Dobrým zvykem je vést v účetním programu samostatné pole pro datum uskutečnění zdanitelného plnění odděleně od data vystavení dokladu a při fakturaci si toto datum vždy ověřit, hlavně na přelomu měsíců, kdy k chybám dochází nejčastěji. Přehled o tom, jak se DPH přiznává obecně a kde přiznání podat, najdete i v článku o přihlášení a podání přiznání přes portál Moje daně.