Přiznání k DPH: termíny podání a co dělat ve zvláštních situacích

Do kdy je nutné podat přiznání k DPH

Přiznání k DPH se podává elektronicky, a to do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. U většiny plátců je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc, u menších plátců může jít o čtvrtletí, pokud si čtvrtletní období zvolí a splní podmínky pro tento režim, které se odvíjejí hlavně od výše obratu a spolehlivosti plátce. Termín platí i pro takzvané nulové přiznání, tedy situaci, kdy plátce v daném období neměl žádná zdanitelná plnění, nulové přiznání se totiž musí podat stejně jako přiznání s údaji.

Pokud 25. den připadne na víkend nebo státní svátek, lhůta se posouvá na nejbližší následující pracovní den. Přiznání musí být podáno elektronicky, typicky přes portál Moje daně nebo datovou schránku, papírové podání pro plátce DPH až na výjimky neplatí a finanční úřad by ho v takové podobě ani nemusel akceptovat jako řádně učiněné. Jak se s portálem pracuje, popisujeme v článku Moje daně: jak se přihlásit a podat přiznání online.

Kromě samotného přiznání musí plátce se stejnou periodicitou podávat i kontrolní hlášení, které eviduje jednotlivé doklady. Oba dokumenty spolu úzce souvisí, a pokud si údaje v přiznání a kontrolním hlášení neodpovídají, finanční úřad si obvykle vyžádá vysvětlení.

Jak podat první přiznání k DPH jako nový plátce

Stát se plátcem DPH může podnikatel dobrovolně, nebo mu povinnost vznikne ze zákona, obvykle po překročení obratu za dané období. Prvním zdaňovacím obdobím je pak měsíc, ve kterém se plátcem skutečně stal, a za tento měsíc už musí podat řádné přiznání v obvyklém termínu, i kdyby šlo jen o pár dní na konci měsíce.

Nejčastější chybou u prvního přiznání je, že podnikatel zapomene zohlednit plnění uskutečněná krátce po registraci nebo naopak před ní, případně si plete den podání přihlášky k registraci s dnem, od kterého se skutečně stal plátcem. Proto je vhodné hned na začátku ověřit, od kterého data jste skutečně plátcem, a to zpětně zkontrolovat u finanční správy nebo v rozhodnutí o registraci, které vám úřad zaslal.

Před samotnou registrací se také vyplatí ověřit si, jestli vaši obchodní partneři plátci DPH už jsou, a jak se plátcovství promítá do cen a fakturace. Než se stanete plátcem, přečtěte si, jak funguje registr plátců a jak zjistit, zda je plátcem váš obchodní partner, viz Registr plátců DPH: jak ověřit plátce a spočítat daň a Kdy se stát plátcem DPH a jak si ho ověřit.

Co dělat s přiznáním k DPH v případě úmrtí podnikatele

Úmrtí OSVČ, která byla plátcem DPH, povinnost podat přiznání automaticky neruší. Přechází na dědice, případně na osobu pověřenou správou pozůstalosti, a to i za období, které zemřelý podnikatel sám nestihl vyřídit. V praxi je vhodné co nejdřív kontaktovat finanční úřad a informovat ho o úmrtí, protože se tím může měnit i to, kdo je oprávněn za zemřelého jednat, a jaké lhůty se pro jednotlivá podání uplatní.

Pokud podnikání po zemřelém pokračuje (typicky v rámci pozůstalostního řízení), je nutné řešit i to, zda plátcovství DPH trvá dál nebo zaniká. Tuto situaci obvykle řeší až daňový poradce nebo notář v rámci dědického řízení, protože zahrnuje i další kroky spojené s ukončením či pokračováním živnosti, případně s přechodem obchodního majetku na dědice a s tím spojenými dopady na DPH.

Dědic by si měl také ujasnit, jestli zemřelý měl nějaké nevyřízené kontrolní hlášení nebo probíhající kontrolu z finančního úřadu, protože tyto procesy pozůstalostní řízení samo o sobě nezastaví.

Co si připravit

• Úmrtní list a informaci o tom, kdo pozůstalost spravuje.
• Přehled dosud nevystavených a nepřijatých faktur za poslední zdaňovací období.
• Kontakt na daňového poradce, pokud zemřelý podnikatel žádného měl, ten často má přístup k podkladům.

Kdy podat dodatečné přiznání k DPH

Dodatečné přiznání se podává ve chvíli, kdy plátce po uplynutí lhůty zjistí, že v řádném přiznání uvedl nesprávnou daňovou povinnost, typicky nižší, než měla ve skutečnosti být. Podává se bez zbytečného odkladu poté, co chybu zjistíte, ne až v dalším přiznání za jiné období, a mělo by v něm být uvedeno, k jakému datu jste chybu zjistili.

Pokud chyba naopak znamená, že jste zaplatili víc, než jste měli, lze rovněž podat dodatečné přiznání a přeplatek si nechat vrátit nebo započíst na budoucí platby, tady lhůta pro podání není tak přísná jako u zvyšování daně. V obou případech je dobré mít podklady, ze kterých chyba a její oprava jasně vyplývají, pro případ, že finanční úřad bude chtít vysvětlení nebo si vyžádá doplňující doklady.

Časté důvody pro dodatečné přiznání bývají chybně zaúčtovaný doklad, pozdě dohledaná faktura nebo záměna sazby DPH u konkrétního plnění. Čím dřív se chyba odhalí, tím jednodušší je celá oprava, protože se ještě nekumuluje s dalšími obdobími.

Lze podat přiznání k DPH na základě plné moci

Ano, přiznání může za plátce podat zmocněnec, nejčastěji účetní nebo daňový poradce, pokud má platnou plnou moc uloženou u příslušného finančního úřadu. Plná moc se dokládá buď při podání samotného přiznání, nebo je uložena předem, takže ji pak zástupce nemusí dokládat opakovaně u každého podání a stačí na ni v podání jen odkázat.

U daňových poradců navíc platí, že pokud mají plnou moc na zpracování celého daňového přiznání k dani z příjmů, může se jim v některých případech prodloužit i související lhůta, u DPH je ale termín 25 dnů pevný bez ohledu na to, kdo přiznání podává, prodloužení lhůty jako u daně z příjmů zde neplatí.

Pro OSVČ, které nemají čas nebo zkušenost s DPH agendou, bývá spolupráce s účetní firmou nebo daňovým poradcem praktickým řešením, hlavně v prvních měsících po registraci k DPH, kdy je riziko chyby nejvyšší.

Jak správně zaokrouhlovat částky v přiznání

Částky v přiznání k DPH se zaokrouhlují na celé koruny, a to směrem nahoru. Týká se to jak dílčích údajů v jednotlivých řádcích, tak výsledné daňové povinnosti nebo nadměrného odpočtu. Zaokrouhlování dolů nebo na desetihaléře je chybou, kterou finanční správa při kontrole snadno odhalí, protože kontrolní systémy porovnávají součty jednotlivých řádků s výsledným číslem.

V praxi to znamená, že pokud vám z výpočtu vyjde částka s desetinnými místy, i sebemenší přesah nad celou korunu se zaokrouhlí na nejbližší vyšší celé číslo. U větších firem s vysokým počtem dokladů se tento drobný rozdíl v součtu nijak zásadně neprojeví, u malých plátců je dobré na pravidlo prostě pamatovat a nechat účetní software zaokrouhlování řešit automaticky.

Chyba v zaokrouhlování sama o sobě obvykle nevede k sankcím, pokud jde o drobný rozdíl v řádu korun, přesto je lepší si formulář před odesláním zkontrolovat, ideálně srovnáním s podklady z faktur.

Kde stáhnout formulář přiznání k DPH (vzor)

Aktuální formulář přiznání k DPH najdete na webu Finanční správy v sekci daňových tiskopisů, odkud si ho lze stáhnout jako interaktivní PDF nebo vyplnit přímo v elektronické podobě přes portál Moje daně. Vzor v papírové podobě slouží spíš pro orientaci a pro pochopení struktury formuláře, protože reálné podání musí proběhnout elektronicky.

Než formulář vyplníte, je užitečné mít připravené podklady o vydaných i přijatých fakturách, ideálně přímo z účetního programu nebo evidence, kterou vedete, ať se vyhnete ručnímu přepisování a chybám z toho plynoucím. Většina účetních programů dnes umí přiznání k DPH i kontrolní hlášení vygenerovat automaticky ve formátu, který lze rovnou nahrát do portálu Moje daně.

Pokud teprve řešíte, jak fakturovat do zahraničí a jak se v takových případech DPH promítá do přiznání, přečtěte si DPH: jak vystavit zahraniční fakturu a ověřit plátce. Zahraniční plnění mají totiž ve formuláři vlastní řádky a jejich chybné zařazení patří mezi časté důvody dodatečných oprav.