Daň z nemovitosti 2026: formulář, splatnost a jak ji zaplatit

Kdy je splatná daň z nemovitosti v roce 2026

Daň z nemovitých věcí je splatná do 31. května příslušného zdaňovacího období. Pokud vypočtená daň přesáhne částku stanovenou zákonem, může poplatník zaplatit ve dvou stejných splátkách – první do konce května, druhou do konce listopadu. U nižších částek se platí najednou v jednom termínu. Zemědělci a chovatelé ryb mají u první splátky odlišný termín vázaný na konec srpna, to se ale týká jen specifické skupiny poplatníků.

Co se stane při pozdní platbě

Pokud daň nezaplatíte včas, začíná běžet úrok z prodlení, který finanční úřad vyměří automaticky. Čím déle platba chybí, tím vyšší celková částka naroste, proto se vyplatí termín pohlídat i v případě, že vám nedorazila složenka – povinnost platit totiž trvá bez ohledu na to, zda vám přišla připomínka poštou.

Kdy se druhá splátka vyplatí

Rozdělení daně na dvě splátky dává smysl hlavně u vyšších částek, kdy je pro rozpočet domácnosti nebo firmy jednodušší rozložit výdaj do dvou plateb v průběhu roku místo jedné vyšší platby v květnu. Poplatník si mezi splátkou najednou a rozdělením na dvě části nevybírá aktivně žádost – pokud daň přesáhne zákonem danou hranici, možnost dvou splátek platí automaticky a stačí uhradit každou část do příslušného termínu.

Jak vyplnit formulář přiznání k dani z nemovitosti

Přiznání se podává na tiskopisu, který vydává finanční správa, a to buď v listinné podobě, nebo elektronicky přes portál Moje daně. Formulář vyžaduje identifikaci poplatníka, popis nemovitosti podle údajů z katastru (parcelní číslo, výměru, druh pozemku nebo typ stavby) a výpočet daně podle sazby a koeficientu obce. Kompletní návod, jak se v přiznání a jeho přílohách orientovat, najdete v souhrnném článku o dani z nemovitosti, dědické a darovací dani.

Kdy přiznání podat znovu

• Při koupi nebo jiném nabytí nové nemovitosti
• Při změně výměry pozemku, například po geometrickém zaměření
• Při změně druhu pozemku nebo účelu stavby
• Při přístavbě nebo jiné stavební změně ovlivňující výpočet daně

Pokud se na vaší nemovitosti nic nemění, nové přiznání každý rok podávat nemusíte – finanční úřad vyměří daň automaticky na základě údajů, které už eviduje z předchozích let.

Nejčastější chyby při vyplňování

Mezi typické chyby patří nesprávně uvedené parcelní číslo, záměna druhu pozemku podle katastru, nebo opomenutí uvést všechny spoluvlastnické podíly, pokud nemovitost vlastní víc osob. Před odesláním přiznání se vyplatí údaje porovnat s aktuálním výpisem z katastru nemovitostí, aby formulář odpovídal skutečnému stavu zápisu, protože finanční úřad případné nesrovnalosti řeší dodatečnou výzvou, což celé vyřízení zdrží.

Jak zjistit a zaplatit daň z nemovitosti podle čísla účtu

Každý finanční úřad má pro výběr daně z nemovitosti vlastní bankovní účet, tvořený jednotným předčíslím a matrikovou částí odpovídající konkrétnímu úřadu. Přesné číslo účtu i variabilní symbol pro platbu zjistíte na webu finanční správy nebo přímo na platebním výměru, který vám úřad zašle. Praktický přehled toho, jak částku spočítat a kam ji poslat, nabízí i článek Daň z nemovitosti: do kdy se platí a jak ji spočítat.

Způsoby platby

• Bankovním převodem na účet místně příslušného finančního úřadu
• Přes SIPO, pokud si tuto formu u finančního úřadu předem nastavíte
• Poštovní poukázkou typu A, kterou úřad často zasílá spolu s výměrem
• V hotovosti nebo kartou přímo na pokladně finančního úřadu

Co dělat při platbě za více nemovitostí

Pokud vlastníte více nemovitostí v obvodu jednoho finančního úřadu, daň se obvykle vyměřuje souhrnně jedním výměrem a platí se jednou platbou na jeden účet s jedním variabilním symbolem. Nemovitosti spadající pod jiný finanční úřad se ale řeší samostatně, takže v takovém případě budete provádět víc plateb na různé účty s odlišnými variabilními symboly, každý podle konkrétního výměru, který od daného úřadu dostanete.

Jak se řeší darovací daň při převodu nemovitosti

Samostatná darovací daň jako v minulosti dnes v české legislativě neexistuje – bezúplatné nabytí nemovitosti se řeší v rámci daně z příjmů. Pokud vám někdo nemovitost daruje, může se na vás vztahovat osvobození od daně z příjmu, typicky u darování mezi příbuznými v přímé linii nebo mezi manžely. Mimo tento okruh osob je nutné příjem z daru přiznat a případně zdanit.

Kdy se dar nemovitosti přiznává

I když se na dar vztahuje osvobození, u vyšších hodnot bývá nutné oznámit nabytí správci daně. Konkrétní hranice a postup osvobození se může v čase měnit, aktuální podmínky proto ověřte přímo na webu finanční správy nebo u daňového poradce před podáním daru.

Rozdíl mezi darem a dědictvím

Podobně jako u darování je i nabytí nemovitosti děděním osvobozeno od daně z příjmu bez ohledu na to, v jakém příbuzenském vztahu byl dědic k zůstaviteli, tedy šířeji než u darování. I zděděnou nemovitost je ale nutné nechat přepsat v katastru nemovitostí a následně podat přiznání k dani z nemovitosti, protože povinnost platit tuto daň se váže na aktuálního vlastníka zapsaného v katastru, ne na dárce nebo zůstavitele.

Co je osvobození od daně z převodu nemovitosti

Osvobození od daně z nemovitosti se vztahuje na vybrané typy pozemků a staveb – patří sem například pozemky ve vlastnictví státu, obecní majetek sloužící veřejnému účelu, nebo některé zemědělské a lesní pozemky. Osvobození není automatické ve všech případech, u některých kategorií je nutné nárok uplatnit v přiznání a doložit splnění podmínek.

Nejčastější důvody osvobození

• Pozemky a stavby ve vlastnictví obce, na jejímž území se nacházejí
• Vybrané pozemky určené pro veřejně prospěšné stavby
• Nemovitosti sloužící škole, muzeu nebo jiné veřejné instituci
• Nově zalesněné pozemky po stanovenou dobu

Přesný výčet osvobozených nemovitostí stanoví zákon o dani z nemovitých věcí, u konkrétního případu je vždy potřeba ověřit, zda daná nemovitost splňuje všechny podmínky. Nárok na osvobození navíc často nevzniká automaticky natrvalo – u některých kategorií je nutné jej dokládat opakovaně nebo hlásit změny, které by mohly nárok na osvobození ovlivnit, například změnu způsobu využití pozemku. Přehled aktuálních sazeb a koeficientů pro daný rok najdete i v článku Daň z nemovitosti 2025: kolik zaplatíte a jak ji uhradit.

Jak se daní zastavěná plocha a nádvoří

Zastavěná plocha a nádvoří je samostatný druh pozemku podle katastru nemovitostí – jde o plochu pod stavbou a přilehlé nádvoří, které k ní bezprostředně náleží. Tento typ pozemku se daní jinak než orná půda nebo zahrada: základem daně je výměra pozemku v metrech čtverečních, na kterou se aplikuje sazba daně a místní koeficient stanovený obcí obecně závaznou vyhláškou.

Rozdíl oproti stavbě samotné

Zastavěná plocha a nádvoří se zdaňuje odděleně od samotné stavby, která na ní stojí, protože jde o dva různé předměty daně – pozemek a stavbu (respektive jednotku). U rodinného domu tak poplatník platí daň jak za pozemek pod domem a kolem něj, tak za samotnou stavbu nebo byt. Přiznání i platbu lze vyřídit elektronicky, postup přihlášení popisuje článek Moje daně: jak se přihlásit a podat přiznání online.

Jak zjistit druh pozemku podle katastru

Přesný druh pozemku, tedy zda jde o zastavěnou plochu a nádvoří, ornou půdu, zahradu nebo ostatní plochu, zjistíte ve výpisu z katastru nemovitostí, konkrétně v části týkající se dané parcely. Tento údaj je klíčový i pro správné vyplnění přiznání, protože každý druh pozemku má jinou sazbu daně stanovenou zákonem. Pokud si nejste jistí, jak je váš pozemek v katastru veden, stačí nahlédnout do veřejně dostupného nahlížení do katastru nemovitostí, kde si podle adresy nebo čísla parcely ověříte aktuální stav zápisu.