Zálohy na zdravotní pojištění pro začínající OSVČ v roce 2026

Musí začínající OSVČ platit zálohy na zdravotní pojištění hned od začátku

Ano, pokud podnikání zahajujete jako hlavní samostatnou výdělečnou činnost, povinnost platit zálohu na zdravotní pojištění vzniká od měsíce, ve kterém podnikání zahájíte, a to bez ohledu na to, jestli už máte první příjmy, nebo teprve rozjíždíte přípravu. Zákon totiž stanovuje minimální vyměřovací základ, ze kterého se minimální záloha počítá, a ten platí i bez reálného zisku.

Pokud podnikání zahajujete jako vedlejší činnost (souběžně se zaměstnáním, studiem nebo jiným statusem zakládajícím výhodu), minimální zálohu platit nemusíte, dokud vám z podnikání nevznikne příjem překračující rozhodnou částku – to se ale zjistí až zpětně, po podání přehledu o příjmech a výdajích.

Zahájení podnikání je potřeba nahlásit zdravotní pojišťovně obvykle do osmi dnů od zahájení činnosti, spolu s uvedením, jestli jde o hlavní, nebo vedlejší činnost. Kompletní přehled toho, jak zdravotní pojištění OSVČ funguje, najdete v článku Zdravotní pojištění OSVČ: zálohy a změna pojišťovny.

Nahlásit zahájení činnosti je potřeba u té zdravotní pojišťovny, u které jste v tu chvíli pojištěni – nemusí to být nutně ta největší, pojišťoven v Česku působí několik a každá má vlastní kontaktní kanály pro OSVČ. Pokud řešíte, u které pojišťovny jste registrovaní nebo zda přejít k jiné, přehled jednotlivých pojišťoven i jejich kódů najdete v článku Zdravotní pojišťovny v ČR: přehled a odvody OSVČ 2026. Mezi pojišťovny, které OSVČ mohou volit, patří i menší oborové pojišťovny jako Vojenská zdravotní pojišťovna, která je otevřená i pro civilní klienty, ne jen pro příslušníky ozbrojených sborů.

Zapomenutí nahlásit zahájení činnosti nebo pozdní nahlášení může vést k tomu, že pojišťovna zpětně dopočítá dlužné zálohy i s penále za pozdní platbu. Vyplatí se proto registraci vyřídit hned na začátku, ideálně současně s ohlášením živnosti na živnostenském úřadě, který má povinnost údaje o zahájení podnikání předávat dál zdravotní pojišťovně i OSSZ, přesto je rozumné si registraci u pojišťovny sám aktivně zkontrolovat.

Jak vysoká je záloha pro nové OSVČ v roce 2026

Nová OSVČ v hlavní činnosti platí v prvním roce podnikání zálohu v aktuální minimální výši stanovené pro daný rok, protože ještě nemá za sebou žádný přehled o příjmech a výdajích, ze kterého by se dal spočítat skutečný vyměřovací základ. Přesnou aktuální částku minimální zálohy pro rok 2026 najdete na webu Všeobecné zdravotní pojišťovny nebo pojišťovny, u které jste registrovaní.

Po podání prvního přehledu (za rok, ve kterém jste podnikání zahájili) se záloha od července následujícího roku přepočítá podle skutečného vyměřovacího základu. Pokud vyjde vyšší, než jste dosud platili, rozdíl je potřeba doplatit, pokud nižší, řeší se přeplatek.

U vedlejší činnosti se minimální záloha na začátku podnikání neplatí automaticky, pokud status vedlejší činnosti trvá – teprve po podání přehledu se ukáže, jestli příjem překročil rozhodnou částku a jestli tedy záloha do budoucna vzniká.

Nová OSVČ si zálohu na zdravotní pojištění platí měsíčně předem, obvykle do osmého dne následujícího měsíce, na účet své zdravotní pojišťovny s příslušným variabilním symbolem. Pokud si nejste jistí, jaký variabilní symbol a účet použít, jednoduše nejde o zbytečnou formalitu – platba pod špatným symbolem se pojišťovně obtížně páruje a hrozí, že ji eviduje jako neuhrazenou, byť fyzicky peníze dorazily. Doporučuje se proto nastavit si trvalý příkaz až po ověření správných platebních údajů přímo u pojišťovny, nikoliv podle staršího vzoru nalezeného na internetu, protože se čísla účtů i variabilní symboly mezi pojišťovnami liší.

Zdravotní pojištění při souběhu s dohodou o pracovní činnosti (DPČ)

Pokud kromě podnikání pracujete i na dohodu o pracovní činnosti, zdravotní pojištění se z DPČ odvádí, pokud měsíční příjem u daného zaměstnavatele dosáhne rozhodné částky stanovené zákonem. Pod touto hranicí se pojistné z DPČ neodvádí a odměna se sníží jen o případnou daň z příjmu.

Samotná existence DPČ sama o sobě nezakládá nárok na to, aby bylo podnikání automaticky posuzováno jako vedlejší činnost – na rozdíl od zaměstnání v pracovním poměru, kde tento nárok obvykle vzniká, u DPČ záleží na konkrétním rozsahu a na tom, jestli se z ní odvádí pojistné. Přesné posouzení je vždy potřeba konzultovat se zdravotní pojišťovnou, protože se odvíjí od zákonných podmínek pro jednotlivé druhy dohod.

Pokud jako OSVČ v hlavní činnosti přivýdělek na DPČ jen doplňujete k podnikání, na povinnost platit minimální zálohu za podnikání to nic nemění – ta platí bez ohledu na souběžný příjem z dohody.

Zdravotní pojištění při krátkém úvazku a DPČ

Krátký pracovní úvazek (part-time zaměstnání v pracovním poměru) obvykle zakládá nárok na to, aby bylo souběžné podnikání posuzováno jako vedlejší činnost, protože zaměstnavatel za zaměstnance odvádí zdravotní pojištění bez ohledu na výši úvazku. Zaměstnanec tak i při malém úvazku patří mezi osoby, za které je (částečně) plátcem zaměstnavatel, ne jen on sám.

U dohody o pracovní činnosti je situace odlišná – jak popisujeme výše, záleží na tom, jestli z ní pojistné vůbec plyne. Pokud odměna z DPČ rozhodnou částku nedosahuje a jiný status vedlejší činnosti nemáte, podnikání se posuzuje jako hlavní činnost s povinností platit minimální zálohu.

Kombinace krátkého úvazku, DPČ a podnikání bývá v praxi častá u lidí, kteří si podnikáním teprve zkouší nový obor při zachování jistoty ze zaměstnání. V takové situaci se vyplatí mít status u zdravotní pojišťovny průběžně ujasněný, ideálně písemným potvrzením, aby nedošlo k nedorozumění o tom, jestli minimální zálohu platíte, nebo ne.

Zdravotní pojištění při evidenci na úřadu práce a souběžném podnikání

Evidence na úřadu práce sama o sobě nárok na status vedlejší činnosti nezakládá. Osoba v evidenci uchazečů o zaměstnání sice bývá zdravotně pojištěná (stát je za ni v určitých případech plátcem), ale kombinace s vlastním podnikáním má svá specifika a v mnoha případech evidence na úřadu práce a zároveň výdělečná činnost nejdou dohromady vůbec, nebo jen za přísně omezených podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti.

Pokud tedy zvažujete zahájit podnikání během evidence na úřadu práce, je nutné to nejdřív probrat přímo s úřadem práce, protože výdělečná činnost může mít vliv na samotné trvání evidence a na nárok na podporu v nezaměstnanosti, ne jen na výši zdravotního pojištění.

Z pohledu zdravotní pojišťovny platí, že pokud podnikání zahájíte a zůstanete zároveň v evidenci na úřadu práce (pokud to zákon o zaměstnanosti umožňuje), status hlavní, nebo vedlejší činnosti se posuzuje podle stejných obecných pravidel jako u ostatních OSVČ, ne podle toho, že jste v evidenci.

Zdravotní pojištění při odchodu do důchodu během podnikání

Pokud vám během podnikání vznikne nárok na starobní důchod a začnete ho pobírat, mění se od tohoto okamžiku i váš status vůči zdravotnímu pojištění. Jako důchodce patříte mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát, a podnikání se od chvíle přiznání důchodu posuzuje jako vedlejší činnost, i kdybyste v podnikání pokračovali ve stejném rozsahu jako předtím.

Tuto změnu je potřeba zdravotní pojišťovně nahlásit, jakmile k ní dojde, obvykle spolu s dokladem o přiznání důchodu. Od nahlášení pak přestáváte platit minimální zálohu v plné výši pro hlavní činnost a skutečná povinnost se dopočítá podle vyměřovacího základu z ročního přehledu, stejně jako u ostatních vedlejších OSVČ v důchodu.

Do doby, než změnu nahlásíte, byste měli nadále platit zálohu podle dosavadního statusu, aby vám nevznikl nedoplatek – přeplatek vzniklý zpětně od data přiznání důchodu vám pojišťovna po doložení vrátí nebo započte. Odvody na sociální pojištění při souběhu s důchodem řeší OSSZ, kde stojí za to si status ověřit současně se zdravotní pojišťovnou.

Podobně jako u přechodu na vedlejší činnost kvůli zaměstnání nebo studiu, i u důchodců platí, že nárok na nižší zálohu nevzniká automaticky dnem přiznání důchodu bez dalšího – pojišťovna o změně statusu potřebuje vědět, jinak vás bude i nadále vést jako OSVČ v hlavní činnosti s odpovídající povinností platit vyšší zálohu. Doklad o přiznání důchodu proto stojí za to donést nebo zaslat pojišťovně co nejdřív po jeho obdržení, ideálně spolu s žádostí o přehodnocení statusu.