Zdravotní pojištění OSVČ: minimální zálohy a výjimky

Kolik činí minimální zdravotní pojištění pro OSVČ

Zdravotní pojištění musí jako OSVČ platit každý, kdo podniká, bez ohledu na to, jestli mu podnikání zrovna vydělává, nebo je ve ztrátě. Zákon totiž stanovuje minimální vyměřovací základ, ze kterého se počítá minimální záloha, a tu je povinen platit každý, kdo podniká jako hlavní činnost, i kdyby měl reálný příjem nulový.

Minimální měsíční záloha se každý rok mění, protože vychází z průměrné mzdy vyhlašované vládou. Aktuální částku pro daný rok proto nehledejte ve starších článcích, ale přímo na webu vaší zdravotní pojišťovny nebo na webu Všeobecné zdravotní pojišťovny, kde se aktuální výše zveřejňuje vždy na začátku roku.

Pro vedlejší činnost minimální záloha neplatí automaticky – tam záleží na tom, jestli váš příjem z podnikání překročil takzvanou rozhodnou částku, viz další kapitola. Přehled o povinnostech OSVČ vůči zdravotním pojišťovnám najdete i v článku o tom, jak funguje zdravotní pojištění OSVČ, zálohy a změna pojišťovny.

Na rozdíl od sociálního pojištění, kde OSVČ s nízkým nebo nulovým ziskem může za určitých podmínek zálohy neplatit vůbec, u zdravotního pojištění minimální záloha padá bez výjimky - je to dané tím, že zdravotní pojištění musí mít podle zákona vždy zajištěno každý, kdo v Česku podniká, bez ohledu na to, jak se mu podnikání daří. Tahle asymetrie mezi sociálním a zdravotním pojištěním bývá pro začínající podnikatele častým zdrojem nedorozumění, protože očekávají, že obě pojištění fungují stejně.

Minimální záloha se počítá jako procento z minimálního vyměřovacího základu, který je stanoven jako polovina průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství vyhlašované za předminulý rok. Protože se průměrná mzda meziročně mění, mění se i minimální záloha - proto se v praxi setkáte s tím, že podnikatelé musí každý rok znovu zkontrolovat, jestli jim od ledna nevzrostla povinná měsíční platba.

Zdravotní pojištění OSVČ jako vedlejší činnost

Podnikání jako vedlejší činnost znamená, že máte kromě podnikání i jiný hlavní zdroj obživy nebo statusu, ze kterého je za vás z části nebo plně odváděno pojistné – typicky zaměstnání, studium, rodičovskou dovolenou, invalidní nebo starobní důchod.

U vedlejší činnosti se minimální záloha na zdravotní pojištění neplatí automaticky. Rozhoduje skutečný příjem z podnikání po odečtení výdajů – pokud nedosáhne stanovené rozhodné částky, minimální zálohu platit nemusíte a doplatek (pokud vůbec vznikne) se řeší až po podání přehledu o příjmech a výdajích za daný rok.

Pokud naopak příjem rozhodnou částku překročí, od dalšího roku už zálohy platit musíte, a to i jako vedlejší činnost, jen v nižší minimální výši než u hlavní činnosti. Je proto dobré si každý rok po podání přehledu ověřit, jestli vám nová povinnost platit zálohy nevznikla.

Mezi nejčastější situace, které zakládají nárok na vedlejší činnost, patří souběžné zaměstnání v pracovním poměru (i na částečný úvazek, pokud za vás zaměstnavatel odvádí zdravotní pojištění), péče o dítě do sedmi let věku nebo o osobu závislou na péči, pobírání invalidního nebo starobního důchodu a osobní péče o dvě a více dětí do 15 let. Každý z těchto důvodů je potřeba zdravotní pojišťovně samostatně doložit - jen tvrzení, že jde o vedlejší činnost, bez podkladů nestačí.

Zdravotní pojištění OSVČ, kteří studují

Student, který si k tomu přivydělává jako OSVČ, má obvykle výhodné postavení. Pokud je studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání (typicky denní studium na střední nebo vysoké škole do věku, kdy nárok na tento status podle zákona zaniká), patří mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát.

To v praxi znamená, že podnikání jako student můžete mít nastavené jako vedlejší činnost, a pokud příjem z podnikání nepřekročí rozhodnou částku, minimální zálohu na zdravotní pojištění platit nemusíte vůbec – status studenta status vedlejší činnosti zajišťuje bez ohledu na výši příjmu.

Jakmile ale status studenta ztratíte (ukončíte, přerušíte studium nebo překročíte věkovou hranici) a v podnikání pokračujete, musíte oznámit zdravotní pojišťovně změnu a od té chvíle se na vás začnou vztahovat pravidla pro OSVČ bez zvýhodnění, tedy případně i povinnost platit minimální zálohu jako u hlavní činnosti.

Zdravotní pojištění OSVČ starších 65 let

Věk sám o sobě nárok na zvýhodnění nezakládá – rozhodující je, jestli už pobíráte starobní důchod. Pokud ano, patříte mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát, a podnikání můžete mít jako vedlejší činnost bez povinnosti platit minimální zálohu, dokud příjem nepřekročí rozhodnou částku.

Pokud jste ve věku nad 65 let, ale starobní důchod nepobíráte a dál pracujete nebo podnikáte jako hlavní činnost, výhoda plátce státu se na vás nevztahuje a platíte pojistné podle stejných pravidel jako ostatní OSVČ v hlavní činnosti.

U pracujících důchodců se navíc často řeší souběh více příjmů – podnikání vedle důchodu, případně i vedle částečného zaměstnání. V takovém případě je dobré mít jasno, který ze zdrojů příjmu zakládá status vedlejší činnosti, protože se to promítá do toho, jestli minimální zálohu vůbec platíte.

Jak se platby zdravotního pojištění posílají a kdy jsou splatné

Zálohy na zdravotní pojištění se platí měsíčně, a to dopředu na běžný měsíc. Splatnost zálohy je od prvního do osmého dne kalendářního měsíce, na který se platba vztahuje – tedy zálohu za daný měsíc musíte uhradit nejpozději osmého dne téhož měsíce.

Platba se posílá na účet příslušné zdravotní pojišťovny, u které jste jako OSVČ registrovaní, s variabilním symbolem, kterým je obvykle vaše rodné číslo. Číslo účtu a přesný postup platby najdete na webu své pojišťovny – liší se pojišťovna od pojišťovny, proto je dobré si údaje ověřit přímo u toho, kde jste pojištěni. Přehled zdravotních pojišťoven v Česku, jejich kódů a kontaktů najdete v článku o tom, jak zdravotní pojišťovny v ČR fungují a jak vybrat. Vedle větších pojišťoven můžete jako OSVČ volit i menší oborové pojišťovny, jako je Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, která je přístupná i pro civilní klienty mimo ozbrojené sbory, přesto se u ní vyplatí předem ověřit, jaké benefity a smluvní zdravotnická zařízení v regionu nabízí.

Pokud zálohu zaplatíte pozdě, pojišťovna může počítat penále za každý den prodlení. Vyplatí se proto nastavit si trvalý příkaz nebo alespoň připomínku, hlavně v prvních měsících podnikání, kdy se na pravidelné platby teprve zvyká.

Trvalý příkaz je potřeba nastavit tak, aby platba odešla z účtu s dostatečným předstihem před osmým dnem v měsíci - bankovní převod totiž nemusí dorazit na účet pojišťovny okamžitě, zejména o víkendech nebo svátcích. Bezpečnější je nastavit odchozí platbu na třetí nebo čtvrtý den v měsíci, ne až na poslední možný termín.

Co dělat, když platíte víc, než musíte

Přeplatek na zdravotním pojištění může vzniknout z několika důvodů – nejčastěji proto, že jste během roku platili zálohy v nastavené výši, ale skutečný vyměřovací základ podle přehledu o příjmech a výdajích vyšel nižší, než se předpokládalo. Stává se to typicky OSVČ, kterým v průběhu roku klesly příjmy, nebo těm, kdo přešli z hlavní na vedlejší činnost.

Přeplatek se řeší po podání ročního přehledu o příjmech a výdajích, který OSVČ podává zdravotní pojišťovně. Pojišťovna přeplatek buď vrátí na účet, nebo ho na požádání započte na budoucí zálohy, pokud to preferujete.

Pokud si nejste jistí, jestli platíte správnou výši zálohy (třeba proto, že jste v průběhu roku změnili status z hlavní na vedlejší činnost, nebo naopak), nejrychlejší cesta je ozvat se přímo své zdravotní pojišťovně a nechat si výši zálohy přepočítat. Případné dotazy k odvodům na sociální pojištění pak řešíte obdobně na OSSZ, která spravuje sociální pojištění OSVČ.

Přeplatek si pojišťovny obvykle nevrací automaticky - je potřeba o jeho vrácení, respektive započtení na budoucí platby, výslovně požádat. Bez žádosti může přeplatek zůstat na účtu OSVČ u pojišťovny evidovaný, aniž byste ho fakticky měli k dispozici, proto se vyplatí po podání přehledu zkontrolovat výsledný přeplatek nebo nedoplatek a rovnou zareagovat, ne čekat, až si toho pojišťovna všimne sama.