Zdravotní pojištění OSVČ při vedlejší činnosti a v důchodu

Jak funguje zdravotní pojištění OSVČ při vedlejší činnosti

Zdravotní pojištění je na rozdíl od sociálního povinné pro každého, kdo v Česku podniká, bez ohledu na to, jestli jde o hlavní, nebo vedlejší činnost. Rozdíl je ale v tom, jak se počítá minimální vyměřovací základ. U OSVČ na hlavní činnosti platí zákonem dané minimum, které musíte odvést i v případě, že jste v daném roce vydělali méně nebo byli ve ztrátě.

U OSVČ na vedlejší činnosti se minimální vyměřovací základ neuplatňuje, pokud jste zároveň v postavení, za které je plátcem pojistného stát, například jste zaměstnanec, student, nebo pobíráte důchod. V takovém případě platíte zdravotní pojištění jen z reálně dosaženého zisku, tedy z vyměřovacího základu odpovídajícího polovině rozdílu příjmů a výdajů z podnikání. Zálohy se v průběhu roku odvíjí od posledního podaného přehledu, po podání nového přehledu se případný rozdíl doplatí nebo vrátí formou přeplatku.

Pro zdravotní pojišťovnu je klíčové rozlišení, zda jde skutečně o vedlejší činnost ve smyslu zákona. Vedlejší činností se rozumí situace, kdy OSVČ zároveň vykonává zaměstnání, studuje, pobírá důchod, rodičovský příspěvek nebo se nachází v jiné zákonem vyjmenované situaci. Skutečnost, že podnikáte jen na částečný úvazek času nebo máte nízké příjmy, sama o sobě vedlejší činnost nezakládá, rozhodující je právě souběh s jednou z vyjmenovaných situací, který musíte pojišťovně oznámit a případně doložit.

Kdy vedlejší činnost neznamená úlevu

Pokud nejste v žádné z kategorií, za které je plátcem stát, ale zároveň podnikání nesplňuje kritéria hlavní samostatné výdělečné činnosti, minimální vyměřovací základ se přesto může uplatnit. Přesné posouzení, jestli se na vás vztahuje výjimka z minima, závisí na konkrétní kombinaci vaší situace, proto se vyplatí případ probrat přímo se svou zdravotní pojišťovnou, případně si projít přehled zdravotních pojišťoven a jejich odvodů pro OSVČ.

Musí důchodce na vedlejší činnosti platit zdravotní pojištění

Pokud jste poživatelem starobního, invalidního nebo jiného důchodu a vedle toho podnikáte, patříte mezi skupiny, za které je zdravotní pojištění hrazeno státem, pokud jde o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. To znamená, že minimální zálohu na zdravotní pojištění platit nemusíte, protože ji za vás v základní výši odvádí stát.

Přesto musíte podat přehled o příjmech a výdajích za uplynulý rok stejně jako každá jiná OSVČ, protože pokud vaše skutečné příjmy z podnikání přesáhnou úroveň, ze které by vyplývalo vyšší pojistné, doplácíte rozdíl. V praxi to znamená, že u drobného přivýdělku k důchodu obvykle žádný doplatek nevznikne, u výdělečně úspěšnějšího podnikání se doplatek počítá podle skutečně dosaženého zisku. Kompletní přehled toho, jaké zdravotní pojišťovny v Česku fungují a podle čeho vybírat, najdete v přehledu zdravotních pojišťoven a jejich kódů.

Stejná logika platí i pro takzvané předdůchodce nebo osoby pobírající invalidní důchod třetího stupně, pokud u nich zákon zařazuje pobírání důchodu mezi kategorie, za které je plátcem pojistného stát. Naopak u osob, které mají jen přiznaný nárok na důchod, ale ještě o něj formálně nepožádaly nebo výplatu odložily, je potřeba postavení vůči zdravotní pojišťovně ověřit zvlášť, protože rozhodující je faktický status pojištěnce, ne jen teoretický nárok.

Kolik činí sociální a zdravotní pojištění OSVČ v roce 2025 a 2026

Minimální měsíční zálohy na sociální i zdravotní pojištění se každoročně mění, protože se odvíjí od průměrné mzdy vyhlašované za dané období. Vždy platí, že minimální záloha pro hlavní činnost je vyšší než minimální záloha pro vedlejší činnost, a obě se liší i mezi sociálním a zdravotním pojištěním, protože každé z nich má vlastní vzorec výpočtu.

Aktuální přesné částky pro daný rok, včetně přehledu, jak se liší minimum u hlavní a vedlejší činnosti a jak probíhá případná změna zdravotní pojišťovny, najdete v samostatném článku. Doporučujeme si aktuální výši zálohy vždy ověřit přímo u své zdravotní pojišťovny a na okresní správě sociálního zabezpečení, protože částky se mění k různým datům a je snadné použít zastaralé číslo.

Kromě samotné výše zálohy je dobré sledovat i to, jestli vaše zdravotní pojišťovna nemění výplatní účet nebo variabilní symbol pro platbu, což se občas děje při organizačních změnách. Platba pod špatným variabilním symbolem se sice pojišťovně nakonec spáruje, ale často se zpožděním, které se pak eviduje jako pozdní platba, a to i tehdy, když jste poslali peníze v termínu.

Jaký je minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění

Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění u OSVČ na hlavní činnosti odpovídá určenému násobku průměrné mzdy, konkrétní aktuální částku každoročně zveřejňují zdravotní pojišťovny i ministerstvo zdravotnictví. Skutečný vyměřovací základ pak představuje polovinu rozdílu mezi příjmy a výdaji z podnikání za dané období, pojistné se platí z toho, který ze dvou základů, minimálního nebo skutečného, je vyšší.

U OSVČ na vedlejší činnosti bez výjimky, kdy je plátcem i stát, se stejný princip použije, jen bez povinného minima, takže pojistné odpovídá reálně vypočtenému vyměřovacímu základu, i kdyby byl nižší, než je zákonné minimum pro hlavní činnost. To je hlavní důvod, proč se vedlejší činnost administrativně vyplatí lidem s nízkým přivýdělkem vedle zaměstnání nebo důchodu.

Podobný princip minima platí i u sociálního pojištění, jen s jinými částkami a jiným pravidlem pro vedlejší činnost, kde navíc existuje takzvaná rozhodná částka příjmu, do které se sociální pojištění vůbec neplatí. Zdravotní pojištění tuto hranici nemá, platí se vždy alespoň z reálného vyměřovacího základu, i kdyby šlo o částku výrazně nižší, než je zákonné minimum pro hlavní činnost.

Jak se mění výše pojištění od července 2026

Nová výše záloh na sociální i zdravotní pojištění se odvíjí od přehledu o příjmech a výdajích za předchozí kalendářní rok, který OSVČ podává na jaře. Od okamžiku podání přehledu, respektive od července, pokud přehled podáte do konce dubna, platí nová záloha vypočtená z aktuálních čísel, a to až do doby, kdy podáte přehled za rok následující.

Pokud přehled podáte později, nová výše zálohy platí od měsíce následujícího po podání, ale za mezidobí od července do podání přehledu se doplácí rozdíl zpětně. Proto se vyplatí přehled podávat co nejdřív po uzávěrce daňového přiznání, abyste měli jistotu, kolik přesně máte měsíčně platit, a předešli nepříjemnému doplatku najednou. Podobný mechanismus platí i pro sociální pojištění, které vyřizuje okresní správa sociálního zabezpečení.

Jak se liší odvody OSVČ od odvodů jednatele s.r.o.

Jednatel s.r.o. je z pohledu zdravotního pojištění v jiném postavení než OSVČ. Pokud má jednatel za výkon funkce sjednanou odměnu, považuje se z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance, a pojistné se odvádí srážkou z jeho odměny, polovinu platí firma jako zaměstnavatel a polovinu jednatel jako zaměstnanec, obdobně jako u klasického pracovního poměru.

OSVČ naopak platí pojistné sama za sebe formou měsíčních záloh, bez rozdělení mezi zaměstnavatele a zaměstnance, protože žádného zaměstnavatele nemá. To je jeden z hlavních rozdílů mezi podnikáním na živnostenský list a podnikáním prostřednictvím vlastní s.r.o., kde jednatel často kombinuje odměnu za funkci s dalšími formami odměňování, například podílem na zisku. Kdo zvažuje, jestli podnikat jako OSVČ nebo přes s.r.o., by měl tento rozdíl v odvodech zohlednit při rozhodování, protože ovlivňuje i výslednou administrativní zátěž.