OSVČ na vedlejší činnost: odvody a přehledy 2026

Kdy je OSVČ vedlejší činnost a kdy hlavní

O vedlejší samostatnou výdělečnou činnost jde v situaci, kdy současně se svým podnikáním máte i jiný hlavní zdroj příjmu nebo status, který podnikání staví do vedlejší role. Nejčastější případy jsou:

• jste zároveň zaměstnaní na hlavní pracovní poměr,
• studujete a splňujete podmínky nezaopatřeného dítěte,
• jste na rodičovské dovolené nebo pobíráte rodičovský příspěvek,
• pobíráte starobní nebo invalidní důchod,
• jste vedeni na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání.

Naopak hlavní činnost je taková, kde podnikání je vaším jediným nebo hlavním zdrojem obživy a nespadáte do žádné z výše uvedených kategorií. Rozdíl mezi hlavní a vedlejší činností je zásadní hlavně kvůli povinnosti platit zálohy na sociální pojištění, u zdravotního pojištění se odlišnost projevuje jinak.

Status vedlejší činnosti je potřeba OSSZ oznámit a doložit — typicky potvrzením od zaměstnavatele, potvrzením o studiu, rozhodnutím o přiznání důchodu nebo jiným dokladem podle konkrétní situace. Bez tohoto doložení může OSSZ automaticky posuzovat činnost jako hlavní, což znamená vyšší povinné zálohy na sociální pojištění bez ohledu na to, jak nízký příjem z podnikání reálně máte.

Co když se status v průběhu roku změní

Pokud vám v průběhu roku skončí zaměstnání, studium, nebo přestanete pobírat rodičovský příspěvek, mění se tím i váš status u OSVČ — z vedlejší činnosti se stává hlavní, a to zpravidla od měsíce, kdy k této změně došlo. Tuto změnu je potřeba OSSZ i zdravotní pojišťovně oznámit, protože se od ní odvíjí i výše záloh, které je potřeba platit dál. Pokud vedlejší činnost naopak zcela ukončujete, postup popisuje článek Jak ukončit podnikání OSVČ a najít OSVČ v rejstříku.

Jaké odvody platí OSVČ na vedlejší činnost

U OSVČ na vedlejší činnost se odvody na sociální a zdravotní pojištění řeší odděleně a podle jiných pravidel.

Sociální pojištění

OSVČ na vedlejší činnost neplatí zálohy na sociální pojištění povinně automaticky jako OSVČ na hlavní činnost. Povinnost platit zálohy vzniká až tehdy, když příjem po odečtení výdajů z vedlejší činnosti za daný rok překročí rozhodnou částku stanovenou zákonem. Tato hranice se každoročně mění, aktuální výši najdete na webu ČSSZ.

Pokud rozhodnou částku nepřekročíte, sociální pojištění za daný rok platit nemusíte vůbec, ani zpětně — jde o jasně danou hranici, ne o poměrnou povinnost. Pokud ji naopak překročíte, povinnost platit zálohy vám vznikne od měsíce podání přehledu za daný rok a zálohy pak platíte i za období, kdy jste rozhodnou částku ještě nepřekročili.

Zdravotní pojištění

Zdravotní pojištění je jiná situace — povinnost platit ho jako OSVČ (byť třeba jen v minimální výši) máte i na vedlejší činnost, pokud za vás pojistné neplatí stát z jiného titulu (třeba jako za zaměstnance, studenta, nebo osobu na rodičovské dovolené). Pokud jste zároveň zaměstnaní a zdravotní pojištění vám odvádí zaměstnavatel z hlavního pracovního poměru, na vedlejší výdělečnou činnost se pak zálohy na zdravotní pojištění platit nemusí ve stejném rozsahu — konkrétní nastavení záloh se odvíjí od vašeho statusu, ideálně si to ověřte přímo u své zdravotní pojišťovny.

Podrobný přehled aktuálních minimálních záloh pro OSVČ najdete v článku Zálohy OSVČ 2026: kolik platit na pojištění.

Kdy se odvody liší u studentů a důchodců

U studentů a osob pobírajících starobní důchod platí u zdravotního pojištění specifické pravidlo — pokud za ně zdravotní pojištění hradí stát (což je u studentů do určitého věku a u důchodců standardní), na vedlejší podnikatelskou činnost se zálohy na zdravotní pojištění nemusí platit vůbec, dokud zisk z podnikání nepřekročí určitou hranici danou zákonem o veřejném zdravotním pojištění.

Jak vypočítat daň z příjmu pomocí kalkulačky

Daň z příjmu OSVČ se počítá ze základu daně, tedy z rozdílu mezi příjmy a výdaji (skutečnými, nebo uplatněnými paušálem procentem z příjmů podle typu činnosti). Od základu daně se odečítají případné slevy a odčitatelné položky, na výsledek se pak aplikuje sazba daně platná pro daný rok.

Pro rychlou orientaci je nejjednodušší použít online kalkulačku daně z příjmu OSVČ, kam zadáte příjmy, výdaje (skutečné nebo paušál) a případné slevy na dani, a kalkulačka vám spočítá orientační výslednou daň i zálohy na pojištění. Jde ale skutečně jen o orientační výpočet — konkrétní částku vždy potvrdí až vyplněné daňové přiznání.

Výdajové paušály u vedlejší činnosti

OSVČ na vedlejší činnost může stejně jako na hlavní činnost uplatnit výdaje paušálem místo vedení skutečné evidence výdajů, procento paušálu se liší podle druhu činnosti (řemeslná činnost, volná živnost, nájem a další). Výhoda paušálu je jednoduchost, nevýhoda je, že při nízkých skutečných výdajích může být nižší než výdaje skutečné.

Volba mezi paušálem a skutečnými výdaji se dělá až při sestavování přiznání za daný rok a lze ji každý rok měnit podle toho, co je v dané situaci výhodnější. Pokud máte v podnikání jen minimum skutečných nákladů (typicky u poradenských nebo digitálních služeb), paušál obvykle vychází lépe, u činností s vysokými skutečnými náklady (materiál, zboží, provozní výdaje) se naopak vyplatí spíš vedení skutečné evidence.

Jak a kdy podat přehled o příjmech a výdajích na OSSZ a zdravotní pojišťovnu

Přehled o příjmech a výdajích je povinný formulář, který OSVČ podává jednou ročně jak na OSSZ, tak na svou zdravotní pojišťovnu, bez ohledu na to, jestli jde o hlavní nebo vedlejší činnost (u vedlejší činnosti je ale povinnost podat přehled OSSZ vázaná na skutečnost, že jste v daném roce podnikání vykonávali). Přehled shrnuje vaše příjmy a výdaje za uplynulý rok a slouží k výpočtu doplatku nebo přeplatku na pojistném a k nastavení nových záloh.

Standardní termín pro podání přehledu je vázaný na termín podání daňového přiznání — obvykle do konce dubna, pokud ale přiznání zpracovává daňový poradce, termín se prodlužuje obdobně jako u přiznání samotného. Formulář VZP i dalších zdravotních pojišťoven se podává elektronicky přes portál pojišťovny, poštou, nebo osobně na pobočce.

Přehled musí obsahovat základní identifikační údaje, informaci o tom, zda jde o hlavní nebo vedlejší činnost, výši příjmů a výdajů za daný rok, případně informaci o dalších důvodech, které ovlivňují výši pojistného (například pobírání rodičovského příspěvku po část roku). Nepřesně nebo neúplně vyplněný přehled si pojišťovna nebo OSSZ vyžádá k doplnění, což celý proces zbytečně zdrží.

Přesné termíny a postup podání pro aktuální rok podrobně popisuje článek Přehled OSVČ za rok 2025: termíny a jak ho podat na OSSZ a pojišťovnu.

Jaké je číslo účtu pro platbu sociálního pojištění OSVČ

Zálohy na sociální pojištění se platí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), pod kterou OSVČ podle místa trvalého bydliště spadá. Číslo účtu se skládá z variabilního symbolu (typicky vašeho rodného čísla), předčíslí a základního čísla účtu konkrétní OSSZ, ke kterému se připojuje kód banky České národní banky.

Přesné číslo účtu vaší OSSZ najdete v přehledu na webu České správy sociálního zabezpečení, případně vám ho OSSZ sdělí přímo při registraci k sociálnímu pojištění OSVČ. Platbu je vždy potřeba označit správným variabilním symbolem, aby ji OSSZ spárovala s vaším spisem.

Jaké jsou minimální zálohy na zdravotní pojištění v roce 2026

Minimální záloha na zdravotní pojištění pro OSVČ na hlavní činnost se stanovuje jako procento z minimálního vyměřovacího základu a každoročně se mění podle vývoje průměrné mzdy. U vedlejší činnosti platí odlišný režim — pokud je záloha vůbec povinná (viz výše), počítá se poměrně podle skutečně dosaženého příjmu z předchozího přehledu, ne jako pevná minimální částka platná automaticky.

Aktuální výši minimální zálohy pro rok 2026 najdete na webu své zdravotní pojišťovny, souhrnně na webu Ministerstva zdravotnictví, nebo v přehledu v článku o založení živnosti a povinnostech OSVČ. Zálohu je potřeba platit i v případě, že podnikáte teprve krátce a přehled jste ještě nepodávali — do prvního přehledu platíte zákonem stanovenou minimální výši u hlavní činnosti, u vedlejší podle toho, jestli vám povinnost platit zálohy vůbec vznikla.