Finanční úřad podle kraje: kontakty, adresy a předčíslí účtů

Jak zjistím, který finanční úřad je pro mě příslušný

Finanční správa je organizovaná do čtrnácti krajských finančních úřadů, které mají pod sebou územní pracoviště v jednotlivých okresech a městských částech. Váš místně příslušný finanční úřad se určuje podle místa trvalého pobytu u fyzických osob, nebo podle sídla zapsaného v obchodním rejstříku u právnických osob a firem.

To znamená, že pokud máte trvalé bydliště třeba v Praze 5, ale reálně podnikáte a bydlíte jinde, přiznání i tak podáváte na územní pracoviště příslušné podle adresy trvalého pobytu, ne podle toho, kde fakticky vykonáváte činnost nebo kde máte provozovnu. Výjimkou jsou velké firmy s obratem nad zákonem stanovenou hranicí, které spadají pod Specializovaný finanční úřad bez ohledu na sídlo.

U OSVČ, které mění trvalé bydliště, se automaticky mění i příslušnost k finančnímu úřadu — spis se mezi úřady předává úředně, není potřeba o přesun sami žádat. Přesto je praktické novému úřadu změnu oznámit, hlavně pokud jste v procesu vyřizování konkrétní záležitosti, jako je třeba žádost o vrácení přeplatku.

Jak úřad najít podle adresy

Nejjistější cestou je vyhledávač územních pracovišť na webu Finanční správy, kam zadáte obec nebo adresu a systém vám ukáže konkrétní pracoviště i s kontaktními údaji. Stejnou informaci najdete i přímo v aplikaci MOJE daně po přihlášení, kde je váš příslušný úřad automaticky přednastavený podle registračních údajů.

Pokud si nejste jistí, zda vámi zadaná adresa spadá pod velké město s více pracovišti (typicky Praha, Brno nebo Plzeň, kde je území rozdělené do několika územních pracovišť podle městských částí), je lepší ověřit si příslušnost přímo na webu, než se spoléhat na odhad podle názvu čtvrti.

Kontakty na finanční úřady v jednotlivých krajích a městech

Každý krajský finanční úřad (například pro hlavní město Prahu, Jihomoravský kraj nebo Plzeňský kraj) má vlastní síť územních pracovišť v okresních a větších městech. V Praze jsou to jednotlivá pracoviště podle městských částí, typicky finanční úřad pro Prahu 2, pro Prahu 5 nebo pro Prahu 10, obdobně to funguje i u dalších velkých měst jako Brno nebo Plzeň, kde existují pracoviště označená například jako Brno-město nebo Plzeň-město.

V menších okresních městech — třeba ve Slaném, Žamberku, Zábřehu nebo Velkém Meziříčí — najdete zpravidla jedno územní pracoviště, které pokrývá širší spádovou oblast zahrnující i okolní menší obce. Přesný seznam se všemi adresami, telefonními čísly a úředními hodinami vede a průběžně aktualizuje Finanční správa na svém webu, protože se občas mění organizace i umístění poboček, hlavně v souvislosti se slučováním menších pracovišť.

U každého pracoviště najdete kromě adresy a telefonu i informaci o úředních hodinách pro veřejnost, které bývají omezené na několik dní v týdnu — mimo tyto hodiny se na podatelnu obvykle nedostanete, i když budova samotná může být otevřená. Pro rychlé dotazy má smysl využít i telefonickou nebo e-mailovou komunikaci, než plánovat osobní návštěvu.

Co dělat, když si nejste jistí adresou

Pokud vám není jasné, pod které pracoviště spadáte, nejrychlejší je zavolat na obecnou informační linku Finanční správy nebo se podívat do přehledného seznamu na stránce Finanční úřad: kontakty, čísla účtů a pobočky podle měst. Užitečné je i srovnání dalších regionálních pracovišť, které najdete v článcích Finanční úřady v ČR: seznam poboček a kontaktů a Finanční úřad online: jak podat žádost a najít formuláře.

Jaké je předčíslí účtu finančního úřadu podle typu daně

Každý finanční úřad má pro platby daní zvláštní bankovní účty, které se liší podle druhu daně předčíslím před lomítkem. Základní číslo účtu je stejné pro celý úřad, ale předčíslí určuje, kam platba doputuje — jinam jde daň z příjmu fyzických osob, jinam DPH a jinam třeba silniční daň.

Pokud pošlete platbu na špatné předčíslí, finanční úřad ji eviduje jako platbu jiné daně, což může vést k tomu, že vám u skutečně splatné daně vznikne evidovaný nedoplatek s úrokem z prodlení, i když jste reálně zaplatili. Proto je dobré si předčíslí vždy ověřit přímo u konkrétního typu daně, kterou platíte, ne se spoléhat na paměť nebo starší platební příkaz, kde mohlo dojít ke změně.

Kde předčíslí najdu

Aktuální přehled předčíslí podle druhu daně zveřejňuje Finanční správa ve svém sazebníku bankovních účtů. Číslo účtu se pak skládá z předčíslí, základního čísla účtu vašeho konkrétního finančního úřadu a kódu banky (0710 pro Českou národní banku).

Nejjednodušší způsob, jak se vyhnout chybě, je vygenerovat si platební údaje přímo v aplikaci MOJE daně při elektronickém podání — systém vyplní správné předčíslí i číslo účtu automaticky podle typu podávaného přiznání, takže riziko překlepu nebo záměny s jiným druhem daně prakticky odpadá.

Co dělat při zjištěné chybě v platbě

Pokud si všimnete, že jste zaplatili na špatný účet, kontaktujte finanční úřad co nejdřív a požádejte o přeúčtování platby na správný druh daně. Čím dřív chybu nahlásíte, tím menší je riziko, že mezitím naběhne úrok z prodlení na správně splatné dani, kterou úřad eviduje jako neuhrazenou.

Kde najdu tiskopisy finančního úřadu

Veškeré daňové formuláře — přiznání k dani z příjmu, k DPH, žádosti o vrácení přeplatku a další — jsou volně ke stažení na webu Finanční správy v sekci Daňové tiskopisy. Tiskopisy jsou dostupné jako interaktivní PDF, které lze vyplnit přímo v počítači a následně vytisknout nebo odeslat elektronicky.

Kromě přiznání k dani z příjmu a DPH tu najdete i formuláře pro méně časté situace — žádost o posečkání daně, žádost o splátkový kalendář, přiznání k dani z nemovitých věcí nebo formulář pro registraci k dani. Každý tiskopis má uvedené i číslo vzoru a rok, pro který platí, protože se formuláře v čase mění a starší verze nemusí odpovídat aktuálním pravidlům pro vyplnění.

Pohodlnější variantou je aplikace MOJE daně, kde formulář rovnou vyplníte online, systém vám sám doplní některé údaje z předchozích přiznání a případné chyby v součtech ohlídá formulář sám. Aplikace navíc nabízí i našeptávač a kontrolu logických vazeb mezi jednotlivými řádky, takže riziko, že podáte přiznání s formální chybou, je nižší než u ručně vyplňovaného papírového tiskopisu. Podrobný návod, jak se do aplikace přihlásit a co v ní vyřídit, najdete v článku Moje daně: jak se přihlásit a podat přiznání online.

Tiskopisy pro OSVČ a firmy

OSVČ a firmy kromě daňových tiskopisů běžně potřebují i formuláře související s registrací k dani z příjmu, změnou registračních údajů nebo žádostí o zrušení registrace při ukončení podnikání. I tyto formuláře jsou dostupné ve stejné sekci webu Finanční správy jako klasická daňová přiznání.

Jak podat daňové přiznání osobně nebo elektronicky

Přiznání k dani z příjmu i další podání můžete na finanční úřad doručit několika způsoby:

• elektronicky přes portál MOJE daně nebo datovou schránku,
• osobně na podatelně příslušného územního pracoviště,
• poštou doporučeně na adresu úřadu.

Pokud máte datovou schránku zřízenou ze zákona (typicky platí pro OSVČ i firmy), jste povinni podávat přiznání elektronicky — papírové podání by v takovém případě úřad bral jako podání s vadou a vyzval by vás k nápravě ve stanovené lhůtě. Fyzické osoby bez povinně zřízené datové schránky si mohou vybrat, jestli podají osobně, poštou, nebo se přihlásí do portálu elektronickou identitou, například bankovní identitou nebo občanským průkazem s čipem.

Osobní podání na podatelně má výhodu v tom, že vám úředník na místě potvrdí přijetí razítkem na kopii, kterou si necháte pro vlastní evidenci. Při zaslání poštou se jako datum podání počítá den předání zásilky k poštovní přepravě, ne den doručení na úřad, což se hodí vědět, pokud podáváte přiznání na poslední chvíli před termínem.

Termíny podání

Standardní lhůty pro podání přiznání a případné prodloužení při elektronickém podání nebo využití daňového poradce podrobně popisuje článek Formulář pro daň z příjmu: jak a kdy podat přiznání. Obecné informace o daňovém přiznání, zálohách a splatnosti daně z příjmu najdete i v článku Daň z příjmu: termíny, zálohy a číslo účtu.