Ochranná známka: jak ji zaregistrovat a co stojí

Co je ochranná známka a k čemu slouží

Ochranná známka je označení, nejčastěji název, logo nebo kombinace obojího, případně slogan, které identifikuje výrobky nebo služby konkrétní firmy a odlišuje je od konkurence. Známky typu Pilsner Urquell, Champagne nebo Bioperine, které je registrovaná ochranná známka společnosti Sabinsa, ukazují, že jde o nástroj, který používají jak malé firmy, tak globální značky.

Registrovaná známka dává majiteli výhradní právo používat dané označení pro konkrétní výrobky nebo služby a bránit se, pokud ho začne bez souhlasu používat někdo jiný. Bez registrace máte jen omezenou ochranu, obvykle jen podle práva proti nekalé soutěži, což je slabší nástroj než formální registrace u úřadu.

Pro začínajícího podnikatele je ochranná známka relevantní hlavně v okamžiku, kdy si vymyslí název firmy nebo produktu a chce si být jistý, že mu ho po pár letech budování značky nezačne používat konkurence. Ochranná známka se dá zapsat i pro fyzickou osobu, tedy OSVČ, nemusí jít nutně o obchodní společnost, a chrání i menší podnikatele, kteří stavějí svou pověst na konkrétním jménu nebo logu. Rozdíl mezi ochrannou známkou a obchodní firmou zapsanou v obchodním rejstříku je přitom zásadní, protože zápis firmy do rejstříku sám o sobě nechrání název jako takový před použitím v jiném oboru podnikání, zatímco ochranná známka poskytuje mnohem silnější a specifičtější ochranu pro konkrétní výrobky a služby. Základní údaje o zapsané firmě, včetně jejího názvu a sídla, si lze ověřit ve veřejném obchodním rejstříku, ochranná známka je ale samostatný registr s vlastními pravidly ochrany.

Jak zaregistrovat ochrannou známku v Česku

V Česku se ochranné známky registrují u Úřadu průmyslového vlastnictví. Proces začíná podáním přihlášky, ve které uvedete přesné znění nebo grafickou podobu známky a vyberete třídy výrobků a služeb, pro které chcete ochranu.

• Úřad nejprve provede formální kontrolu přihlášky.
• Následuje věcný průzkum, zda známka nekoliduje se staršími právy nebo obecnými zákazy zápisu, například pokud je označení jen popisné.
• Přihláška se zveřejní, aby proti ní mohli podat námitky vlastníci starších práv.
• Pokud nikdo úspěšně nenamítá, známka se zapíše do rejstříku a stanete se jejím vlastníkem.

Kromě národní registrace lze žádat i o ochranu na úrovni celé Evropské unie nebo mezinárodně, podle toho, na jakých trzích podnikáte.

Před samotným podáním přihlášky se vyplatí provést rešerši, tedy ověřit, jestli podobná nebo shodná známka už není zapsaná pro stejné nebo příbuzné třídy výrobků a služeb. Rešerši lze provést v online databázích Úřadu průmyslového vlastnictví zdarma, u složitějších případů ji ale často zajišťuje patentový zástupce, který dokáže lépe posoudit riziko kolize s existujícími známkami ještě předtím, než za přihlášku zaplatíte. Rešerši je vhodné zopakovat nejen v národní databázi, ale i v databázi ochranných známek Evropské unie, pokud plánujete v budoucnu podnikat i mimo Česko, protože kolize s unijní známkou by mohla zablokovat expanzi na zahraniční trhy i po úspěšném zápisu v Česku.

Kolik stojí registrace ochranné známky a jak dlouho trvá

Přihláška u Úřadu průmyslového vlastnictví stojí od 5 000 Kč za jednu třídu výrobků nebo služeb, za každou další třídu se platí příplatek. Otázka ochranná známka kolik stojí tak nemá jedno univerzální číslo, záleží na počtu tříd a na tom, jestli si registraci vyřizujete sami, nebo přes patentového zástupce, jehož služby náklady dále navyšují.

Celý proces registrace, od podání přihlášky po zápis, trvá obvykle několik měsíců, hlavně kvůli lhůtě pro podávání námitek, kterou zákon stanovuje. Pokud proti přihlášce nikdo nenamítá, jde o poměrně rychlý proces, komplikovanější a delší bývá až situace, kdy se přihláška dostane do sporu s jinou už existující známkou.

Kromě samotného poplatku za přihlášku je dobré počítat i s dalšími souvisejícími náklady, jako je poplatek za obnovu ochrany po uplynutí 10 let, případně poplatek za změnu majitele, pokud známku později prodáte nebo ji vložíte do jiné firmy. Náklady na registraci se tak nevyčerpávají jen jednorázovou platbou při podání, ale je potřeba s nimi počítat i v dalších letech, pokud chcete ochranu udržovat aktivní.

Do kolika tříd výrobků a služeb lze známku zapsat

Ochranné známky se zapisují podle mezinárodního tříděni výrobků a služeb, které rozděluje veškeré zboží a služby do 45 tříd. Tříd ochranných známek je tedy celkem 45, z toho část pokrývá výrobky a část služby. Při podání přihlášky si vyberete jen ty třídy, které odpovídají vašemu skutečnému nebo plánovanému podnikání.

Není nutné, ani obvykle výhodné, žádat o ochranu ve všech třídách najednou, protože každá další třída zvyšuje poplatek za přihlášku i za případné obnovení. Vyplatí se proto předem promyslet, v jakých oborech byste chtěli známku chránit, případně o kolik tříd byste chtěli žádost rozšířit do budoucna.

Výběr správných tříd je jedna z nejdůležitějších částí celé přihlášky, protože ochrana platí jen pro zapsané třídy, ne pro označení jako takové obecně. Pokud například zapíšete známku jen pro třídu pokrývající oblečení, ale později začnete pod stejným názvem prodávat i kosmetiku, ochrana známky se na kosmetiku automaticky nevztahuje a je potřeba podat novou přihlášku nebo rozšíření o další třídu.

Jak funguje hlídání ochranných známek

Hlídání ochranných známek je služba, kterou nabízejí patentoví zástupci nebo specializované firmy a která majitele upozorní, pokud si někdo přihlásí podobnou nebo shodnou známku v kolidujících třídách. Bez takového hlídání se majitel o nové přihlášce nemusí dozvědět vůbec, dokud nezjistí, že mu konkurence používá podobné označení.

Hlídání je důležité zejména proto, že lhůta pro podání námitek proti nově zveřejněné přihlášce je časově omezená. Pokud majitel starší známky lhůtu promešká, ztrácí možnost proti kolidující nové známce účinně zasáhnout formou námitek a musí případně řešit spor jinými, náročnějšími právními cestami.

Služba hlídání se obvykle platí ročně jako paušál a v praxi funguje tak, že systém automaticky prochází nově zveřejněné přihlášky a porovnává je s databází sledovaných známek. Pro firmy, které investují do budování značky, se tato investice většinou vyplatí, protože náklady na hlídání jsou zpravidla výrazně nižší než náklady na pozdější soudní spor o porušení práv k ochranné známce.

Jak zdanit příjem z poskytnutí ochranné známky

Otázka, jak zdanit poskytnutí ochranné známky, se týká situace, kdy majitel umožní jinému subjektu, typicky vlastní nebo cizí firmě, používat svou registrovanou známku za úplatu, například formou licenční smlouvy. Takový příjem se zdaňuje jako příjem z nájmu práv podle zákona o daních z příjmů, pokud jde o fyzickou osobu, která známku nevyužívá v rámci vlastního podnikání.

Pokud známku poskytuje firma, jde o standardní součást jejích výnosů, které se zdaňují v rámci celkového hospodářského výsledku. Přesný způsob zdanění se liší podle toho, zda je poskytovatelem fyzická nebo právnická osoba a jakou smluvní formu licence má, proto se u složitějších licenčních vztahů vyplatí konzultace s daňovým poradcem.

Časté je i to, že si majitel ochranné známky založí samostatnou firmu, na kterou známku převede a která ji pak licencuje provozní společnosti výměnou za pravidelné licenční poplatky. Tento model dává smysl hlavně u větších firem s hodnotnou značkou, u malých OSVČ a začínajících podnikatelů je jednodušší mít ochrannou známku přímo na sebe a řešit případné poskytnutí práv jednorázovou licenční smlouvou, bez zakládání samostatné struktury. Podobně jako u ochranné známky se i u jiných smluvních vztahů, například u reklamací a vrácení zboží, vyplatí mít smlouvu nebo licenční ujednání v písemné podobě, aby bylo jasné, co přesně bylo dohodnuto.

Co dělat, když někdo poruší vaši ochrannou známku

Pokud zjistíte, že někdo neoprávněně používá vaši registrovanou ochrannou známku nebo označení jí natolik podobné, že hrozí záměna, máte jako majitel právo se bránit. Prvním krokem bývá výzva k ukončení protiprávního jednání, ve které porušovatele upozorníte na vaše práva a požádáte o nápravu.

• Pokud výzva nepomůže, lze podat žalobu k soudu s požadavkem na zdržení se jednání, náhradu škody nebo vydání bezdůvodného obohacení.
• U zjevného porušení lze žádat i o předběžné opatření, které protiprávní jednání zastaví rychleji, než trvá celé soudní řízení.
• V některých případech, zejména u padělků, je možné zapojit i celní orgány nebo orgány činné v trestním řízení.

Podobné situace ohledně smluvních vztahů a jejich vymáhání řeší i text o smlouvě o dílo a reklamacích.

Ještě předtím, než se sáhne po formální výzvě nebo žalobě, se často vyplatí zkusit s druhou stranou komunikovat neformálně, protože porušení může být i nevědomé, například si někdo zvolil podobný název, aniž by věděl o existenci vaší registrované známky. Rychlá komunikace tak může vyřešit spor bez nutnosti sáhnout po nákladnějších právních krocích, které navíc trvají výrazně déle. Podobný přístup, tedy nejprve zkusit vyřešit spor mimosoudně a až pak sáhnout po formálnějších krocích, se vyplatí i u jiných obchodních sporů, jako jsou reklamace nebo spory ze smluv.