Družstvo a veřejná obchodní společnost: jak fungují jiné právní formy podnikání

Co je družstvo a jak vzniká

Družstvo je právnická osoba, kterou zakládá nejméně tři osoby (fyzické nebo právnické) společně za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních či jiných potřeb svých členů. Typickým rysem družstva je proměnlivý počet členů i proměnlivá výše základního kapitálu, aniž by bylo nutné kvůli tomu měnit zakladatelské dokumenty.

Jak se družstvo zakládá

Družstvo vzniká na ustavující schůzi, kde se schválí stanovy a zvolí orgány družstva, tedy představenstvo a kontrolní komisi. Po ustavující schůzi následuje zápis do obchodního rejstříku, kterým družstvo formálně vzniká jako právnická osoba.

Typy družstev, se kterými se lidé nejčastěji setkávají

V praxi se nejčastěji objevují bytová družstva, která spravují bytové domy a byty svých členů, a zemědělská družstva, navazující na historickou tradici společného hospodaření na půdě. Konkrétní příklady a jejich fungování popisují články Bytové družstvo a družstvo jako právní forma podnikání, Bytové družstvo: co to je a jak funguje a Bytová a zemědělská družstva: jak fungují a jak je najít.

Kromě bytových a zemědělských družstev existují i další, méně obvyklé typy - třeba spořitelní a úvěrní družstva, která svým členům poskytují finanční služby podobné bance, nebo výrobní a spotřební družstva, sdružující členy kolem společné výroby či nákupu. Všechny typy družstev spojuje stejný základní princip: členové se podílejí na společném majetku a rozhodování, přičemž míra jejich vlivu se obvykle neodvíjí od výše vkladu jako u kapitálových společností, ale od počtu hlasů přiznaných stanovami, často rovným dílem na člena.

Orgány družstva tvoří kromě představenstva a kontrolní komise i členská schůze, která je nejvyšším orgánem a rozhoduje o zásadních otázkách, jako je schválení stanov, volba představenstva nebo případné zrušení družstva. U menších družstev se role představenstva a kontrolní komise mohou zjednodušit, zákon ale i tak vyžaduje, aby byla zachována základní kontrolní struktura oddělující řízení od dohledu nad hospodařením.

Jak funguje veřejná obchodní společnost (v.o.s.)

Veřejná obchodní společnost je osobní obchodní společnost, kterou zakládají nejméně dva společníci, ať už fyzické nebo právnické osoby. Na rozdíl od s.r.o. u ní není zákonem předepsán minimální základní kapitál.

Ručení společníků

Klíčovým rysem v.o.s. je, že všichni společníci ručí za závazky společnosti celým svým majetkem, nejen vloženým vkladem. Toto neomezené ručení je hlavní důvod, proč je v.o.s. v praxi méně oblíbená než s.r.o., kde je ručení společníků omezené.

Kdo v.o.s. typicky zakládá

V.o.s. se často objevuje u menších rodinných firem nebo sdružení odborníků, kde si zakladatelé důvěřují a chtějí jednodušší strukturu řízení bez nutnosti valné hromady nebo dozorčí rady, jako je tomu u s.r.o. Typickým příkladem jsou menší řemeslné nebo poradenské firmy vedené dvěma či více společníky.

Zisk i ztráta se u v.o.s. dělí mezi společníky rovným dílem, pokud si ve společenské smlouvě nesjednají jinak - stejně tak se rovným dílem dělí i povinnost hradit případné dluhy společnosti, pokud majetek samotné firmy na jejich splacení nestačí. Právě proto je při zakládání v.o.s. klíčové mít společenskou smlouvu sepsanou pečlivě, včetně jasných pravidel pro to, jak se řeší neshody mezi společníky nebo co se stane, pokud jeden ze společníků chce ze společnosti vystoupit.

Daňově se v.o.s. řeší specificky - společnost samotná daň z příjmů právnických osob neplatí, místo toho se základ daně rozdělí mezi jednotlivé společníky podle jejich podílu na zisku a každý ho zdaní ve svém vlastním daňovém přiznání jako fyzická nebo právnická osoba. Tím se v.o.s. svým daňovým režimem podobá spíš OSVČ nebo sdružení podnikatelů než klasické kapitálové společnosti.

Jaký je rozdíl mezi družstvem, v.o.s. a s.r.o.

Každá z těchto právních forem se hodí pro jiný typ podnikání a jinak řeší otázku ručení, řízení i vstupu nebo výstupu společníků či členů.

Hlavní rozdíly

• u s.r.o. je ručení společníků omezeno vkladem, u v.o.s. ručí společníci celým svým majetkem
• u družstva se mění počet členů bez nutnosti měnit zakladatelské dokumenty, u s.r.o. je struktura společníků pevnější
• družstvo řídí představenstvo volené členskou schůzí, v.o.s. obvykle statutární orgán tvořený společníky
• minimální počet zakladatelů je u s.r.o. jeden, u v.o.s. dva a u družstva tři

Kdy se která forma hodí

S.r.o. je nejuniverzálnější volbou pro většinu začínajících podnikatelů díky omezenému ručení, v.o.s. se hodí spíš pro menší uskupení, kde si společníci plně důvěřují, a družstvo je vhodné tam, kde jde o společné hospodaření nebo správu majetku většího počtu členů, jako je bydlení nebo zemědělství.

Podstatný rozdíl je i v tom, jak snadno lze do firmy nového společníka nebo člena přijmout, případně jak snadno může ze společnosti odejít. U s.r.o. se změna společníka řeší převodem obchodního podílu, u v.o.s. je vstup nebo výstup společníka obvykle podmíněn souhlasem ostatních společníků, protože se přímo dotýká jejich osobního ručení. U družstva je naopak vstup a výstup člena nejjednodušší - stačí splnit podmínky členství podle stanov a zaplatit členský vklad, bez nutnosti souhlasu ostatních členů nebo zápisu do obchodního rejstříku při každé jednotlivé změně.

Kdy se vyplatí založit družstvo nebo v.o.s.

Volba právní formy by měla vycházet z konkrétního účelu podnikání a z toho, kolik lidí se na něm bude podílet a jakou míru rizika jsou ochotni nést.

Kdy zvážit družstvo

Družstvo dává smysl tam, kde jde o dlouhodobou správu společného majetku větším počtem lidí, typicky u bydlení (bytová družstva) nebo zemědělské výroby (zemědělská družstva), případně u spořitelních a úvěrních družstev zaměřených na vzájemnou finanční výpomoc členů.

Kdy zvážit v.o.s.

V.o.s. může dávat smysl u menšího počtu společníků, kteří chtějí jednoduchou strukturu bez formálních orgánů jako u s.r.o. a jsou ochotni nést neomezené ručení výměnou za jednodušší chod firmy. V praxi je ale tato forma volena jen zřídka právě kvůli riziku ručení celým majetkem.

Kdo zvažuje založení klasické s.r.o. jako alternativu, najde informace, jak konkrétní firmu podle IČO dohledat, v článku Jak najít informace o firmě s.r.o. podle názvu nebo IČO.

Před rozhodnutím se vyplatí zvážit i to, jak snadno se s danou právní formou v budoucnu pracuje - třeba při hledání financování. Bankéři a investoři jsou zvyklí posuzovat žádosti od s.r.o. i osobních společností, ale u méně obvyklých forem jako v.o.s. nebo družstvo může být proces schvalování úvěru nebo jiného financování složitější, protože se s nimi instituce setkávají méně často a nemají tak zavedené standardní postupy hodnocení rizika jako u s.r.o.

Jak najít údaje o družstvu nebo v.o.s. v obchodním rejstříku

Ať už jde o zemědělské družstvo, stavební bytové družstvo, nebo veřejnou obchodní společnost, údaje o konkrétním subjektu najdete zdarma v obchodním rejstříku vedeném na portálu justice.cz.

Jak vyhledávání funguje

• zadáte název subjektu nebo jeho IČO do vyhledávacího pole na justice.cz
• systém zobrazí aktuální i historické zápisy, sídlo, statutární orgán a předmět podnikání
• u v.o.s. navíc vidíte jména všech společníků, kteří za závazky ručí
• lze stáhnout úplný nebo aktuální výpis ve formátu PDF zdarma

Vyhledávání se hodí například při ověřování obchodního partnera, dodavatele nebo správce bytového domu předtím, než s ním uzavřete smlouvu. Údaje v rejstříku jsou veřejné a aktualizují se na základě podaných návrhů na zápis změn.

Kromě samotného výpisu je užitečné podívat se i do sbírky listin, která je u každého subjektu v obchodním rejstříku vedena zvlášť. Najdete v ní účetní závěrky, zakladatelské dokumenty i další podklady, které pomohou udělat si lepší obrázek o hospodaření a stabilitě konkrétního družstva nebo v.o.s. - to se hodí zejména u bytových družstev, kde noví členové nebo kupující bytu často chtějí předem vědět, jestli družstvo nemá výrazné dluhy nebo probíhající spory.