Komanditní a veřejná obchodní společnost: rozdíly a založení

Co je komanditní společnost a jak funguje

Komanditní společnost (zkráceně k. s.) je obchodní společnost, ve které se kombinuje neomezené a omezené ručení společníků. Tato kombinace je hlavním rozlišovacím znakem oproti ostatním právním formám podnikání v Česku.

Základní charakteristika

• Společnost musí mít alespoň jednoho komplementáře a alespoň jednoho komanditistu
• Komplementář ručí za závazky společnosti celým svým majetkem
• Komanditista ručí jen do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku
• Statutárním orgánem je zpravidla komplementář, komanditista do běžného řízení společnosti obvykle nezasahuje

Tato právní forma se v praxi využívá výrazně méně často než s.r.o., protože kombinace neomezeného a omezeného ručení klade specifické nároky na rozdělení rolí mezi společníky a na vzájemnou důvěru mezi nimi.

Zdanění zisku komanditní společnosti

Rozdělení zisku mezi komplementáře a komanditisty se u komanditní společnosti odvíjí od společenské smlouvy a od zákonné úpravy, přičemž se v praxi typicky liší způsob zdanění podílu připadajícího komplementářům a komanditistům. Konkrétní nastavení daňového režimu se vyplatí probrat s daňovým poradcem už při zakládání společnosti, protože ovlivňuje, jak výhodná tato forma pro konkrétní podnikatelský záměr skutečně je.

Co je veřejná obchodní společnost a čím ručí společníci

Veřejná obchodní společnost (zkráceně v. o. s.) je obchodní společnost, ve které všichni společníci ručí za závazky společnosti celým svým majetkem, společně a nerozdílně. Jde tak o formu s nejvyšší mírou osobního rizika pro společníky ze všech běžně používaných právních forem podnikání.

Hlavní znaky veřejné obchodní společnosti

• Společnost musí mít alespoň dva společníky
• Všichni společníci ručí neomezeně celým svým majetkem
• Zisk i ztráta se dělí mezi společníky rovným dílem, pokud společenská smlouva nestanoví jinak
• Statutárním orgánem jsou zpravidla všichni společníci, pokud společenská smlouva neurčí jinak

Vzhledem k neomezenému ručení všech společníků se veřejná obchodní společnost zakládá jen mezi osobami, které se dobře znají a vzájemně si důvěřují, typicky v rámci rodinného podnikání nebo dlouhodobého profesního partnerství.

Vystoupení společníka z v. o. s.

Zákon o obchodních korporacích upravuje i situace, kdy chce jeden ze společníků z veřejné obchodní společnosti vystoupit, nebo kdy naopak společnost společníka vyloučí. V takových případech se řeší vypořádání jeho podílu a je potřeba upravit společenskou smlouvu, případně provést zápis změny do obchodního rejstříku. Protože všichni společníci ručí neomezeně, vystoupení nebo vyloučení jednoho z nich může mít zásadní dopad na fungování zbytku firmy, a proto se tyto kroky doporučuje předem konzultovat s právníkem.

Jaký je rozdíl mezi komplementářem a komanditistou

Rozdíl mezi komplementářem a komanditistou je základní pro pochopení fungování komanditní společnosti. Oba typy společníků mají v rámci firmy jiná práva, povinnosti i míru rizika.

Srovnání rolí

• Komplementář – ručí celým svým majetkem, obvykle řídí společnost a zastupuje ji navenek
• Komanditista – ručí jen do výše nesplaceného vkladu, do běžného vedení společnosti obvykle nezasahuje

Pokud osoba není ani společníkem veřejné obchodní společnosti, ani komplementářem komanditní společnosti, znamená to, že u dané firmy nemá postavení s neomezeným ručením za její závazky – může jít například jen o komanditistu, zaměstnance nebo osobu bez jakéhokoliv formálního vztahu k firmě. Toto rozlišení bývá důležité například při posuzování, kdo za firmu skutečně ručí svým osobním majetkem.

Proč rozdíl v ručení hraje roli

Obchodní partneři, banky nebo věřitelé si při jednání s komanditní společností často ověřují, kdo přesně je komplementářem, protože právě on nese osobní riziko za případné dluhy firmy. Komanditista naopak riskuje jen svůj vklad, což z jeho pozice dělá spíš investora než aktivního podnikatele. Toto rozdělení rolí umožňuje kombinovat kapitál od investora, který nechce nést neomezené riziko, s aktivním řízením ze strany komplementáře, který firmu skutečně vede.

Jak probíhá likvidace veřejné obchodní společnosti

Likvidace veřejné obchodní společnosti se řídí obecnou úpravou zákona o obchodních korporacích a probíhá obdobně jako u jiných obchodních společností. Cílem likvidace je vypořádat veškerý majetek a závazky společnosti před jejím výmazem z obchodního rejstříku.

Základní kroky likvidace

• Rozhodnutí společníků o vstupu společnosti do likvidace
• Jmenování likvidátora, který vede likvidaci a jedná jménem společnosti
• Vypořádání pohledávek a závazků společnosti, včetně případného prodeje majetku
• Sestavení zprávy o průběhu likvidace a rozdělení likvidačního zůstatku mezi společníky
• Podání návrhu na výmaz společnosti z obchodního rejstříku

Vzhledem k neomezenému ručení společníků veřejné obchodní společnosti je potřeba počítat s tím, že případné neuhrazené dluhy společnosti po ukončení likvidace mohou věřitelé vymáhat přímo po společnících.

Likvidace vs. insolvence

Likvidaci je potřeba odlišovat od insolvenčního řízení, které se zahajuje, pokud je společnost v úpadku a není schopna dostát svým závazkům. Zatímco likvidace předpokládá, že firma dokáže vypořádat všechny své závazky, u insolvence je situace opačná a řízení má jiná pravidla i jiný cíl – uspokojení věřitelů z majetku, který na úhradu všech dluhů obvykle nestačí. U veřejné obchodní společnosti navíc neomezené ručení společníků znamená, že se řešení případného úpadku firmy může promítnout i do osobního majetku jednotlivých společníků.

Jak založit komanditní nebo veřejnou obchodní společnost

Založení obou právních forem vyžaduje sepsání společenské smlouvy mezi společníky a následný zápis do obchodního rejstříku. Společenská smlouva musí obsahovat základní náležitosti podle zákona o obchodních korporacích, u komanditní společnosti navíc jasné rozlišení, kdo je komplementář a kdo komanditista.

Základní kroky založení

• Sepsání společenské smlouvy, u komanditní společnosti s určením rolí jednotlivých společníků
• Zajištění podnikatelského oprávnění (živnostenského nebo jiného) pro předmět činnosti společnosti
• Podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku, obvykle prostřednictvím notáře nebo přímo soudu
• Zápisem do obchodního rejstříku společnost vzniká jako právnická osoba

Podrobný postup, jak najít informace o už existující firmě podle názvu nebo IČO, popisujeme v článku jak najít informace o firmě s.r.o. podle názvu nebo IČO, princip vyhledávání je u v. o. s. i k. s. obdobný.

Časová a administrativní náročnost založení

Založení komanditní nebo veřejné obchodní společnosti bývá administrativně obdobně náročné jako založení s.r.o., liší se hlavně v obsahu společenské smlouvy, která musí u komanditní společnosti přesně vymezit role a vklady jednotlivých komplementářů a komanditistů. Doba od podání návrhu do skutečného zápisu do obchodního rejstříku závisí na tom, jestli jsou podklady kompletní a bezchybné, a na aktuální vytíženosti rejstříkového soudu.

Kdy se tyto právní formy v praxi využívají

Komanditní společnost i veřejná obchodní společnost se v praxi využívají výrazně méně často než s.r.o., především kvůli neomezenému ručení alespoň některých společníků. Přesto mají svoje místo v konkrétních oborech a situacích.

Typické případy využití

• Poradenské a auditorské firmy, kde neomezené ručení posiluje důvěryhodnost vůči klientům
• Rodinné podnikání, kde si společníci navzájem plně důvěřují
• Pojišťovnictví a další regulované obory, kde zákon určitou právní formu přímo vyžaduje nebo preferuje
• Situace, kdy chce jeden ze společníků investovat kapitál bez aktivní účasti na řízení (role komanditisty)

Pro většinu běžných podnikatelských záměrů zůstává nejčastější volbou s.r.o. díky omezenému ručení společníků, komanditní a veřejná obchodní společnost se hodí spíš pro specifické situace popsané výše. Přehled dalších méně obvyklých právních forem, jako je družstvo, najdete v článku bytové družstvo a družstvo jako právní forma podnikání, případně v článcích bytové družstvo: co to je a jak funguje a bytová a zemědělská družstva: jak fungují a jak je najít.