Veřejná obchodní společnost a komanditní společnost: rozdíly a zdanění

Co je veřejná obchodní společnost (v.o.s.)

Veřejná obchodní společnost je jedna z osobních obchodních společností, kterou zakládají minimálně dva společníci – mohou jimi být fyzické i právnické osoby. Na rozdíl od s.r.o. u v.o.s. zákon nevyžaduje minimální základní kapitál, společníci se dohodnou na vkladech podle vlastní úvahy nebo je nevkládají vůbec.

Společnost se zakládá společenskou smlouvou, kterou podepisují všichni zakladatelé, a následně se zapisuje do obchodního rejstříku stejně jako jiné obchodní společnosti. Bez zápisu do rejstříku v.o.s. právně nevznikne.

Pokud chcete porovnat v.o.s. s jinými právními formami podnikání, přehled dalších možností najdete v článku o bytovém družstvu a dalších právních formách podnikání.

Historický kontext v.o.s.

Veřejná obchodní společnost patří mezi nejstarší formy obchodních společností a jejím vzorem byla tradiční rodinná nebo řemeslná sdružení, kde spolu podnikalo víc lidí bez potřeby vytvářet samostatný majetkový základ oddělený od majetku společníků. Dnešní právní úprava tuto historickou logiku v zásadě zachovává – v.o.s. je stále vnímaná jako forma pro úzký okruh důvěryhodných společníků, ne jako standardní nástroj pro širší okruh investorů.

Jak funguje ručení společníků ve v.o.s.

Klíčovou vlastností veřejné obchodní společnosti je neomezené ručení – všichni společníci ručí za závazky společnosti celým svým osobním majetkem, a to společně a nerozdílně. To znamená, že věřitel může požadovat úhradu dluhu po kterémkoliv ze společníků, i kdyby k dluhu přispěl jen jeden z nich.

Toto ručení je hlavní důvod, proč je v.o.s. dnes méně oblíbená než s.r.o., kde společníci ručí jen omezeně, obvykle do výše nesplaceného vkladu. Před založením v.o.s. je proto potřeba důkladně zvážit, jestli si společníci navzájem důvěřují natolik, aby nesli riziko za jednání ostatních.

Co znamená ručení „společně a nerozdílně“ v praxi

V praxi to znamená, že věřitel si sám vybere, po kterém ze společníků bude dluh vymáhat – nemusí ho poměrně rozdělovat mezi všechny. Společník, který dluh celý uhradí, pak má právo požadovat po ostatních společnících náhradu jejich podílu, ale to už je věc vyrovnání mezi společníky navzájem, věřitele se to netýká. Toto pravidlo je hlavním důvodem, proč je nezbytné mít se společníky sepsanou nejen společenskou smlouvu, ale ideálně i interní dohodu o tom, jak se mezi sebou budou v případě sporu vyrovnávat.

Jak se zdaňuje veřejná obchodní společnost

Veřejná obchodní společnost sama o sobě daň z příjmu právnických osob neplatí. Zisk společnosti se rozdělí mezi jednotlivé společníky podle podílu stanoveného ve společenské smlouvě a každý společník ho pak zdaní ve svém vlastním daňovém přiznání – jako fyzická osoba daní z příjmu fyzických osob, jako právnická osoba daní z příjmu právnických osob.

Tento způsob zdanění se často označuje jako transparentní, protože společnost funguje jako průchozí prvek mezi ziskem a jeho zdaněním u společníků, podobně jako je tomu u OSVČ. Zároveň to znamená, že společníci musí platit i sociální a zdravotní pojištění ze svého podílu na zisku, obdobně jako běžná OSVČ.

Výhody a nevýhody transparentního zdanění

Výhodou transparentního zdanění může být to, že zisk společnosti není zdaněn dvakrát, jako je tomu u s.r.o., kde se nejdřív zdaňuje zisk firmy a následně i výplata podílu na zisku společníkům. U v.o.s. tak nedochází k dvojímu zdanění stejné částky. Nevýhodou naopak je, že se každý ze společníků musí sám starat o vlastní daňové přiznání a odvody, i kdyby ve firmě aktivně nepracoval, protože podíl na zisku podléhá zdanění bez ohledu na míru osobní účasti na chodu firmy.

Co je komanditní společnost (k.s.) a čím se liší od v.o.s.

Komanditní společnost je další z osobních obchodních společností, která kombinuje dva typy společníků s odlišným ručením. Komplementář ručí za závazky společnosti neomezeně celým svým majetkem, podobně jako společníci ve v.o.s. Komanditista naopak ručí jen omezeně, do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku.

Tato kombinace umožňuje, aby se na podnikání podílel investor (komanditista), který nechce nést neomezené riziko, zatímco druhý společník (komplementář) se stará o vedení firmy a nese za ni plnou odpovědnost. Zdanění zisku se u k.s. dělí – část připadající komplementářům se zdaňuje obdobně jako u v.o.s., zatímco část připadající společnosti (obvykle ta, která zbyde po výplatě podílu komplementářům) podléhá dani z příjmu právnických osob.

Kdo se hodí na roli komplementáře a kdo na komanditistu

Role komplementáře se hodí pro osobu, která chce firmu aktivně řídit, má odborné znalosti oboru a je ochotná nést za rozhodnutí plnou odpovědnost. Role komanditisty naopak vyhovuje spíš tichému investorovi, který do podnikání vkládá kapitál, ale nechce se podílet na každodenním řízení a zároveň chce mít jistotu, že jeho riziko je omezené jen na výši vloženého vkladu. Tohle rozdělení rolí je potřeba jasně zachytit už ve společenské smlouvě, včetně toho, kdo má jaká rozhodovací práva a jak se řeší situace, kdy se komplementář a komanditista na dalším směřování firmy neshodnou.

Kdy se vyplatí v.o.s. nebo k.s. místo s.r.o.

V praxi se dnes zakládá jen málo nových v.o.s. a k.s., protože neomezené ručení alespoň části společníků odrazuje většinu podnikatelů od jejich volby. Přesto mohou mít tyto formy smysl v situacích, kde je klíčová flexibilita při dělení zisku mezi společníky, absence povinnosti vkládat základní kapitál, nebo specifické daňové plánování u komanditní společnosti.

Typickým příkladem využití je rodinné podnikání s vysokou mírou vzájemné důvěry mezi společníky, kde riziko neomezeného ručení není vnímáno jako zásadní překážka, protože jde o osoby, které se dobře znají a společně kontrolují chod firmy.

Srovnání s bytovým a jiným družstvem

Kdo hledá formu podnikání s omezeným ručením a zároveň bez nutnosti skládat vysoký základní kapitál, může kromě s.r.o. zvážit i družstvo, které funguje na jiném principu členského podílnictví. Rozdíly mezi jednotlivými typy družstev a jejich fungováním popisujeme v článcích o bytovém družstvu a jeho fungování a o bytových a zemědělských družstvech, kde najdete i to, jak taková družstva vyhledat a ověřit.

Jak založit veřejnou obchodní nebo komanditní společnost

Založení začíná sepsáním společenské smlouvy, kterou podepisují všichni zakladatelé – u v.o.s. všichni společníci, u k.s. jak komplementáři, tak komanditisté. Smlouva musí obsahovat základní údaje o společnosti, předmět podnikání, jména společníků a u k.s. i rozlišení, kdo je komplementář a kdo komanditista.

Po sepsání smlouvy následuje zápis do obchodního rejstříku, bez kterého společnost právně nevznikne. Postup zápisu je obdobný jako u jiných obchodních společností a probíhá přes portál justice.cz nebo prostřednictvím notáře – podrobný návod na vyplnění návrhu najdete v článku o zápisu změny do obchodního rejstříku, kde je popsaný i postup pro počáteční zápis nové firmy.

Pokud si chcete před založením ověřit, jak vypadá zápis existující v.o.s. nebo k.s. v rejstříku, nebo zjistit údaje o konkrétní firmě, můžete použít vyhledávání popsané v článku jak najít informace o firmě podle názvu nebo IČO.

Co obsahuje společenská smlouva navíc oproti s.r.o.

Na rozdíl od zakladatelské listiny s.r.o. musí společenská smlouva v.o.s. nebo k.s. podrobněji upravovat vzájemná práva a povinnosti společníků, protože zákon jim ponechává větší smluvní volnost než u kapitálových společností. Typicky jde o způsob rozdělování zisku, pravidla pro rozhodování o běžných i mimořádných záležitostech firmy, podmínky pro přijetí nového společníka nebo naopak vystoupení stávajícího společníka ze společnosti. Čím podrobněji tyto otázky smlouva řeší už na začátku, tím méně prostoru zůstává pro pozdější spory mezi společníky.