Daňové přiznání online zdarma: jak ho podat a nezpozdit se

Jak podat daňové přiznání online zdarma

Elektronické podání daňového přiznání je zdarma přes portál Moje daně, který provozuje finanční správa. Přihlásíte se buď bankovní identitou, datovou schránkou, nebo přístupovými údaji, které si u finančního úřadu zřídíte. Formulář se v prohlížeči vyplňuje interaktivně, systém sám kontroluje logické vazby mezi jednotlivými řádky a napovídá, co je potřeba doplnit.

Výhody elektronického podání

• Systém předvyplní některé údaje, pokud je má finanční správa k dispozici
• Kontrola správnosti výpočtu probíhá už během vyplňování
• Potvrzení o podání dostanete ihned po odeslání
• Odpadá nutnost tisknout formulář a nosit ho osobně na úřad

Kompletní návod na přihlášení a základní orientaci v portálu najdete v článku Moje daně: jak se přihlásit a podat přiznání online.

Co si připravit před vyplňováním

Než se do formuláře pustíte, vyplatí se mít připravené podklady o všech zdanitelných příjmech za rok, přehled uplatňovaných slev a odčitatelných položek, a u OSVČ i podklady k výdajům, pokud neuplatňujete výdajový paušál. Portál sice některé údaje předvyplní, ale příjmy z podnikání, pronájmu nebo prodeje majetku si musíte doplnit sami podle vlastní evidence.

Do kdy odevzdat daňové přiznání za rok 2025

Termín pro podání daňového přiznání se liší podle formy podání. Papírové přiznání je nutné podat nejpozději do 1. dubna 2026, elektronické přiznání pak do 2. května 2026. Pokud přiznání zpracovává daňový poradce na základě plné moci, termín se posouvá až na 1. července 2026, plná moc ale musí být u finančního úřadu uplatněna včas.

Jak si termín pohlídat

Nejjistější je nenechávat podání na poslední den, protože u papírového podání rozhoduje datum podacího razítka nebo předání k poštovní přepravě, u elektronického podání zase může hrát roli technický výpadek portálu ve špičce. Kalendář s termíny pro OSVČ i zaměstnance se každý rok mírně liší podle toho, na jaký den v týdnu termín vychází.

Co když termín připadne na víkend

Pokud poslední den lhůty vychází na sobotu, neděli nebo státní svátek, posouvá se lhůta na nejbližší následující pracovní den – tento princip platí obecně u lhůt ve správním i daňovém řízení. I tak je ale rozumné neplánovat podání přesně na poslední pracovní den, protože technické nebo administrativní komplikace mohou nastat kdykoli a bezpečnostní rezerva pár dní předem se vyplatí.

Co hrozí za pozdě podané daňové přiznání

Pokud zpoždění s podáním přiznání nepřesáhne pět pracovních dnů po termínu, sankce zpravidla nehrozí. Při delším zpoždění vyměří finanční úřad pokutu za opožděné tvrzení daně, jejíž výše se odvíjí od doby prodlení a výše daňové povinnosti, minimální částka je stanovena zákonem. Kromě pokuty za opožděné podání může navíc běžet i úrok z prodlení, pokud se opozdí i samotná platba daně.

Jak se sankci vyhnout

Pokud víte předem, že přiznání nestihnete, má smysl podat ho alespoň s minimálním zpožděním do pěti pracovních dnů, kdy se pokuta obvykle neuplatní. V odůvodněných případech, jako je nemoc nebo jiná vážná překážka, lze u finančního úřadu požádat i o prodloužení lhůty pro podání.

Co dělat, pokud jste přiznání již podali chybně

Pokud po podání zjistíte chybu, můžete ještě před uplynutím lhůty podat opravné přiznání, které nahradí to původní bez sankcí. Po uplynutí lhůty se místo toho podává dodatečné přiznání, kterým chybu napravíte, případně doplatíte rozdíl na dani, ideálně co nejdřív po zjištění chyby, aby úrok z případného nedoplatku narostl co nejméně.

Jak řešit zálohy na daň z příjmu při přerušení živnosti

Přerušení živnosti samo o sobě povinnost platit zálohy na daň z příjmu automaticky neruší. Rozhodující je datum, kdy k přerušení došlo, a to, jak vysoké byly zálohy stanovené na základě poslední daňové povinnosti. Pokud OSVČ přeruší činnost v průběhu zdaňovacího období, může požádat finanční úřad o snížení nebo zrušení záloh, pokud doloží, že další příjmy z podnikání očekávat nebude.

Kdy zálohy zůstávají v platnosti

• Pokud k přerušení dojde až po splatnosti zálohy, tato záloha se obvykle ještě platí
• Pokud OSVČ výslovně nepožádá o změnu výše záloh u finančního úřadu
• Pokud přerušení trvá jen krátce a činnost se v rámci roku znovu obnoví

Přehled toho, jak se zálohy počítají a k jakému datu se platí, nabízí i článek Daň z příjmu: termíny, zálohy a číslo účtu.

Jak požádat o snížení nebo zrušení záloh

Žádost o snížení nebo úplné zrušení záloh se podává písemně na finanční úřad, spolu s odůvodněním, proč se očekává výrazný pokles nebo úplný výpadek příjmů z podnikání. Finanční úřad žádost posoudí a rozhodne, zda zálohy sníží, zruší, nebo ponechá beze změny – vyplatí se žádost podat co nejdřív po přerušení živnosti, aby se zbytečně neplatily zálohy odpovídající vyššímu příjmu z minulého roku.

Jak zdanit prodej pozemku

Příjem z prodeje pozemku podléhá dani z příjmu, pokud se na něj nevztahuje zákonné osvobození. Osvobození typicky přichází v úvahu při dostatečně dlouhé době vlastnictví pozemku, konkrétní časový test stanoví zákon o daních z příjmů a liší se podle toho, zda šlo o pozemek související s bydlením, nebo o čistě investiční nemovitost. Pokud se osvobození neuplatní, do přiznání se uvádí příjem z prodeje snížený o prokazatelné výdaje, typicky o pořizovací cenu pozemku a náklady spojené s prodejem.

Co dokládá výdaje u prodeje pozemku

• Kupní smlouva, kterou byl pozemek pořízen
• Doklady o investicích do pozemku, pokud k nim došlo
• Náklady na zprostředkování prodeje nebo znalecký posudek

Podrobnosti k obdobné situaci u prodeje nemovitosti obecně, včetně toho, kdy se daň neplatí, popisuje článek Daň z prodeje nemovitosti: kdy se neplatí a jak podat přiznání.

Kdy se osvobození u pozemku neuplatní

Osvobození typicky neplatí u pozemků nabytých krátce před prodejem za účelem rychlého dalšího prodeje se ziskem, kde zákon naopak počítá se zdaněním rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou. Podobně se osvobození nemusí uplatnit u pozemků, které byly součástí obchodního majetku podnikatele, i když jinak časový test splňují – zde je vhodné situaci probrat s daňovým poradcem, protože pravidla se liší podle konkrétních okolností prodeje.

Kolik je daň z příjmu právnických osob

Sazba daně z příjmu právnických osob je stanovena zákonem o daních z příjmů jednotně pro všechny obchodní společnosti a další právnické osoby, které jsou poplatníky této daně. Aktuální sazbu i případné výjimky pro specifické typy poplatníků, jako jsou investiční fondy, najdete vždy na webu finanční správy, protože zákon může sazbu v čase upravovat.

Rozdíl oproti dani z příjmu fyzických osob

Zatímco fyzické osoby, včetně OSVČ, daní příjem sazbou stanovenou pro fyzické osoby a mohou uplatnit řadu slev a odčitatelných položek vázaných na osobu poplatníka, právnické osoby mají vlastní sazbu a jiný okruh odčitatelných položek, například na výzkum a vývoj nebo dary. Kdo zvažuje, zda podnikat jako OSVČ, nebo založit společnost, by měl rozdíl v zdanění zahrnout do rozhodování spolu s dalšími povinnostmi, jako je vedení účetnictví. Podobná logika osvobození a zdanění příjmu jako u pozemku platí i u prodeje domu nebo bytu, jak popisuje článek Daň z příjmu a daň z prodeje nemovitosti: kdy platit.

Zdaňovací období u právnických osob

Zdaňovacím obdobím u právnických osob nemusí být vždy kalendářní rok, firma si může zvolit i hospodářský rok, tedy dvanáct po sobě jdoucích měsíců, které nekopírují kalendářní rok. Tato volba se týká i termínu pro podání přiznání, který se pak odvíjí od konce zvoleného hospodářského roku, ne od konce prosince, jak je to obvyklé u fyzických osob.