Daňové přiznání za rok 2025: termín, formulář a jak na něj

Kdo musí podávat daňové přiznání za rok 2025

Povinnost podat daňové přiznání mají všechny osoby samostatně výdělečně činné bez ohledu na výši příjmu, s výjimkou situací, kdy má poplatník jen příjmy osvobozené od daně nebo příjmy zdaněné srážkovou daní. Dále se povinnost týká lidí, kteří mají vedle zaměstnání další zdanitelné příjmy, třeba z pronájmu nebo z prodeje majetku, pokud přesáhnou zákonem stanovený limit.

Přiznání musí podat i ten, kdo měl v roce souběh příjmů od více zaměstnavatelů zároveň, aniž by u některého z nich podepsal prohlášení k dani, nebo kdo si chce uplatnit odpočty a slevy, které mu zaměstnavatel v rámci ročního zúčtování neumožnil nebo mu ho neprovedl.

Typické situace, kdy vzniká povinnost

• Výkon samostatné výdělečné činnosti jako OSVČ, hlavní i vedlejší.
• Příjmy z pronájmu nemovitosti nad zákonný limit.
• Souběh příjmů od více zaměstnavatelů bez podepsaného prohlášení.
• Prodej majetku, který nesplňuje podmínky pro osvobození od daně.

Naopak přiznání podávat nemusíte, pokud vaše celkové roční příjmy nedosáhly zákonem stanovené hranice pro vznik povinnosti, nebo pokud máte pouze příjmy ze závislé činnosti od jednoho zaměstnavatele, u kterého jste podepsali prohlášení poplatníka. V takovém případě za vás roční zúčtování daně provede zaměstnavatel.

Nejistotu, jestli přiznání podávat musíte, nejlépe vyřešíte tím, že si sepíšete všechny zdroje příjmů za rok a u každého ověříte, jak se zdaňuje, jestli srážkovou daní, jako součást ročního zúčtování u zaměstnavatele, nebo jako součást vlastního přiznání. U kombinace více typů příjmů se nejčastěji stává, že povinnost vznikne, i když by ji podle jednoho zdroje samotného nemuseli mít.

Do kdy je potřeba přiznání podat

Základní lhůta pro podání daňového přiznání za rok 2025 je do 1. dubna 2026, pokud ho podáváte v listinné podobě. Pokud podáváte elektronicky, lhůta se prodlužuje do 2. května 2026. Delší lhůtu, do 1. července 2026, mají poplatníci, jejichž přiznání zpracovává daňový poradce na základě plné moci, kterou je potřeba finančnímu úřadu doručit do konce základní lhůty.

Termín je závazný a jeho nedodržení má finanční následky, proto se vyplatí nenechávat přípravu podkladů na poslední chvíli. Pokud víte předem, že se do termínu nevejdete, lze požádat finanční úřad o prodloužení lhůty, ideálně ještě před jejím uplynutím.

U listinného podání poštou se za den podání obvykle počítá den předání zásilky poštovnímu doručovateli, ne den doručení na úřad, pokud pošta zásilku eviduje. I tak se ale vyplatí nenechávat podání na úplně poslední den, hlavně kvůli riziku, že se v posledních dnech před termínem stihnete splést v nějaké příloze. Rezervu pár dní má smysl počítat i u elektronického podání, kdyby se v systému vyskytla technická komplikace nebo byste potřebovali dohledat chybějící údaj.

Jaký formulář a tiskopis použít

Pro fyzické osoby se používá tiskopis přiznání k dani z příjmů fyzických osob, který finanční správa každý rok aktualizuje. Aktuální verzi formuláře najdete na webu finanční správy nebo přímo v elektronickém systému portálu Moje daně, kde se navíc řada údajů předvyplní automaticky na základě dat, která už finanční správa eviduje.

Kromě základního tiskopisu existují i přílohy podle typu příjmu, třeba samostatná příloha pro příjmy ze samostatné činnosti nebo pro příjmy z pronájmu. Který formulář a které přílohy potřebujete, závisí na tom, jaké všechny příjmy jste za rok měli.

Většina účetních programů a i samotný elektronický formulář na portálu Moje daně vás provede tím, které přílohy je potřeba vyplnit, na základě toho, jaké typy příjmů do přiznání zadáte. Přesto se vyplatí mít předem jasno, o jaké příjmy jde, abyste žádný nezapomněli uvést.

Jak vyplnit daňové přiznání krok za krokem

Než se pustíte do samotného vyplňování, připravte si všechny doklady o příjmech a výdajích za celý rok, potvrzení o zaplacených zálohách na daň a doklady k uplatňovaným slevám a odpočtům, třeba potvrzení o zaplacených úrocích z hypotéky nebo o penzijním připojištění. Bez podkladů se přiznání vyplňuje obtížně a hrozí chyby.

Základní kroky vyplnění

• Vyplnit identifikační údaje a zvolit správný typ přiznání, řádné nebo opravné.
• Uvést jednotlivé druhy příjmů podle přislušných paragrafů a k nim odpovídající výdaje.
• Uplatnit slevy na dani a nezdanitelné části základu daně, na které máte nárok.
• Spočítat výslednou daňovou povinnost a odečíst už zaplacené zálohy, případný nedoplatek uhradit na správný účet finančního úřadu.
• Přiznání podepsat a podat ve stanoveném termínu.

OSVČ, které uplatňují výdaje paušálem, vyplňují přiznání jednodušeji, protože nemusí dokládat jednotlivé výdajové doklady, jen si spočítají paušální procento z příjmů. I tak je ale potřeba vést evidenci příjmů, abyste měli podklad pro výpočet.

Kdo naopak uplatňuje skutečné výdaje, potřebuje mít v pořádku daňovou evidenci nebo účetnictví za celý rok, včetně dokladů k jednotlivým výdajovým položkám. Před samotným vyplňováním přiznání je proto vhodné zkontrolovat, jestli souhlasí evidované příjmy a výdaje s bankovními výpisy a pokladní hotovostí, aby se případné nesrovnalosti odhalily včas, ne až při kontrole. Pomůže i to, když si podklady třídíte průběžně během roku, ne až v posledních týdnech před termínem, kdy je shánění chybějících dokladů výrazně stresující a časově náročnější.

Daňové přiznání u důchodců a specifických příjmů

Starobní důchod sám o sobě dani z příjmu do určité výše nepodléhá, takže důchodce, který kromě důchodu nemá žádný jiný zdanitelný příjem, přiznání podávat nemusí. Pokud ale důchodce přivydělává, ať už jako OSVČ nebo formou pronájmu, vztahují se na něj stejná pravidla jako na kohokoliv jiného s obdobným příjmem. U pracujících důchodců, kteří mají zároveň příjem ze zaměstnání i z podnikání, je potřeba obě části příjmů posoudit společně a zkontrolovat, jestli náleží nárok na slevy na dani, které se u starobních důchodců mohou lišit od standardního nastavení pro ostatní poplatníky.

Specifická situace nastává u příjmů, které nejsou běžným platem ani ziskem z podnikání, třeba u příjmů z prodeje cenných papírů, autorských honorářů nebo příležitostných příjmů. U každého typu se posuzuje samostatně, jestli je od daně osvobozený, jestli podléhá srážkové dani, nebo jestli patří do řádného přiznání.

U příležitostných příjmů, třeba z prodeje věcí z vlastní domácnosti nebo drobných brigád mimo pracovní poměr, existuje limit, do kterého je takový příjem od daně osvobozen. Pokud ho přesáhnete, musíte příjem zahrnout do přiznání jako takzvaný ostatní příjem, i když nejde o podnikání v pravém slova smyslu.

Daňové přiznání při dědictví

Nabytí majetku děděním je v Česku obecně od daně z příjmu osvobozeno, takže dědic za samotné zdědění majetku daňové přiznání podávat nemusí. Jinak je to ale u příjmů, které měl zůstavitel do dne svého úmrtí, tam se v některých případech podává přiznání za zemřelého, a to buď dědicem, nebo osobou spravující pozůstalost.

Pokud dědic zděděný majetek později prodá, třeba nemovitost nebo cenné papíry, může se na něj vztahovat daň z příjmu z prodeje, pokud neuplyne časový test pro osvobození. V takovém případě se do doby vlastnictví pro účely časového testu obvykle započítává i doba, po kterou majetek vlastnil zůstavitel. Podrobněji se problematice věnuje článek o tom, jak funguje daň z příjmu a daň z prodeje nemovitosti, kde najdete i vysvětlení časového testu a výjimek z povinnosti daň platit.

Pokud naopak zděděnou nemovitost prodáváte až po delší době a splníte podmínky pro osvobození, přiznání se prodeje týkat nemusí vůbec. Přesný přehled situací, kdy se daň neplatí, popisuje článek daň z prodeje nemovitosti: kdy se neplatí, který zároveň vysvětluje, jak v takovém případě postupovat při podání přiznání.

Jak podat přiznání elektronicky přes EPO

Elektronické podání přes systém EPO, dostupné na portálu Moje daně, je dnes nejpohodlnější způsob, jak přiznání odevzdat. Systém provede uživatele formulářem krok za krokem, upozorní na chybějící údaje a umožňuje si přiznání i uložit rozpracované a dokončit ho později.

Pro přihlášení lze využít bankovní identitu, datovou schránku nebo jiný uznávaný prostředek elektronické identifikace. Kdo má zřízenou datovou schránku, musí přiznání podávat elektronicky povinně, papírové podání by finanční úřad v takovém případě nepřijal jako řádné. Systém navíc po odeslání rovnou spočítá, jestli vzniká nedoplatek k úhradě, nebo přeplatek, o jehož vrácení lze požádat rovnou v rámci přiznání, obvykle stačí uvést číslo bankovního účtu.

Výhody elektronického podání

• Delší lhůta pro podání oproti listinné formě.
• Automatické předvyplnění některých údajů ze systému finanční správy.
• Okamžité potvrzení o přijetí podání.
• Možnost podat i mimo úřední hodiny finančního úřadu.