Formulář pro daň z příjmu: jak a kdy podat přiznání

Kde najdete aktuální formulář pro daň z příjmu

Formulář přiznání k dani z příjmů fyzických osob je ke stažení na webu Finanční správy v sekci daňových tiskopisů, a to jak jako PDF k ručnímu vyplnění a vytištění, tak jako interaktivní formulář, který si sám dopočítá některé položky. Pro OSVČ i zaměstnance existují upravené varianty formuláře podle typu příjmů, které mají uvést.

Nejpohodlnější cestou je dnes formulář vyplnit přímo v elektronickém portálu Moje daně, kde systém částečně předvyplní údaje, které má finanční správa k dispozici, a rovnou zkontroluje základní logické chyby ve vyplnění. Podat přiznání lze i prostřednictvím daňového softwaru nebo účetní, která formulář za vás sestaví a odešle.

Vždy je důležité použít formulář platný pro dané zdaňovací období, protože se struktura přiznání i jednotlivé řádky mezi roky mění podle aktuální podoby zákona o daních z příjmů. Starší formulář z předchozích let pro aktuální přiznání nepoužívejte, i kdyby vypadal podobně.

Kromě hlavního formuláře existují i samostatné přílohy pro jednotlivé druhy příjmů – OSVČ vyplňuje přílohu pro příjmy z podnikání, kde uvádí základ daně vypočtený buď skutečnými výdaji, nebo výdajovým paušálem, pronajímatelé vyplňují přílohu pro příjmy z nájmu. Které přílohy je potřeba k základnímu formuláři přiložit, závisí na tom, jaké typy příjmů v daném roce poplatník měl.

Do kdy se podává daňové přiznání za rok 2025

Řádné daňové přiznání za zdaňovací období 2025 se podává v základní lhůtě do 1. dubna 2026, pokud ho podáváte v papírové podobě. Pokud přiznání podáváte elektronicky, ať už přes datovou schránku, nebo elektronickým podpisem, lhůta se prodlužuje do 2. května 2026.

Pokud přiznání za vás zpracovává a podává daňový poradce na základě plné moci, kterou je potřeba doručit finančnímu úřadu do 1. dubna, lhůta se prodlužuje až do 1. července 2026. Tato delší lhůta se týká i OSVČ, kterým ze zákona povinnost podat přiznání ukládá auditor.

Zmeškání lhůty s sebou nese pokutu za opožděné tvrzení daně a případně i úrok z prodlení, pokud zároveň nezaplatíte daň včas – stejná pravidla platí i u specifických příjmů, jako je daň z prodeje nemovitosti, kterou je potřeba přiznat ve stejné lhůtě jako běžné příjmy. Finanční správa toleruje jen krátké zpoždění v řádu několika pracovních dnů bez sankce, na delší prodlení už sankce dopadá.

Výše pokuty za opožděné podání se odvíjí od výše daňové povinnosti a od délky prodlení, výše úroku z prodlení pak od repo sazby vyhlašované Českou národní bankou. Pokud víte předem, že lhůtu nestihnete kvůli objektivním důvodům, jako je nemoc nebo neúplné podklady od obchodního partnera, vyplatí se kontaktovat finanční úřad ještě před uplynutím lhůty a domluvit se na dalším postupu.

Jak podat daňové přiznání online přes EPO

Elektronické podání daňového přiznání (EPO) probíhá přes portál Moje daně, kam se přihlásíte bankovní identitou, datovou schránkou nebo přístupovými údaji vydanými finančním úřadem. V systému vyplníte formulář krok za krokem, systém vás upozorní na chybějící povinné údaje a spočítá základní součty.

Po vyplnění formulář odešlete přímo z portálu, pokud máte zpřístupněnou datovou schránku fyzické osoby podnikající, odeslání přes datovou schránku je navíc pro OSVČ povinné, ne jen doporučené. Bez elektronického podpisu nebo datové schránky je potřeba podání do pěti dnů doplnit ještě listinným podpisem, jinak se na něj hledí, jako by nebylo podáno.

OSVČ, které mají zpřístupněnou datovou schránku, mají elektronické podání povinné a papírovou formu už nemohou využít, i kdyby chtěly. Datovou schránku dnes má zřízenou většina podnikatelů automaticky, proto se vyplatí si její existenci a přístupové údaje ověřit dřív, než začnete přiznání vyplňovat, ať vás to na poslední chvíli nepřekvapí.

Výhodou elektronického podání je nejen delší lhůta pro odevzdání, ale i to, že systém rovnou generuje potvrzení o podání a v případě chyby vás na ni upozorní ještě před odesláním, což u papírového formuláře nehrozí. Kompletní návod, jak se do portálu Moje daně přihlásit poprvé, najdete v článku Moje daně: jak se přihlásit a podat přiznání online.

Jaký je rozdíl mezi opravným a dodatečným daňovým přiznáním

Opravné daňové přiznání podáváte tehdy, když v už podaném přiznání objevíte chybu ještě před uplynutím řádné lhůty pro podání. V takovém případě se k původnímu přiznání nepřihlíží a jako platné se bere to poslední podané opravné přiznání, aniž by za to hrozila jakákoli sankce.

Dodatečné daňové přiznání naopak podáváte poté, co lhůta pro řádné podání už uplynula, a vy zjistíte, že daň měla být vyšší nebo nižší, než jste původně uvedli. Pokud zjistíte, že jste daň podhodnotili, máte povinnost dodatečné přiznání podat a případně doplatit rozdíl i s úrokem z prodlení, u nadhodnocené daně máte na podání dodatečného přiznání právo, ne povinnost.

Lhůta pro podání dodatečného přiznání při zjištění vyšší daňové povinnosti je do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém jste chybu zjistili. Pokud dodatečné přiznání podáte sami od sebe dřív, než chybu odhalí finanční úřad při kontrole, sankce bývají mírnější, než když nesrovnalost odhalí až úřad.

Oba typy přiznání se podávají na stejném formuláři jako řádné přiznání, jen se na první straně zaškrtne příslušný typ podání a doplní se důvody podání dodatečného přiznání. Postup je stejný jak u papírové, tak u elektronické formy podání.

Kdo musí podat daňové přiznání povinně

Povinnost podat daňové přiznání má každý, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhly zákonem stanovenou hranici, a to bez ohledu na to, jestli šlo o příjmy ze zaměstnání, podnikání, pronájmu nebo kapitálového majetku. Podat přiznání musí i ten, kdo vykázal daňovou ztrátu, i kdyby jeho příjmy byly jinak nízké.

Zaměstnanci, kteří mají příjmy jen od jednoho zaměstnavatele a u něj podepsali prohlášení k dani, přiznání obvykle podávat nemusí, protože jim roční zúčtování provede zaměstnavatel. Povinnost jim ale vznikne, pokud měli souběžně i jiné zdanitelné příjmy nad zákonem stanovenou hranici, například z pronájmu, z vedlejší podnikatelské činnosti, nebo pokud v daném roce prodali nemovitost a příjem z prodeje nesplňoval podmínky pro osvobození. Kdy se daň z prodeje nemovitosti neplatí a kdy musíte příjem naopak přiznat, popisuje samostatný článek.

OSVČ musí přiznání podat prakticky vždy, výjimkou jsou poplatníci v paušálním režimu, kteří po celý rok splnili všechny podmínky pro paušální daň – v takovém případě samostatné přiznání podávat nemusí. Podat přiznání musí i student nebo penzista, pokud jejich celkové zdanitelné příjmy z různých zdrojů přesáhly stanovenou hranici, status studenta ani důchodce sám o sobě povinnost neruší. Přehled dalších situací, kdy se daň z příjmu řeší specificky, najdete i v článku o dani z příjmu, termínech, zálohách a čísle účtu.

Kdy se podává přiznání s daňovým poradcem

Pokud přiznání za vás zpracovává daňový poradce nebo advokát na základě udělené plné moci, lhůta pro podání se prodlužuje do 1. července daného roku. Podmínkou je, že plná moc musí být doručena místně příslušnému finančnímu úřadu nejpozději do 1. dubna, tedy do konce standardní lhůty pro papírové podání.

Pokud plnou moc doručíte později než do 1. dubna, prodloužená lhůta se na vás nevztahuje a platí pro vás standardní termín podle toho, jestli jste přiznání do té doby podali papírově, nebo elektronicky. Proto se vyplatí domluvu s daňovým poradcem řešit s dostatečným předstihem, ne až na poslední chvíli před koncem března.

Prodloužená lhůta s poradcem se hodí zejména OSVČ se složitější daňovou agendou, kde je potřeba zpracovat víc dokladů nebo zohlednit specifické situace, jako je souběh více typů příjmů nebo změny v průběhu roku. I s poradcem je ale potřeba mít podklady pro zpracování přiznání připravené s předstihem, aby poradce stihl přiznání v prodloužené lhůtě skutečně zpracovat a podat.

Vyplatí se i ověřit, jestli plnou moc na finanční úřad doručuje poradce sám, nebo jestli to musíte zajistit vy jako poplatník, protože pravidla se mohou lišit podle konkrétní domluvy. V každém případě je potvrzení o doručení plné moci před 1. dubnem dobré mít k dispozici, ať v případě nejasností máte čím prokázat, že nárok na prodlouženou lhůtu vznikl.