Co je účetní závěrka a z čeho se skládá

Co je účetní závěrka a proč se sestavuje

Účetní závěrka je souhrnný dokument, který na konci účetního období shrnuje majetkovou a finanční situaci firmy a výsledek jejího hospodaření. Slouží jednak vlastníkům firmy k posouzení, jak se podnikání daří, jednak státu, věřitelům, bankám a dalším subjektům, kteří potřebují mít o firmě přehled dřív, než s ní vstoupí do obchodního vztahu.

Povinnost sestavovat účetní závěrku mají všechny účetní jednotky vedoucí podvojné účetnictví, tedy typicky společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti i další právnické osoby, a za určitých podmínek i fyzické osoby, které vedou účetnictví místo daňové evidence.

K čemu závěrka slouží v praxi

Kromě zákonné povinnosti má účetní závěrka i praktický význam – podle ní se řeší rozdělení zisku mezi společníky, případný podíl na zisku ze špatně sestavené účetní závěrky se pak může stát předmětem sporu, pokud se ukáže, že výkazy neodpovídaly skutečnosti. Banky podle závěrky posuzují bonitu firmy při žádosti o úvěr a obchodní partneři si podle ní mohou ověřit finanční zdraví dodavatele nebo odběratele.

Účetní závěrku sestavuje účetní jednotka sama, obvykle prostřednictvím účetního softwaru, který na základě zaúčtovaných dokladů za celý rok automaticky vygeneruje potřebné výkazy. I přesto zůstává na odpovědnosti firmy, respektive jejího statutárního orgánu, aby závěrka odpovídala skutečnému stavu a byla sestavena v souladu se zákonem o účetnictví a navazujícími vyhláškami. Podobně jako se moderní technologie prosazují do vedení účetnictví, čím dál víc se objevují i na jiných místech účetní agendy, například u evidence tržeb popsané v článku EET v roce 2027: vrací se evidence tržeb?.

Z jakých částí se účetní závěrka skládá

Základní účetní závěrka se skládá ze tří částí – rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy k účetní závěrce. Větší účetní jednotky k tomu navíc přikládají přehled o peněžních tocích (cash flow) a přehled o změnách vlastního kapitálu.

Rozvaha

Rozvaha, také nazývaná bilance, zachycuje majetek firmy (aktiva) a zdroje jeho financování (pasiva) k určitému datu, obvykle k poslednímu dni účetního období. Aktiva a pasiva se v rozvaze musí vždy rovnat.

Výkaz zisku a ztráty

Výkaz zisku a ztráty ukazuje, jakých výnosů a nákladů firma za celé účetní období dosáhla a jaký byl výsledný hospodářský výsledek – zisk, nebo ztráta. Na rozdíl od rozvahy tedy nejde o stav k jednomu dni, ale o souhrn za celé období.

Příloha k účetní závěrce

Příloha doplňuje oba předchozí výkazy o informace, které z čísel samotných nejsou patrné – použité účetní metody, informace o vlastnické struktuře, významné události po rozvahovém dni nebo podrobnější rozpis vybraných položek. Bez přílohy by byla samotná čísla v rozvaze a výkazu zisku a ztráty pro čtenáře těžko interpretovatelná.

Rozsah závěrky podle velikosti firmy

Zákon rozlišuje účetní jednotky podle velikosti na mikro, malé, střední a velké a podle toho se liší i rozsah povinně sestavovaných výkazů – mikro a malé účetní jednotky mohou sestavovat výkazy ve zjednodušeném rozsahu, zatímco střední a velké firmy musí uvádět podrobnější členění položek a doplňovat závěrku o další přehledy. Zařazení do jedné z kategorií se odvíjí od výše aktiv, obratu a počtu zaměstnanců.

Do kdy musí být účetní závěrka hotová

Účetní závěrka se sestavuje k rozvahovému dni, kterým je u většiny firem 31. prosinec, pokud si nezvolily jiné, hospodářské účetní období. Samotné sestavení výkazů musí proběhnout v zákonem stanovené lhůtě po skončení účetního období.

Schválení závěrky

Účetní závěrka musí být schválena nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období, tedy u kalendářního roku obvykle do konce června následujícího roku. Schvaluje ji nejvyšší orgán firmy, u s.r.o. valná hromada, u akciové společnosti rovněž valná hromada.

Po schválení se u řady firem účetní závěrka dále zveřejňuje ve sbírce listin veřejného rejstříku, což je samostatný krok navazující na samotné schválení, ne totéž.

Pokud valná hromada nebo jiný příslušný orgán závěrku ve stanovené lhůtě neschválí, samotné sestavení a odevzdání daňového přiznání tím není dotčeno – daňové přiznání se podává na základě sestavené závěrky bez ohledu na formální schválení. Neschválení závěrky ale může mít další právní důsledky, například u rozhodování o výplatě podílů na zisku, které se bez schválené závěrky obvykle vyplácet nesmí.

Kdy je povinné ověření účetní závěrky auditorem

Zákonná povinnost ověření účetní závěrky auditorem se týká účetních jednotek, které k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní alespoň dvě ze tří stanovených kritérií – výše aktiv, výše čistého obratu a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období.

Co audit v praxi znamená

Auditor při ověření posuzuje, jestli účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace firmy v souladu s účetními předpisy. Výsledkem je zpráva auditora, která se k účetní závěrce přikládá a bez které nemůže být u povinně auditovaných firem závěrka platně schválena a zveřejněna.

Firmy, na které se povinnost auditu nevztahuje, si mohou nechat závěrku ověřit dobrovolně, například kvůli požadavku banky při žádosti o úvěr nebo kvůli důvěryhodnosti vůči obchodním partnerům.

Jak podat žádost o předání účetní závěrky do sbírky listin

Účetní jednotky zapsané v obchodním nebo jiném veřejném rejstříku mají povinnost zveřejnit účetní závěrku ve sbírce listin. U firem, které zpracovávají účetnictví přes datovou schránku a podávají daňové přiznání elektronicky, se v řadě případů účetní závěrka do sbírky listin předává automaticky prostřednictvím propojení mezi finanční správou a rejstříkovým soudem.

Postup, pokud se nepředává automaticky

Pokud k automatickému předání nedojde, žádost o předání účetní závěrky do sbírky listin veřejného rejstříku se podává buď elektronicky prostřednictvím datové schránky, nebo v listinné podobě přímo příslušnému rejstříkovému soudu, případně přes veřejný portál Justice.cz.

Nesplnění povinnosti zveřejnit účetní závěrku může vést k uložení pokuty ze strany rejstříkového soudu, proto se nevyplatí tento krok po schválení závěrky odkládat.

Jak dlouho se musí účetní závěrky uchovávat

Účetní závěrka a výroční zpráva se podle zákona o účetnictví uchovávají po dobu 10 let počítaných od konce účetního období, kterého se týkají. Jde o jednu z nejdelších archivačních lhůt v rámci účetní a daňové dokumentace.

Lhůty u dalších dokumentů

Ostatní účetní doklady, jako jsou faktury nebo účetní knihy, mají obvykle kratší archivační lhůtu, minimálně 5 let, u některých dokladů se lhůta odvíjí i od daňových předpisů, které mohou vyžadovat delší uchování kvůli případné daňové kontrole.

V praxi je rozumné uchovávat účetní podklady raději déle, než zákon striktně vyžaduje, hlavně pokud firma čerpala dotace nebo úvěry vázané na specifické kontrolní lhůty.

V jaké formě dokumenty uchovávat

Zákon umožňuje uchovávat účetní závěrky i v elektronické podobě, pokud je zajištěna jejich věrohodnost, neporušitelnost obsahu a čitelnost po celou dobu archivace. Řada firem proto přechází na digitální archivaci, která zároveň usnadňuje dohledání konkrétní závěrky v případě potřeby, ať už jde o interní kontrolu, jednání s bankou, nebo případnou daňovou kontrolu za předchozí roky.

Co je konsolidovaná účetní závěrka a kdy se dělá

Konsolidovaná účetní závěrka se sestavuje u skupin vzájemně propojených firem, kde jedna společnost (mateřská) ovládá jednu nebo víc dalších společností (dceřiné). Cílem je poskytnout ucelený obraz o hospodaření celé skupiny, jako kdyby šlo o jedinou účetní jednotku, ne jen o součet jednotlivých samostatných závěrek.

Kdy vzniká povinnost konsolidovat

Povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku vzniká mateřským společnostem, které spolu s dceřinými společnostmi překročí zákonem stanovená kritéria velikosti skupiny. Malé skupiny firem, které kritéria nesplní, mají za určitých podmínek z povinnosti konsolidace výjimku.

Konsolidovanou závěrku sestavuje vždy mateřská společnost za celou skupinu, jednotlivé dceřiné společnosti si přitom nadále vedou i své vlastní samostatné účetnictví a sestavují si vlastní individuální závěrky, které následně slouží jako podklad pro sestavení konsolidované závěrky za celou skupinu.

Sestavení konsolidované závěrky bývá administrativně náročnější než u samostatné firmy, protože je potřeba vyloučit vzájemné transakce mezi propojenými společnostmi ve skupině, aby se stejná hodnota nepočítala vícekrát – typicky jde o vzájemné pohledávky a závazky, tržby a náklady mezi firmami ve skupině nebo o zisky z transakcí uvnitř skupiny, které se z pohledu celé skupiny navenek fakticky nerealizovaly. Kdo teprve řeší, jaký účetní software pro vedení firemního účetnictví zvolit, může pokračovat článkem Účetní software pro OSVČ: jak vybrat a co je závěrka. Praktický postup, jak závěrku sestavit, schválit a zveřejnit, popisuje článek Účetní závěrka: jak ji sestavit, schválit a zveřejnit, a přehled bezplatných i placených programů nabízí článek Účetní program pro OSVČ a neziskovky: jak vybrat a co je zdarma.