Zdravotní pojištění OSVČ 2026: kolik jsou zálohy a jak se počítají

Kolik je záloha na zdravotní pojištění OSVČ v roce 2026

Zdravotní pojištění patří vedle sociálního pojištění mezi povinné odvody, které musí platit každá osoba samostatně výdělečně činná. Na rozdíl od daně z příjmu se platí formou měsíčních záloh, a to i v měsících, kdy podnikání nevydělá ani korunu.

Minimální měsíční záloha se odvíjí od aktuální průměrné mzdy vyhlašované státem a mění se každý rok k 1. lednu. Přesnou aktuální částku vždy najdete na webu vaší zdravotní pojišťovny nebo na webu Ministerstva zdravotnictví – vyplácet zálohu ve staré výši po přechodu do nového roku by znamenalo nedoplatek.

U hlavní činnosti je minimální záloha vyšší než u vedlejší, protože stát u vedlejší činnosti počítá s tím, že máte i jiný zdroj příjmu, ze kterého je zdravotní pojištění hrazeno (zaměstnání, důchod, rodičovská a podobně). Podrobný přehled toho, jak se zdravotní pojištění OSVČ počítá a jak se mění pojišťovna, najdete v samostatném článku.

Pro nově začínající OSVČ je důležité vědět, že povinnost platit zálohy vzniká hned od prvního měsíce podnikání, ne až po podání prvního přiznání. Nová OSVČ se musí do osmi dnů od zahájení činnosti přihlásit u zvolené zdravotní pojišťovny a od té chvíle platí minimální zálohu, dokud nepodá první přehled o příjmech a výdajích. Vyhnout se povinnosti platit zálohu tak nejde ani v prvním měsíci podnikání, i kdyby ještě žádný příjem nepřišel.

Jak se zdravotní pojištění OSVČ počítá

Základem pro výpočet zdravotního pojištění je polovina daňového základu, tedy polovina rozdílu mezi příjmy a výdaji za dané zdaňovací období. Z této částky se odvádí sazba pojistného 13,5 procenta.

Pokud vypočítaná částka nedosahuje minimální zálohy stanovené pro daný rok, platí se vždy alespoň minimum. To znamená, že OSVČ s nízkým ziskem nebo ve ztrátě platí stejně jako každý jiný podnikatel s hlavní činností minimální zálohu – zdravotní pojištění totiž na rozdíl od sociálního nemá žádnou výjimku pro nulový zisk.

Pro výpočet je jedno, jestli vedete daňovou evidenci, uplatňujete výdajové paušály, nebo účtujete v podvojném účetnictví – vždy se vychází ze základu daně, který uvádíte v daňovém přiznání. Pokud uplatňujete výdajový paušál, výsledný základ bývá zpravidla vyšší, protože se neodečítají skutečně vynaložené výdaje, ale jen paušální procento z příjmů.

Kdy se záloha mění během roku

Po podání daňového přiznání za předchozí rok se na základě skutečných příjmů dopočítává doplatek nebo přeplatek pojistného a současně se stanovuje nová výše zálohy na další období. Tato nová záloha se platí od měsíce podání přehledu, nejpozději od srpna, do měsíce podání přehledu za následující rok.

Co dělat, pokud vyjde přeplatek nebo nedoplatek

Pokud jste během roku platili zálohy vyšší, než odpovídalo skutečnému zisku, vznikne vám přeplatek, který vám pojišťovna buď vrátí na účet, nebo započte na budoucí zálohy. V opačném případě, kdy zálohy nestačily pokrýt skutečnou povinnost, musíte nedoplatek uhradit ve lhůtě stanovené v oznámení od pojišťovny – obvykle do osmi dnů od podání přehledu.

Co se mění od 1. července 2026

Zdravotní pojišťovny přepočítávají zálohy podle přehledu o příjmech a výdajích, který OSVČ podává obvykle do konce dubna, respektive do začátku května, pokud přiznání zpracovává daňový poradce. Nová výše zálohy se pak odvíjí od skutečného zisku za předchozí rok.

Pokud jste vydělali víc než v minulém roce, záloha se zpravidla zvýší. Pokud méně, může klesnout, ale nikdy ne pod stanovenou minimální hranici. Přesné datum, od kdy nová záloha platí, se může lišit podle toho, kdy jste přehled podali – rozhodující je měsíc podání, ne kalendářní datum 1. července jako takové.

Termín 1. července se v souvislosti se zálohami OSVČ objevuje proto, že u velké části podnikatelů, kteří podávají přehled v základní dubnové lhůtě, právě od července vychází platnost nové zálohy, pokud přiznání zpracovávali sami bez daňového poradce. U OSVČ se zpracováním přes daňového poradce, kde je lhůta pro podání přiznání delší, se posouvá i termín, od kterého platí nová výše zálohy.

Doporučujeme si hlídat, jestli vaše pojišťovna zaslala oznámení o nové výši zálohy, a případně se rovnou podívat i na to, jak souvisí zálohy na zdravotní pojištění se sociálním pojištěním u OSSZ, protože oba systémy fungují na podobném principu, ale s jinými sazbami a jinými pravidly pro minimum.

Praktický tip: pokud si nastavujete trvalý příkaz k platbě zálohy, poznamenejte si do kalendáře datum, kdy jste podali přehled, a částku přepočítejte hned, jakmile od pojišťovny dostanete potvrzení o nové výši. Vyhnete se tak situaci, že budete ještě několik měsíců platit starou, nižší částku a vznikne vám nedoplatek s penálem.

Zdravotní pojištění OSVČ ve vedlejší a hlavní činnosti

Rozdíl mezi hlavní a vedlejší činností je pro výši zálohy klíčový. Za hlavní činnost se považuje podnikání, které je vaším jediným nebo hlavním zdrojem obživy. Za vedlejší naopak tehdy, když máte souběžně zaměstnání, jste student, důchodce, na rodičovské dovolené nebo v jiné situaci, kdy je zdravotní pojištění hrazeno i z jiného titulu.

Hlavní činnost

U hlavní činnosti musíte vždy platit minimálně stanovenou minimální zálohu, i kdyby byl skutečný vypočtený základ nižší. Výjimkou jsou první měsíce podnikání, kdy se záloha odvíjí čistě od minima, protože ještě neexistuje žádný daňový základ k přepočtu.

Vedlejší činnost

U vedlejší činnosti minimální záloha jako taková neplatí – pokud vypočtený základ z poloviny zisku vyjde nižší, než by byla minimální záloha u hlavní činnosti, platíte jen tuto nižší částku. Pokud je zisk nulový nebo záporný, může se stát, že žádnou zálohu neplatíte a doplatek se řeší až po podání přehledu.

Kdy se podnikání posuzuje jako vedlejší činnost

Vedlejší činnost musíte pojišťovně vždy doložit – ne stačí jen tvrdit, že máte souběžné zaměstnání nebo studujete, je potřeba předložit potvrzení zaměstnavatele, potvrzení o studiu nebo jiný doklad podle konkrétní situace. Pokud doklad nepředložíte, pojišťovna vás bude standardně vést jako OSVČ s hlavní činností a bude vyžadovat minimální zálohu v plné výši.

Přechod mezi hlavní a vedlejší činností v průběhu roku je potřeba pojišťovně oznámit, jakmile nastane – například pokud v průběhu roku nastoupíte do zaměstnání, nebo naopak zaměstnání ukončíte a podnikání se stane vaším jediným zdrojem příjmu. Od měsíce, kdy oznámíte změnu, se mění i výše placené zálohy.

Zdravotní pojištění OSVČ, kteří jsou zároveň důchodci

OSVČ, které jsou zároveň starobními nebo invalidními důchodci, mají podnikání standardně posuzováno jako vedlejší činnost. Za tuto skupinu totiž zdravotní pojištění hradí kromě jejich vlastní zálohy z podnikání i stát, protože jsou takzvanými státními pojištěnci.

To v praxi znamená, že minimální záloha na zdravotní pojištění pro důchodce podnikající jako OSVČ platí jen v případě, že jim vyjde vyšší povinnost z výpočtu podle skutečného zisku – jinak se řídí stejnými pravidly jako ostatní vedlejší činnosti.

I tak je potřeba každý rok podat přehled o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně, i kdyby vyšla nulová záloha. Nepodání přehledu je samo o sobě přestupek, za který hrozí sankce bez ohledu na to, jestli něco dlužíte.

Jak a kam zálohy platit

Zálohy se platí měsíčně, nejpozději do osmého dne následujícího měsíce, na účet vaší zdravotní pojišťovny. Číslo účtu a variabilní symbol (obvykle vaše rodné číslo) najdete na webu dané pojišťovny nebo v dokumentech, které jste dostali při registraci jako OSVČ.

Platbu je možné nastavit jako trvalý příkaz, což se u pravidelné měsíční povinnosti vyplatí – snížíte tím riziko, že platbu jednoduše zapomenete odeslat. Po každé změně výše zálohy (typicky po podání přehledu) je potřeba trvalý příkaz upravit na novou částku.

Pokud si nejste jistí, ke které pojišťovně patříte nebo chcete pojišťovnu změnit, přehled institucí a postup najdete v článku o tom, jak vybrat zdravotní pojišťovnu v Česku.

Co hrozí, když zálohu nezaplatíte včas

Za pozdní platbu zálohy si zdravotní pojišťovna účtuje penále, které se počítá za každý den prodlení. Čím déle dluh trvá, tím vyšší penále naroste, a pojišťovna má navíc právo dluh vymáhat, včetně případného exekučního řízení.

Pokud se dostanete do situace, že zálohu nemůžete zaplatit včas, je lepší kontaktovat pojišťovnu aktivně a domluvit se na splátkovém kalendáři, než platbu jen ignorovat. Většina pojišťoven na rozumnou komunikaci reaguje vstřícně, zvlášť pokud jde o výjimečnou situaci.

Dlouhodobě neplacené zdravotní pojištění může navíc zkomplikovat i běžný chod podnikání – pojišťovna má právo požadovat úhradu dluhu i formou exekuce na bankovní účet nebo srážkami, pokud máte souběžně i příjem ze zaměstnání. Evidovaný dluh se navíc může projevit i při žádosti o úvěr nebo při kontrole ze strany jiných institucí, se kterými jako OSVČ jednáte.

Podobná pravidla, jen s jinými sazbami a lhůtami, platí i u sociálního pojištění, které řeší místně příslušná OSSZ. Oba odvody je potřeba sledovat souběžně, protože se počítají a platí samostatně, a dluh na jednom z nich nijak neovlivňuje povinnost platit ten druhý včas.

Pokud si nejste jistí, kde přesně dluh vznikl nebo jestli vám pojišťovna eviduje správnou výši zálohy, nejrychlejší cestou je zavolat přímo na klientskou linku dané pojišťovny nebo se podívat do svého klientského účtu, pokud ho pojišťovna nabízí online.