Zdravotní pojištění OSVČ 2026: výše, výjimky a péče o děti

Kolik je zdravotní pojištění pro OSVČ v roce 2026

Minimální záloha na zdravotní pojištění pro OSVČ v hlavní činnosti se v roce 2026 odvíjí od stejného mechanismu jako v předchozích letech – vychází z procenta všeobecného vyměřovacího základu, respektive z průměrné mzdy vyhlašované vládou pro daný rok. Protože se tato hodnota mění, přesnou aktuální částku pro rok 2026 najdete na webu Všeobecné zdravotní pojišťovny nebo pojišťovny, u které jste registrovaní.

Pro OSVČ ve vedlejší činnosti minimální záloha automaticky neplatí – záleží na tom, jestli příjem z podnikání překročí rozhodnou částku stanovenou pro daný rok. Pokud ji nepřekročí, doplatek pojistného (pokud vůbec vznikne) se řeší až po podání přehledu o příjmech a výdajích.

Důvod, proč se minimální záloha mění každý rok, je jednoduchý – zákon ji neváže na pevnou částku v korunách, ale na procento z průměrné mzdy v národním hospodářství, kterou každoročně vyhlašuje vláda nařízením. Když roste průměrná mzda, roste i minimální vyměřovací základ, a tedy i minimální záloha. Pro OSVČ to v praxi znamená, že si na začátku každého roku musí ověřit novou částku, ne spoléhat na to, že platí stejně jako loni – pokud by platila jen starou, nižší částku, vznikl by jí dluh na pojistném.

Kdo si není jistý, jestli má povinnost hradit zálohy v hlavní, nebo ve vedlejší výši, by si měl především ujasnit, jestli splňuje některou z podmínek pro vedlejší činnost – souběh se zaměstnáním, studium, důchod, nebo právě péči o dítě či rodičovskou dovolenou, o kterých píšeme dál v článku. Bez doloženého důvodu se totiž činnost automaticky považuje za hlavní a platí se z ní vyšší, plná minimální záloha.

Kompletní přehled toho, jak zdravotní pojištění OSVČ obecně funguje včetně toho, jak změnit pojišťovnu, najdete v článku Zdravotní pojištění OSVČ: zálohy a změna pojišťovny.

Jak se zdravotní pojištění mění od 1. července 2026

Výše zálohy na zdravotní pojištění se v průběhu roku mění dvakrát – jednou na začátku kalendářního roku podle nově vyhlášené minimální částky, podruhé pak od 1. července, kdy se zálohy přepočítávají podle skutečného vyměřovacího základu z přehledu o příjmech a výdajích za předchozí rok.

Do konce června tedy OSVČ platí zálohu vypočtenou na základě přehledu podaného za rok předminulý, respektive minimální zálohu, pokud vyšší povinnost z přehledu nevyplynula. Od července se záloha přepočítá podle nově podaného přehledu za předchozí rok a platí až do konce června roku následujícího.

Pokud vám z přepočtu vyjde záloha vyšší, než jste dosud platili, rozdíl je potřeba doplatit i za měsíce leden až červen daného roku. Pokud vyjde nižší, přeplatek se řeší podle stejných pravidel jako jinde – buď vrácením, nebo započtením na budoucí platby.

Datum 1. července je odvozené od zákonné lhůty pro podání přehledu o příjmech a výdajích – ta se u OSVČ, které si samy nezpracovávají daňové přiznání s odkladem přes daňového poradce, obvykle kryje s termínem pro podání daňového přiznání. Pokud OSVČ využije odklad daňového přiznání (typicky díky plné moci pro daňového poradce), posouvá se obvykle i termín pro podání přehledu, a tím i moment, kdy se záloha na zdravotní pojištění nově přepočítá.

V praxi je proto rozumné mít po podání přehledu k ruce i potvrzení o jeho doručení pojišťovně, protože se stává, že pojišťovna přepočet zpracuje s určitým zpožděním. Pokud vám mezitím přijde upomínka na nedoplatek, který jste už fakticky vyřešili podáním přehledu, je dobré se na pojišťovnu obrátit s dokladem o podání, než platbu rovnou posílat znovu.

Zdravotní pojištění OSVČ, která pečuje o dítě do 7 let

Rodič, který osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku (nebo o dvě děti do patnácti let), patří mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát. Díky tomu může mít podnikání jako vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, i kdyby jinak žádný další status pro vedlejší činnost neměl.

V praxi to znamená, že takový rodič jako vedlejší OSVČ neplatí minimální zálohu na zdravotní pojištění, pokud příjem z podnikání nepřekročí rozhodnou částku pro daný rok. Nárok je potřeba zdravotní pojišťovně doložit a průběžně ho udržovat aktuální, protože zaniká, jakmile podmínka péče (věk dítěte, celodenní péče) přestane platit.

Status je nutné pojišťovně nahlásit a případně dokládat, typicky rodným listem dítěte a čestným prohlášením o péči. Přehled dalších skupin, které mají nárok na plátce státu, najdete i v článku o zdravotním pojištění OSVČ obecně.

Praktický příklad: pokud matka nebo otec na rodičovské dovolené postupně rozjíždí vlastní podnikání a věnuje mu jen část dne, zatímco druhou část dne skutečně pečuje o dítě, obvykle to podmínku celodenní péče nenaruší – klíčové je, že péče o dítě zůstává hlavní náplní dne, ne to, kolik hodin týdně stráví prací. Pokud si ale rodič najme na hlídání placenou chůvu na celý pracovní den a sám fakticky pracuje jako na plný úvazek, může pojišťovna nárok na status vedlejší činnosti zpochybnit.

Podmínku věku dítěte je potřeba hlídat i s ohledem na to, kdy dítě sedm let dovrší – status vedlejší činnosti zaniká dnem, kdy podmínka přestane platit, ne až koncem kalendářního roku. Změnu je proto potřeba nahlásit zdravotní pojišťovně co nejdřív, jinak riskujete, že budete zpětně dopočítávat rozdíl mezi minimální zálohou hlavní a vedlejší činnosti za období, kdy už podmínka nebyla splněna.

Zdravotní pojištění OSVČ během rodičovské dovolené

Rodičovská dovolená je dalším ze statusů, který zakládá nárok na to, že je za osobu plátcem pojistného stát, a tedy i na to, aby bylo podnikání během ní posuzováno jako vedlejší činnost. Podmínkou je, že jde skutečně o rodičovskou dovolenou v právním smyslu, ne jen o neformální péči o dítě staršího věku.

Během rodičovské dovolené tak OSVČ jako vedlejší činnost neplatí minimální zálohu na zdravotní pojištění, dokud příjem z podnikání nepřekročí rozhodnou částku. Jakmile rodičovská dovolená skončí a dítě je starší sedmi let (respektive přestane splňovat podmínku péče), je potřeba změnu neprodleně nahlásit zdravotní pojišťovně, protože se tím může status podnikání změnit zpět na hlavní činnost.

Souběh rodičovské dovolené s podnikáním je běžný způsob, jak si rodiče na rodičovské přivydělávají, a zdravotní pojištění v tomto ohledu nebývá překážkou – hlavní je mít status řádně nahlášený a doložený.

Je dobré rozlišovat rodičovskou dovolenou od pobírání rodičovského příspěvku – jde o dvě odlišné věci, které se sice často kryjí, ale nemusí. Rodičovská dovolená je pracovněprávní institut vázaný na zaměstnání, zatímco rodičovský příspěvek je dávka státní sociální podpory, na kterou může mít nárok i rodič bez zaměstnání. Pro účely zdravotního pojištění OSVČ je rozhodující právě trvání rodičovské dovolené, respektive splnění podmínky celodenní péče o dítě do sedmi let popsané výše – ne to, jestli rodič zrovna pobírá rodičovský příspěvek.

Pokud si nejste jistí, který ze statusů (rodičovská dovolená, nebo péče o dítě do 7 let) na vaši situaci přesně dopadá, není to problém – oba vedou ke stejnému výsledku, tedy k posouzení podnikání jako vedlejší činnosti. Podstatné je zvolený status doložit pojišťovně správnými doklady, aby nedošlo k pozdějšímu dopočtu zálohy jako u hlavní činnosti.

Zdravotní pojištění pracujících důchodců OSVČ

Pracující důchodce, tedy člověk, který pobírá starobní nebo invalidní důchod a zároveň podniká jako OSVČ, má podnikání automaticky posuzované jako vedlejší činnost, protože patří mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát.

Díky tomu pracující důchodce jako OSVČ neplatí minimální zálohu na zdravotní pojištění a jeho skutečná povinnost se dopočítá až podle vyměřovacího základu z ročního přehledu o příjmech a výdajích. Pokud kromě podnikání ještě pracuje na částečný úvazek jako zaměstnanec, sčítají se u něj obvykle příjmy z obou zdrojů pro účely daně, zatímco zdravotní pojištění se u zaměstnání i podnikání řeší samostatně podle pravidel pro každý druh příjmu.

Vzhledem k tomu, že se pravidla pro pracující důchodce mohou v detailech lišit podle konkrétní situace (souběh více příjmů, změna zdravotního stavu u invalidního důchodu), je při nejasnostech nejrychlejší cestou dotaz přímo na zdravotní pojišťovnu, u které jste registrovaní – přehled pojišťoven najdete v článku Zdravotní pojišťovny v ČR: přehled a odvody OSVČ. Obdobná pravidla pro odvody na sociální pojištění spravuje OSSZ.

Pro řadu důchodců je výhoda vedlejší činnosti hlavním důvodem, proč si po odchodu do důchodu zakládají živnost místo toho, aby dál pracovali na dohodu nebo částečný úvazek – nemusí totiž řešit minimální zálohy ani u zdravotního, ani u sociálního pojištění, a odvody se odvíjí čistě od reálného výdělku. To umožňuje podnikání rozjíždět postupně, bez rizika, že by nízký nebo nulový příjem v prvních měsících znamenal stejně vysoké odvody jako u OSVČ v hlavní činnosti.

Pozor je potřeba dát na okamžik, kdy nárok na důchod z jakéhokoli důvodu zanikne nebo se přeruší, například při přehodnocení invalidity. V takovém případě přestává platit i status vedlejší činnosti a OSVČ se od daného data posuzuje jako v hlavní činnosti, včetně povinnosti platit plnou minimální zálohu, pokud nesplňuje jiný důvod pro vedlejší činnost. Změnu je proto potřeba pojišťovně nahlásit ihned, ne až při podání dalšího přehledu.