Zdravotní pojišťovny v Česku: přehled a kolik platí OSVČ

Kolik je v Česku zdravotních pojišťoven a jak se liší

V Česku aktuálně funguje sedm zdravotních pojišťoven. Největší a zároveň jedinou veřejnoprávní institucí zřízenou přímo zákonem je Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), u které je pojištěna zhruba polovina obyvatel. Vedle ní na trhu působí i takzvané zaměstnanecké pojišťovny, mezi které patří Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP), Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (OZP), Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR, RBP zdravotní pojišťovna, Vojenská zdravotní pojišťovna a Zaměstnanecká pojišťovna Škoda.

Rozdíly mezi pojišťovnami jsou hlavně v doplňkových programech, výši příspěvků na prevenci, pomůcky nebo očkování, a v šíři sítě smluvních zdravotnických zařízení. Základní zdravotní péče hrazená z veřejného zdravotního pojištění je ale u všech pojišťoven ze zákona stejná, výběr pojišťovny tedy nemění rozsah nároku na léčbu, jen komfort a doplňkové benefity kolem něj.

Pro OSVČ ani pro zaměstnance neexistuje povinnost zůstat u pojišťovny, u které byli pojištění od narození nebo od nástupu do zaměstnání. Pojišťovnu si vybíráte podle vlastních preferencí, ať už jde o síť smluvních lékařů ve vašem okolí, výši příspěvků z fondu prevence, nebo jen o zkušenost s klientským servisem. Řada lidí pojišťovnu v životě nikdy nemění, jiní naopak porovnávají nabídky pravidelně a přechází tam, kde jim zrovna vyhovují podmínky nejvíc.

Zaměstnanecké pojišťovny vznikly historicky často při konkrétních odvětvích, například u bank a pojišťoven, ve stavebnictví nebo v armádě, dnes je ale členství otevřené komukoli bez ohledu na obor podnikání nebo zaměstnání. Název pojišťovny tak dnes spíš odráží její historii než okruh lidí, kteří u ní mohou být pojištění.

Podrobnější přehled jednotlivých pojišťoven, včetně jejich kódů a toho, jak se mezi nimi vybrat, najdete v článcích zdravotní pojišťovny v Česku: přehled, kódy a jak vybrat a zdravotní pojišťovny v ČR: přehled a odvody OSVČ.

Jak najít pobočku své zdravotní pojišťovny

Pobočky jednotlivých pojišťoven najdete přehledně na jejich webových stránkách, obvykle v sekci kontakty nebo pobočky, kde stačí zadat město nebo PSČ. Většina pojišťoven dnes navíc nabízí i klientskou zónu na internetu, přes kterou vyřídíte velkou část agendy bez nutnosti na pobočku vůbec chodit, například změnu adresy, žádost o přehled plateb nebo příspěvky z fondu prevence.

Pokud si nejste jistí, u které pojišťovny jste aktuálně vedení, dozvíte se to z průkazky zdravotní pojištěnce, případně dotazem přímo u kterékoli pojišťovny, systém zdravotního pojištění je propojený a údaj vám sdělí i jiná instituce než ta vaše.

Kromě fyzické pobočky dnes většina pojišťoven upřednostňuje online komunikaci, a to i pro OSVČ. V klientské zóně jde běžně podat přehled o příjmech a výdajích, nahlásit změnu bankovního účtu pro platbu záloh, sledovat historii plateb nebo si stáhnout potvrzení o bezdlužnosti, které se hodí například k žádosti o úvěr nebo k výběrovým řízením.

Kolik platí OSVČ na zdravotní pojištění

OSVČ platí zdravotní pojištění formou měsíčních záloh, které se počítají z vyměřovacího základu, tedy zjednodušeně z části zisku z podnikání za předchozí rok. Výše zálohy se stanovuje v přehledu o příjmech a výdajech, který OSVČ podává jednou ročně své zdravotní pojišťovně, podrobněji tuto povinnost popisuje článek zdravotní pojištění OSVČ: zálohy a změna pojišťovny.

Pokud vyměřovací základ vyjde nižší než zákonné minimum, platí se alespoň minimální záloha, která je stejná pro všechny OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost, bez ohledu na to, u které ze sedmi pojišťoven jsou vedení.

Na rozdíl od sociálního pojištění je zdravotní pojištění povinné pro každou OSVČ bez výjimky, i pro tu, která právě zahajuje podnikání a zatím nemá žádné příjmy. Nová OSVČ platí zálohy od prvního měsíce podnikání ve výši minima, teprve po podání prvního přehledu se záloha případně přepočítá podle skutečně dosaženého zisku. Zálohy se posílají měsíčně na účet zdravotní pojišťovny, u které jste vedeni, se splatností obvykle do osmého dne následujícího měsíce.

Neplacení nebo opožděné placení záloh na zdravotní pojištění se řeší penalizací a v krajním případě i vymáháním dluhu, na rozdíl od sociálního pojištění tu navíc neexistuje žádná úleva typu placení jen za měsíce se skutečným příjmem, zdravotní pojištění se platí i za měsíce, kdy OSVČ třeba vůbec nefakturovala. Výjimkou jsou situace, kdy je OSVČ zároveň zaměstnaná a zdravotní pojištění za ni částečně odvádí zaměstnavatel, nebo kdy patří mezi osoby, za které platí stát.

Jaké jsou zálohy OSVČ na zdravotní pojištění 2025 a 2026

Minimální měsíční záloha OSVČ na zdravotní pojištění se odvíjí od poloviny průměrné mzdy vyhlašované ministerstvem práce a sociálních věcí, a proto se každý rok mění. V roce 2025 činí minimální záloha přibližně 3143 Kč měsíčně. Pro rok 2026 se částka opět přepočítává podle nové průměrné mzdy, aktuální výši najdete na webu své zdravotní pojišťovny nebo na webu Ministerstva zdravotnictví, jakmile je oficiálně vyhlášená.

Kdy se záloha mění

• Nová minimální záloha platí vždy od ledna daného roku.
• Skutečná záloha OSVČ vykonávající činnost delší dobu se může lišit podle výsledků z přehledu za předchozí rok, pokud vychází vyšší než minimum.
• OSVČ na vedlejší činnost minimální zálohu platit nemusí, pokud jí nevznikla účast na pojištění z podnikání jako takového.

Rozdíl mezi minimální zálohou pro rok 2025 a 2026 odráží meziroční růst průměrné mzdy v národním hospodářství, ze které se výpočet odvíjí. Pro OSVČ to prakticky znamená, že si od ledna musí zkontrolovat, jestli jim pojišťovna nastavila novou výši zálohy správně, případně si novou minimální zálohu sami dopočítat a od ledna platit vyšší částku, i kdyby jim pojišťovna změnu formálně ještě nepotvrdila.

Jak souvisí invalidní důchod se zdravotním pojištěním

Pokud OSVČ pobírá invalidní důchod, patří mezi takzvané osoby, za které částečně platí zdravotní pojištění i stát. To se projeví hlavně u minimální zálohy, která bývá u této skupiny nižší než běžné minimum pro OSVČ na hlavní činnost. Podmínkou je, že jde skutečně o invalidní důchod přiznaný podle zákona o důchodovém pojištění, ne jen o pobírání jiné sociální dávky.

I v tomto případě je potřeba každoročně podávat přehled o příjmech a výdajích, pojišťovna z něj ověří, jestli se skutečná záloha nemá zvýšit nad zákonné minimum. Souvislosti mezi zdravotním a sociálním pojištěním OSVČ podrobně popisuje i článek OSSZ a sociální pojištění OSVČ: co musíte platit.

Nižší minimální záloha se týká i dalších skupin takzvaných osob, za které platí část pojistného stát, mezi které patří kromě invalidních důchodců i poživatelé starobního důchodu, osoby na rodičovské dovolené, nebo osoby pobírající příspěvek na péči. Pokud do některé z těchto kategorií spadáte a zároveň jste OSVČ, vyplatí se to nahlásit své zdravotní pojišťovně co nejdřív, protože nižší záloha platí až od měsíce, kdy pojišťovně skutečnost doložíte.

Co hradí zdravotní pojišťovna navíc, například lázně

Kromě standardní zdravotní péče hradí pojišťovny za určitých podmínek i lázeňskou léčebně rehabilitační péči, pokud ji doporučí lékař a splní se indikační podmínky dané vyhláškou. Lázně mohou být buď komplexní, kdy pojišťovna hradí i ubytování a stravu, nebo příspěvkové, kde si pacient část nákladů hradí sám.

Nárok na lázeňskou péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění vzniká po splnění zdravotní indikace, tedy konkrétní diagnózy uvedené v indikačním seznamu, a po doporučení ošetřujícího lékaře, které následně schvaluje revizní lékař zdravotní pojišťovny. Bez tohoto schválení si lázeňský pobyt musí pacient hradit sám jako takzvaný samoplátce, což je i běžná praxe u lidí, kteří chtějí lázně čerpat čistě jako relaxaci, ne jako léčbu.

Vedle lázní pojišťovny obvykle nabízejí i fond prevence, ze kterého lze čerpat příspěvek na očkování, pohybové aktivity, dioptrické pomůcky nebo odvykání kouření. Podmínky čerpání i výše příspěvků se mezi pojišťovnami liší a mění se i v čase, aktuální nabídku najdete vždy na webu konkrétní pojišťovny v klientské zóně.

U OSVČ se vyplatí příspěvky z fondu prevence sledovat aktivně, protože se na ně na rozdíl od standardní hrazené péče nemusí čekat na doporučení lékaře a nárok nevzniká automaticky, ale je potřeba o něj požádat. Typicky jde o částečnou úhradu očkování proti klíšťové encefalitidě, chřipce nebo příspěvek na pohybové aktivity a přístroje na měření zdravotního stavu, jako jsou tonometry nebo fitness náramky.

Výše příspěvků i seznam podporovaných aktivit se mezi pojišťovnami liší a v čase se mění, proto je dobré klientskou zónu jednou za čas zkontrolovat, i když aktuálně žádnou zdravotní péči nepotřebujete. U řady programů navíc platí, že o příspěvek je potřeba požádat ještě před uskutečněním dané aktivity nebo nákupu pomůcky, ne až zpětně po zaplacení, jinak pojišťovna žádost zamítne.