EET 2.0: legislativa, výjimky a jak se liší od staré evidence tržeb

Co přináší nová legislativa EET 2.0

Nová legislativa navazuje na koncept původní elektronické evidence tržeb, která fungovala v Česku před svým zrušením. Cílem je znovu zavést systém, kdy podnikatel v okamžiku přijetí tržby odešle údaje o platbě finanční správě a zákazníkovi vystaví účtenku s potřebnými náležitostmi. Oproti původnímu systému se diskutuje o úpravách technického řešení i o širším okruhu výjimek pro drobné podnikatele.

Proč se evidence tržeb vrací

Motivací celého záměru je snaha omezit prostor pro krácení tržeb v hotovostních a kartových platbách a srovnat podmínky mezi podnikateli, kteří tržby evidují dobrovolně a poctivě přes vlastní pokladní systém, a těmi, kdo evidenci dosud vůbec nemají. Konkrétní podoba zákona i termín účinnosti se v legislativním procesu mohou ještě měnit, proto se vyplatí sledovat aktuální stav na webu finanční správy i souhrn v článku EET v roce 2027: vrací se evidence tržeb?.

Jak se nová legislativa liší od původní EET

Oproti původnímu systému, který fungoval před svým zrušením, se v diskusi kolem nové právní úpravy objevuje důraz na jednodušší technické řešení a širší okruh výjimek pro drobné podnikatele a příležitostnou činnost. Cílem je omezit administrativní zátěž tam, kde jde o zanedbatelný objem tržeb, a soustředit evidenci na provozy, kde je riziko krácení tržeb reálně vyšší, typicky u pravidelného maloobchodního nebo gastronomického provozu.

Jaké platby EET podléhají

Evidenci mají podle navrhovaných pravidel podléhat především hotovostní platby a platby kartou přijaté podnikatelem v souvislosti s jeho podnikatelskou činností. Bankovní převody a další bezhotovostní platby mimo platební terminál obvykle evidenci nepodléhají, protože u nich existuje jiný způsob dohledatelnosti transakce přímo v bankovním systému.

Kdo evidenci řeší nejčastěji

• Maloobchodní prodejny přijímající hotovost nebo platby kartou
• Restaurace, kavárny a další provozy pohostinství
• Řemeslníci a služby fakturující částku v hotovosti na místě
• Ambulantní prodej a stánkový prodej

Podrobnosti k tomu, jak takový paragon nebo účtenka má vypadat, a kde si vzor stáhnout, popisuje i samostatná část tohoto článku níže.

Co evidenci nepodléhá

Mimo evidenci by měly zůstat platby, které neprocházejí přes klasický platební terminál nebo pokladnu podnikatele – typicky platby prostřednictvím platebních bran e-shopů napojených přímo na bankovní účet, nebo platby řešené fakturou se splatností na účet. U těchto plateb existuje jiný způsob dohledatelnosti transakce v bankovním systému, proto se u nich duplicitní evidence nepředpokládá.

Kdy bude nová EET spuštěna a jak bude fungovat

Podle aktuálních diskusí a legislativních návrhů se počítá se spuštěním nové evidence v horizontu příštích let, konkrétní datum ale záleží na tom, kdy zákon projde celým legislativním procesem a nabyde účinnosti. V praxi by evidence měla fungovat obdobně jako dřív – podnikatel v momentě platby odešle údaje o tržbě online finanční správě a zákazníkovi vytiskne nebo pošle účtenku s předepsanými údaji.

Co se řeší u technického řešení

Diskutuje se i o tom, nakolik bude nový systém navazovat na běžně používané pokladní a fakturační programy, aby podnikatelé nemuseli kupovat zcela novou techniku. Sledovat vývoj legislativy i technických podmínek lze na webu finanční správy, kde se zveřejňují aktuální informace k přípravě systému.

Jak se podnikatelé mohou na spuštění připravit

I před ostrým spuštěním se vyplatí mít pokladní nebo fakturační software, který evidenci tržeb podporuje nebo bude snadno aktualizovatelný na novou verzi. Podnikatelé, kteří dosud vedli hotovostní tržby jen v papírové podobě, by měli počítat s tím, že přechod na elektronickou evidenci bude vyžadovat alespoň základní vybavení – tiskárnu účtenek a připojení k internetu v místě prodeje.

Jaké výjimky platí pro vedlejší činnost do 50 tisíc korun ročně

Podle navrhovaných pravidel by měli mít výjimku z evidence drobní podnikatelé, jejichž tržby z vedlejší podnikatelské činnosti nepřesahují stanovenou roční hranici, o které se v souvislosti s návrhem hovoří jako o částce kolem 50 tisíc korun. Výjimka by se měla týkat právě příležitostné nebo vedlejší činnosti, ne hlavního zdroje obživy podnikatele.

Komu by výjimka mohla pomoci

• Lidem s vedlejší výdělečnou činností při zaměstnání
• Ambulantním lékařům a dalším profesím s omezeným rozsahem hotovostních plateb
• Drobným řemeslníkům a tvůrcům s nízkým obratem z prodeje

Finální podoba a přesná hranice výjimky se odvíjí od schváleného znění zákona, proto je vhodné před spuštěním systému ověřit aktuální podmínky přímo u finanční správy nebo v textu zákona.

Jak se výjimka bude prokazovat

Předpokládá se, že podnikatel, který chce výjimku využít, bude muset nějakým způsobem doložit, že jde skutečně o vedlejší činnost s obratem pod stanovenou hranicí, nejspíš formou čestného prohlášení nebo jednoduchého sledování ročního obratu z dané činnosti. Pokud by obrat z vedlejší činnosti hranici v průběhu roku přesáhl, evidenční povinnost by se pravděpodobně měla uplatnit od okamžiku překročení, podobně jako je tomu u jiných obratových limitů v daňové legislativě.

Týká se EET i neziskovek a spolků

U spolků a neziskových organizací se plánuje rozlišovat mezi hlavní činností, která odpovídá poslání organizace a evidenci tržeb nepodléhá, a vedlejší hospodářskou činností, u které by evidenční povinnost platit měla stejně jako u běžných podnikatelů. Typickým příkladem vedlejší hospodářské činnosti je prodej suvenýrů, občerstvení na akci nebo pronájem prostor spolku.

Jak si organizace může činnost rozdělit

Pro spolky a neziskovky je užitečné mít účetně i provozně jasně oddělenou hlavní a vedlejší činnost, aby bylo zřejmé, na jaké tržby se evidenční povinnost vztahuje a na jaké ne. Otázka konkrétního nastavení evidence pro neziskový sektor je stále předmětem diskuse v rámci přípravy zákona.

Příklad z praxe spolku

Typickým příkladem je sportovní klub, jehož hlavní činností jsou tréninky a soutěže financované z členských příspěvků a dotací – tato část evidenci podléhat nemá. Pokud ale klub zároveň provozuje bufet na zápasech nebo prodává klubové oblečení, jde o vedlejší hospodářskou činnost, na kterou by se evidenční povinnost vztahovat měla, protože jde o běžnou prodejní činnost srovnatelnou s jiným drobným podnikáním.

Jak vypadá paragon a jeho náležitosti

Paragon vydaný v rámci evidence tržeb by měl obsahovat základní údaje o prodejci, jeho identifikační číslo, datum a čas vystavení, výši tržby a případně identifikační kód potvrzující, že byla tržba zaevidována u finanční správy. Zákazník by měl mít možnost si obdržený kód nebo účtenku ověřit, pokud by chtěl zkontrolovat, že prodejce tržbu skutečně nahlásil finanční správě. Vzor paragonu ke stažení nabízí řada účetních a pokladních softwarů, obvykle přizpůsobený i pro tisk z běžné pokladní tiskárny. Přehled vzorů pokladních dokladů a aktuální stav evidence tržeb shrnuje i článek Pokladní doklady a evidence tržeb: vzory a stav EET.

Jaký je rozdíl mezi paragonem a fakturou

Paragon slouží jako doklad o hotovostní nebo kartové platbě uskutečněné na místě, obvykle bez podrobné identifikace zákazníka, zatímco faktura je daňový doklad se všemi náležitostmi vyžadovanými zákonem, včetně identifikace obou stran. Paragon je typický pro maloobchodní prodej a rychlé transakce, faktura naopak pro obchodní vztahy mezi firmami nebo u služeb s odloženou splatností. Podnikatel by měl mít jasno v tom, kdy vydat jedno a kdy druhé, protože záměna může komplikovat účetní evidenci na obou stranách.

Kde si vzor obstarat

Kdo teprve řeší, jak paragony za hotové vystavovat, může využít šablony v účetním nebo fakturačním programu – přehled toho, jak taková fakturace a evidence příjmů obecně funguje, nabízí i článek Faktura online: jak vystavit fakturu a co musí obsahovat. Pro provoz pokladny a evidenci hotovostních tržeb je vhodné se podívat i na to, jak funguje pokladna a evidence tržeb pro OSVČ.