EET 2027: jak bude fungovat nová evidence tržeb a koho se týká

Co je EET a proč se vrací v roce 2027

Elektronická evidence tržeb (zkráceně EET) je systém, díky kterému finanční správa v reálném čase vidí, kolik podnikatel utržil za platby v hotovosti, kartou nebo jiným elektronickým způsobem. Cílem je omezit daňové úniky u firem a živnostníků, kteří část tržeb do účetnictví nezahrnují a fakticky tak platí nižší daně, než by odpovídalo skutečným tržbám. Podle plánu se má EET group vrátit od roku 2027, tentokrát jako nová verze systému, který v Česku fungoval už dřív a byl následně zrušen po změně politické situace.

Důvod návratu je stejný jako u předchozí verze: stát chce srovnat podmínky mezi podnikateli, kteří tržby evidují poctivě, a těmi, kdo je krátí. Vláda zavedením eet 2 sleduje hlavně omezení daňových úniků, přičemž zdůrazňuje, že se evidence nemá týkat spropitného, které zůstává nedaněným čistým příjmem obsluhy. Nová eet 2027 pokladny mají fungovat obdobně jako předchozí systém, ale s aktualizovanými technickými požadavky a upravenými výjimkami pro drobné podnikatele.

Přesné znění pravidel bude jasné až po schválení zákona v parlamentu, do té doby se jednotlivé detaily mohou v průběhu legislativního procesu měnit. Pro podnikatele to znamená, že se vyplatí sledovat vývoj návrhu průběžně, ne až těsně před plánovaným datem účinnosti, protože příprava na evidenci – výběr pokladny nebo aplikace, nastavení procesů v provozovně – zabere čas.

Co se od nové EET očekává

• Sjednocení evidence tržeb napříč obory podnikání.
• Omezení šedé ekonomiky u plateb v hotovosti.
• Jednodušší technické řešení než u původní EET, včetně evidence přes mobil.
• Jasně definované výjimky pro drobné podnikatele a vybrané obory.

Jak funguje evidence tržeb v praxi

Princip evidence tržeb je jednoduchý: v okamžiku, kdy zákazník zaplatí, podnikatel odešle údaje o tržbě na server finanční správy a zákazníkovi vytiskne nebo zašle účtenku. Systém funguje online, což znamená, že data se odesílají prakticky okamžitě po přijetí platby, ne až dodatečně na konci dne nebo měsíce.

Podmínky eet se týkají hlavně plateb v hotovosti, platební kartou nebo jiným obdobným způsobem, například stravenkovou kartou nebo poukázkou, kterou zákon označí za rovnocennou hotovosti. Bezhotovostní platby na účet, tedy klasické bankovní převody mezi firmami, se do evidence obvykle nezahrnují, protože ty už finanční správa dokáže dohledat jinak přes bankovní výpisy a kontrolní hlášení.

Účtenka, kterou podnikatel zákazníkovi vydá, musí obsahovat identifikační údaje – kdo tržbu evidoval, kdy k platbě došlo a jaký byl fiskální identifikační kód přidělený systémem finanční správy. Zákazník tak má v ruce doklad, který lze zpětně dohledat a ověřit. Než začnete podnikat s platbami, které evidenci podléhají, se vyplatí mít srovnané i další doklady – třeba jak vystavit fakturu online a co musí obsahovat, protože evidence tržeb a fakturace spolu úzce souvisejí.

Co se eviduje

• Platby v hotovosti přijaté od zákazníků.
• Platby platební kartou přes terminál.
• Platby jinými elektronickými prostředky, které zákon označí za rovnocenné.
• Vrácení zboží a storna, která se promítají jako opravné položky.

Koho se nová EET týká a jaké jsou výjimky

Nová eet 2027 výjimky mají zohledňovat hlavně drobné podnikatele s nízkým obratem a specifické obory, kde by evidence byla nepřiměřeně náročná vzhledem k charakteru činnosti. Schválení eet v parlamentu rozhoduje o konečné podobě výjimek, proto se vyplatí sledovat, jak se návrh zákona v jednotlivých čteních mění, než na základě předběžných informací dělat velká rozhodnutí o vybavení provozovny.

Obecně platí, že podmínky eet dopadnou především na obory s vysokým podílem hotovostních tržeb – gastronomii, maloobchod, řemeslné služby nebo osobní služby jako kadeřnictví a kosmetiku. Naopak podnikatelé, kteří fakturují firmám a přijímají platby výhradně na bankovní účet, evidenci tržeb řešit nemusí, protože jejich příjmy jsou dohledatelné jinými prostředky.

Zvláštní pozornost si zaslouží drobní řemeslníci a poskytovatelé jednorázových služeb, u kterých se hotovostní platby mísí s fakturací. V takovém případě je potřeba sledovat oba režimy zvlášť – u hotovostních tržeb evidenci, u fakturovaných částek běžné vedení účetnictví nebo daňové evidence.

Kdo by měl výjimku sledovat

• Podnikatelé s minimálním obratem v hotovosti.
• Sezónní a příležitostní prodejci, například na trzích a jarmarcích.
• Obory, které zákon výslovně z evidence vyjme.
• Neziskové a charitativní aktivity, pokud pro ně zákon počítá s výjimkou.

EET pro OSVČ na vedlejší činnost a pro důchodce

Časté téma je eet pro důchodce a pro OSVČ, kteří podnikají jen na vedlejší činnost vedle zaměstnání nebo důchodu. Výjimka se na tyto skupiny nevztahuje automaticky jen kvůli tomu, že jde o vedlejší příjem nebo pobírání důchodu – rozhodující je obor podnikání a výše tržeb v hotovosti, ne status podnikatele nebo jeho věk.

Pokud tedy důchodce nebo OSVČ na vedlejší činnost přijímá platby v hotovosti nebo kartou v oboru, na který se evidence vztahuje, evidenční povinnost mu vznikne stejně jako komukoli jinému. Typicky jde o důchodce, kteří si přivydělávají řemeslnou nebo poradenskou činností a část plateb od zákazníků přijímají v hotovosti – tam se výjimka jen kvůli nízkému rozsahu podnikání automaticky předpokládat nedá.

Vyplatí se proto od začátku podnikání sledovat, jestli se plánovaná pravidla týkají i vašeho oboru, a případně si nastavit pokladnu a evidenci dokladů ještě před tím, než zákon nabude účinnosti. U vedlejší činnosti se navíc často řeší i limit pro účast na důchodovém pojištění, což je jiná hranice než hranice pro EET – obě pravidla je dobré sledovat odděleně, protože se řídí jinými zákony.

Jak zaevidovat tržbu přes mobil nebo pokladnu

Eet do mobilu je řešení, které má drobným podnikatelům ušetřit náklady na klasickou pokladnu. Místo drahého hardwaru stačí mobilní aplikace, která funguje jako eet kasa – zaeviduje platbu, odešle data finanční správě a vytiskne nebo pošle účtenku elektronicky, třeba e-mailem nebo SMS. Pro živnostníky, kteří pracují v terénu nebo na trzích, je to často jediné prakticky použitelné řešení.

Pro podnikatele s vyšším objemem tržeb nebo stálou provozovnou se naopak vyplatí investovat do plnohodnotné pokladny napojené na EET, která zvládne evidovat i větší počet transakcí denně a propojí se s dalším účetním softwarem – třeba se skladovým hospodářstvím nebo systémem pro vystavování faktur. Přehled o tom, jak takové řešení v praxi vypadá, najdete i v článku o pokladních dokladech a evidenci tržeb.

Volba mezi mobilní aplikací a klasickou pokladnou by měla vycházet hlavně z objemu tržeb a typu provozu. Menší kavárna nebo stánek si vystačí s mobilem a tiskárnou účtenek, zatímco restaurace s vyšším obratem ocení pokladní systém propojený i s rezervacemi a objednávkami.

Na co se ptát dodavatele pokladny nebo aplikace

• Jestli je řešení certifikované pro novou EET.
• Jaké má náklady na provoz a případný servis.
• Jestli umí evidovat i offline platby a dodatečně je odeslat, když vypadne připojení.
• Jak dlouho uchovává historii dokladů a jestli umožňuje export do účetnictví.

Je kopie paragonu uznatelný doklad?

V praxi řeší podnikatelé i to, jestli jim jako doklad stačí kopie paragonu, například pro účely vlastního účetnictví nebo reklamace. Kopie paragonu obvykle jako plnohodnotný účetní doklad neobstojí – uznává se originál nebo elektronická účtenka, která obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti, včetně fiskálních identifikátorů z evidence tržeb.

Pokud paragon ztratíte, řešením bývá dohledání transakce u vydavatele nebo výpis z bankovního účtu u platby kartou. Prodejce má povinnost uchovávat evidenci tržeb po zákonem stanovenou dobu, takže by měl být schopný doklad znovu vystavit nebo alespoň potvrdit, že transakce proběhla a v jaké výši.

Pro běžné vedení daňové evidence je ale mnohem spolehlivější rovnou pracovat s elektronickými doklady a mít je zálohované, podobně jako u běžné fakturace online. Elektronická účtenka navíc snáz obstojí i při kontrole, protože obsahuje strojově čitelné údaje, které lze porovnat s daty evidovanými finanční správou.

Jak se české EET liší od pravidel v jiných zemích EU

Evidence tržeb v reálném čase není český vynález, podobné systémy fungují i v dalších zemích EU už řadu let. Liší se ale technickým řešením, rozsahem výjimek i tím, jak přísně se kontroly vymáhají a jaké sankce hrozí za porušení. Eet v evropě má proto řadu podob – od povinných online registračních pokladen po fiskalizaci, kde se data odesílají na server finanční správy v okamžiku vystavení dokladu, ještě než zákazník opustí provozovnu.

V zemích, kde evidence funguje delší dobu, se postupně ukázalo, že klíčová je hlavně jednoduchost pro drobné podnikatele – čím složitější a nákladnější je pořízení certifikovaného zařízení, tím větší odpor evidence vyvolá. Česká nová EET by se z těchto zkušeností měla poučit, mimo jiné právě nabídkou levnějších mobilních řešení místo povinné klasické pokladny.

Co mají systémy společné

• Online odesílání dat o tržbě v reálném čase.
• Povinnost vydat zákazníkovi doklad s identifikačními údaji.
• Kontrolní mechanismy, které umožňují úřadům porovnat evidované a přiznané tržby.
• Sankce za neevidování nebo pozdní odeslání dat.