EET pro OSVČ: jak funguje a týká se vedlejší činnosti

Co je EET a proč se o něm znovu mluví

EET, tedy elektronická evidence tržeb, byl systém, který ukládal podnikatelům povinnost okamžitě hlásit finanční správě každou tržbu placenou v hotovosti, kartou nebo jiným obdobným způsobem. Cílem bylo omezit daňové úniky v hotovostním prodeji a srovnat podmínky mezi poctivými a nepoctivými podnikateli.

Otázka, jak se vyhnout EET, tak dnes v praxi ztrácí smysl, protože evidence tržeb v Česku aktuálně neplatí. Přesto se téma vrací do veřejné debaty, protože politici i odborníci opakovaně diskutují o možném znovuzavedení systému v nějaké podobě, což vysvětluje, proč se lidé ptají i na varianty jako eet 2027 pro vedlejší činnost výjimky nebo bude druhá eet i pro osvč na vedlejší činnost.

Systém fungoval v praxi tak, že podnikatel při přijetí platby v reálném čase odeslal údaje o tržbě na server finanční správy a obratem dostal potvrzovací kód, který se pak musel objevit na vydávaném dokladu zákazníkovi. Zavádění probíhalo postupně ve vlnách podle oborů podnikání, což bylo jedno z hlavních míst kritiky systému, protože různé obory měly povinnost začít evidovat tržby v různých termínech.

Argumenty pro obnovení systému se obvykle týkají snahy o rovnější podmínky mezi podnikateli, kteří tržby přiznávají poctivě, a těmi, kteří část hotovostních plateb do účetnictví nezahrnují. Argumenty proti se soustředí na administrativní zátěž pro malé podnikatele a náklady na potřebné technické vybavení. Debata mezi oběma tábory zatím nedospěla ke konkrétnímu legislativnímu návrhu, který by byl v procesu schvalování, proto je potřeba brát jakékoli konkrétní termíny nebo parametry, které kolují v diskuzích, jen jako spekulaci, dokud nevznikne oficiální návrh zákona. Aktuální stav debaty a možnou podobu nového systému shrnuje text EET v roce 2027.

Týká se evidence tržeb i OSVČ na vedlejší činnost

Evidence tržeb se v původní podobě týkala každé platby v hotovosti, kartou nebo jiným obdobným způsobem, bez ohledu na to, jde-li o hlavní nebo vedlejší činnost. Rozdíl mezi hlavní a vedlejší živností hraje roli u odvodů na sociální a zdravotní pojištění, ale u evidence tržeb by ho zákon zohledňoval jen tehdy, pokud by to výslovně stanovil.

Otázky typu eet vedlejší činnost nebo vedlejší činnost a eet proto směřují správně, protože OSVČ na vedlejší činnost by případnou povinnost evidovat tržby v hotovosti musela plnit stejně jako OSVČ na hlavní činnost, pokud by pro ni zákon nestanovil samostatnou výjimku.

To znamená, že třeba student, který si na vedlejší živnost přivydělává prodejem vlastních výrobků na trzích za hotové, by v případě znovuzavedení evidence tržeb musel systém používat úplně stejně jako OSVČ podnikající na plný úvazek, pokud by pro drobné vedlejší podnikatele nebyla stanovena samostatná výjimka podle obratu. Právě otázka, jak by se řešila hranice obratu u vedlejší činnosti, patří mezi nejčastěji diskutované body případné nové úpravy.

Z pohledu OSVČ na vedlejší činnost je dobré mít na paměti, že status vedlejší činnosti sice ovlivňuje výši povinných záloh na sociální a zdravotní pojištění, ale sám o sobě nezakládá žádnou automatickou výjimku z jiných povinností, jako je právě evidence tržeb, vedení daňové evidence nebo povinnost vystavovat řádné doklady. Každou povinnost je tak potřeba posuzovat samostatně podle vlastních pravidel, nikoli podle toho, jestli jde o hlavní, nebo vedlejší podnikání. Praktickou stránku vedení pokladny i bez EET, včetně vzorů dokladů, popisuje text pokladna a EET pro OSVČ.

Jaké výjimky z evidence tržeb existují

Zákon počítal s výjimkami, například pro drobné podnikatele s malým obratem, nebo pro specifické typy plateb, které nespadaly do definice evidované tržby. Výjimky se týkaly i některých plateb mezi podnikateli navzájem, pokud nešlo o typickou maloobchodní nebo spotřebitelskou transakci.

Pokud by se systém evidence tržeb v budoucnu znovu zaváděl, dá se očekávat, že by zákonodárci znovu řešili podobné okruhy výjimek, tedy hranici obratu, typ platby a případně specifika drobného podnikání. Přesný rozsah budoucích výjimek ale dnes nejde předjímat, protože záleží na konkrétním znění případné nové právní úpravy.

• V minulosti byly typicky vyňaty platby, u kterých šlo o příležitostný příjem mimo běžnou podnikatelskou činnost.
• Výjimku mívaly i některé specifické platební metody, které nešlo jednoduše propojit s online systémem evidence.
• Diskutuje se i o možnosti nastavit výjimku podle celkového ročního obratu podnikatele, podobně jako je to řešeno u limitu pro registraci k DPH.

Dokud ale žádná nová právní úprava neplatí, je zbytečné plánovat konkrétní kroky podle výjimek, které v tuto chvíli nejsou zákonem ukotvené a mohou se v návrhu ještě měnit.

Jak vypadá paragon a co musí obsahovat

I bez povinné elektronické evidence tržeb musí každý podnikatel, který přijímá platby v hotovosti, na požádání vystavit paragon nebo účtenku splňující obecné náležitosti účetního dokladu. Paragon vzor se v praxi liší podle pokladního systému, ale základní obsah zůstává stejný.

• Identifikace prodejce, tedy jméno nebo název firmy a identifikační číslo.
• Datum a čas prodeje.
• Popis prodaného zboží nebo služby.
• Celková částka k úhradě.

Kdo vede daňovou evidenci nebo účetnictví, musí paragony i účtenky archivovat jako doklad pro účely daně z příjmu, případně DPH, pokud je plátcem.

Vydání paragonu není samoúčelná formalita, ale slouží jako podklad pro vaše vlastní účetnictví i jako doklad pro zákazníka, například pro případnou reklamaci. I malý podnikatel, který prodává příležitostně na trzích nebo festivalech, by si měl vést alespoň jednoduchou evidenci vydaných dokladů, aby uměl na konci roku doložit, jaké měl skutečné tržby, a to bez ohledu na to, jestli formální elektronická evidence zrovna platí, nebo ne. Chybějící nebo neúplný paragon je totiž jedním z prvních signálů, na které se zaměřuje kontrola finančního úřadu, pokud vznikne podezření, že podnikatel nepřiznává všechny své skutečné tržby. Řadu praktických tipů, jak s pokladními doklady pracovat i bez EET, obsahuje i text o pokladních dokladech a evidenci tržeb.

Kolik evropských zemí podobný systém evidence tržeb používá

Obdobné systémy fungují v řadě zemí EU, například na Slovensku, v Chorvatsku nebo v Maďarsku, forma a rozsah se ale liší. Některé státy vyžadují online registrační pokladny propojené s daňovou správou, jiné se spoléhají spíš na namátkové kontroly a fiskální pokladny bez okamžitého online přenosu dat.

Česko tak svým zrušením EET v roce 2023 vybočilo z trendu, který v jiných zemích EU spíš pokračuje nebo se posiluje, což je jeden z argumentů, které zaznívají v diskuzi o možném znovuzavedení systému.

Rozdíly mezi jednotlivými národními systémy bývají hlavně v tom, jak často se data o tržbách posílají finanční správě, jestli v reálném čase při každé transakci, nebo jen v pravidelných dávkách, a jaké výjimky pro drobné podnikatele jednotlivé země uplatňují. Zkušenosti ze zemí, kde podobný systém dlouhodobě funguje, bývají jedním z podkladů, na které se čeští zákonodárci odkazují při diskusi o možné nové podobě evidence tržeb v Česku.

Jak se připravit na případné znovuzavedení EET

Pokud provozujete podnikání s hotovostním nebo kartovým prodejem, vyplatí se sledovat vývoj legislativy a mít pokladní systém, který lze v případě potřeby na evidenci tržeb rychle napojit. Řada moderních pokladních řešení a účetních programů takovou funkcionalitu už dnes nabízí jako volitelnou možnost.

Legálně se dá povinnosti evidovat tržby vyhnout jen tím, že podnikatel skutečně spadá pod zákonnou výjimku, obcházení evidence, třeba nevystavováním dokladů nebo účelovým rozdělováním tržeb, je porušením zákona a hrozí za něj sankce. Podobně jako u evidence tržeb se vyplatí mít v pořádku i běžné fakturační doklady, které jsou základem pro kontrolu ze strany finančního úřadu.

Praktickým krokem, který se vyplatí bez ohledu na to, jestli se evidence tržeb vrátí, je vedení přehledné a průběžné evidence všech tržeb, ideálně v elektronickém účetním nebo fakturačním nástroji. Podnikatel, který má od začátku pořádek v dokladech a platbách, se pak nemusí bát ani případné kontroly, ani rychlého přechodu na nový systém evidence, pokud by ho zákon v budoucnu znovu zavedl. Vyplatí se také sledovat oficiální vyjádření Ministerstva financí, protože právě odtud obvykle vychází první konkrétní návrhy nové úpravy. Pokud provozujete e-shop nebo jiné online podnikání, kde platby probíhají převážně bezhotovostně, dopad případného návratu evidence tržeb na váš provoz bude pravděpodobně menší než u kamenných prodejen a služeb s vysokým podílem plateb v hotovosti, přesto se i tam vyplatí mít technické řešení připravené.