Daňové přiznání 2026: kdy a jak ho podat

Do kdy musí OSVČ podat daňové přiznání za rok 2025

Daňové přiznání za rok 2025 se podává do 1. dubna 2026, pokud ho podáváte v papírové podobě. Kdo přiznání podává elektronicky, má lhůtu delší, do 2. května 2026. Elektronické podání je navíc pro řadu OSVČ povinné, pokud mají zpřístupněnou datovou schránku, což se v posledních letech týká čím dál většího počtu podnikatelů.

Termín platí i pro živnostníky, kteří v průběhu roku začali podnikat a měli za rok 2025 zdanitelné příjmy nad zákonem stanovenou hranicí. Pokud příjmy nedosáhly limitu, přiznání se podávat nemusí, ale vyplatí se to ověřit, protože limit i výjimky se mohou v jednotlivých letech lišit. Do přiznání je potřeba zahrnout i mimořádné příjmy, například z prodeje nemovitosti, pokud se na ně nevztahuje zákonná výjimka od daně, jak popisuje text kdy se neplatí daň z prodeje nemovitosti.

Kromě obecného termínu je dobré počítat i s tím, že pokud poslední den lhůty připadne na víkend nebo státní svátek, posouvá se automaticky na nejbližší následující pracovní den. Nová OSVČ, která zahájila činnost teprve v průběhu roku, podává přiznání za stejné období jako ostatní, jen v něm uvádí příjmy a výdaje počítané od data zahájení podnikání, nikoli od začátku kalendářního roku.

Jak podat daňové přiznání online přes portál MOJE daně (EPO)

Nejjednodušší cesta, kde podat daňové přiznání online, vede přes portál MOJE daně, který provozuje finanční správa. Systém elektronických podání se označuje zkratkou EPO a najdete v něm interaktivní formulář, který částečně kontroluje zadané údaje a umí předvyplnit některé položky.

• Přihlásíte se datovou schránkou, bankovní identitou nebo jiným uznávaným prostředkem elektronické identifikace.
• Vyplníte formulář přiznání k dani z příjmu fyzických nebo právnických osob.
• Systém vypočte základní údaje a umožní přiznání rovnou elektronicky odeslat.
• Kdo má datovou schránku zřízenou ze zákona, musí podat přiznání elektronicky, jinak riskuje pokutu za nedodržení formy podání.

Portál MOJE daně slouží i k podání dalších formulářů, například přehledu k dani z přidané hodnoty, pokud jste plátce DPH. Podrobný návod, jak se do portálu MOJE daně přihlásit a co v něm najdete, popisujeme v samostatném textu.

Výhodou portálu je i to, že po přihlášení vidíte historii svých dosavadních podání a případné datové schránky finančního úřadu, na kterou vám mohou přijít výzvy nebo potvrzení o přijetí přiznání. Kdo si s vyplněním formuláře neví rady, může využít i takzvaný chytrý formulář, který uživatele provádí jednotlivými kroky a průběžně kontroluje logickou správnost zadaných údajů, což snižuje riziko chyby oproti ručnímu vyplňování papírového formuláře.

Elektronické podání má i tu výhodu, že finanční úřad potvrzení o přijetí doručí prakticky okamžitě, zatímco u papírového podání poštou nebo osobně na podatelně musíte počítat s tím, že doklad o odeslání či podání si musíte uschovat sami, pro případ pozdější kontroly nebo sporu o dodržení termínu.

Jaký je rozdíl mezi termínem s daňovým poradcem a bez něj

Pokud si necháte přiznání zpracovat daňovým poradcem nebo advokátem a doložíte finančnímu úřadu plnou moc do standardní lhůty pro podání, posouvá se termín na 1. července 2026. Tahle možnost se hodí zejména u složitějších přiznání, kdy potřebujete víc času na shromáždění podkladů, nebo když chcete mít jistotu, že přiznání sestavil odborník.

Plnou moc je potřeba doručit finančnímu úřadu ještě před uplynutím původního termínu, jinak prodloužená lhůta neplatí a hrozí sankce za pozdní podání vůči původnímu datu.

Prodloužený termín se hodí i lidem, kteří mají složitější příjmy, například kombinují podnikání s příjmy z pronájmu nebo ze zahraničí, a potřebují víc času na shromáždění všech podkladů. Daňový poradce navíc často pomůže i s optimalizací, tedy legálním využitím všech dostupných odpočtů a slev, na které má poplatník nárok, což se u složitějšího přiznání může vyplatit i finančně, nejen z hlediska ušetřeného času.

Někteří podnikatelé plnou moc daňovému poradci udělují preventivně každý rok jako pojistku, i když by přiznání zvládli podat sami ve standardním termínu. Díky tomu mají jistotu, že i kdyby se v posledních týdnech před termínem objevil nečekaný problém s podklady, zůstává jim ještě dostatečná časová rezerva do 1. července.

Jaká je sazba daně z příjmu fyzických a právnických osob v roce 2026

Sazba daně z příjmu fyzických osob je 15 procent do stanoveného limitu ročního základu daně, nad tímto limitem se uplatňuje sazba 23 procent na část příjmu přesahující hranici. Tento progresivní prvek se týká hlavně vyšších příjmů, běžná OSVČ se sazbou 23 procent obvykle nepočítá.

U právnických osob, tedy typicky u s.r.o. nebo akciových společností, platí základní sazba daně z příjmu právnických osob 21 procent. Konkrétní výpočet daně se liší podle uplatněných odpočtů, slev a způsobu vedení účetnictví nebo daňové evidence.

Kromě základní sazby existují i výjimky pro specifické typy poplatníků, například pro vybrané investiční fondy, u kterých se uplatňuje jiná sazba než u standardních obchodních společností. Pro naprostou většinu OSVČ i malých a středních firem je ale klíčové znát právě obě hlavní sazby, tedy sazbu pro fyzické osoby a sazbu pro právnické osoby, protože podle nich se odvíjí základní odhad výsledné daňové povinnosti ještě předtím, než se přiznání skutečně zpracuje. Kromě běžných příjmů z podnikání se do stejného přiznání zahrnuje i příjem z prodeje nemovitosti, který se ale posuzuje podle vlastních pravidel, jak vysvětluje text daň z příjmu a daň z prodeje nemovitosti.

Jak spočítat daň z příjmu OSVČ pomocí kalkulačky

Daň z příjmu OSVČ kalkulačka je pomůcka, kterou nabízí řada účetních programů i finanční portály. Princip výpočtu je ale vždy stejný: od příjmů odečtete výdaje, buď skutečné, nebo paušálem vyjádřené procentem z příjmů, čímž získáte základ daně.

• Základ daně se zaokrouhlí a odečtou se od něj nezdanitelné části, pokud na ně máte nárok.
• Z výsledné částky se vypočte daň podle příslušné sazby.
• Od vypočtené daně se odečtou slevy na dani, například základní sleva na poplatníka.
• Výsledkem je částka, kterou máte buď doplatit, nebo se vám naopak vrátí jako přeplatek.

Online kalkulačka výpočet zjednoduší, ale pro přesný výsledek je vždy potřeba mít kompletní a správně vedenou evidenci příjmů a výdajů za celý rok.

Kromě základní slevy na poplatníka, kterou může uplatnit prakticky každý, existuje řada dalších slev a daňových zvýhodnění, na které má OSVČ případně nárok, například zvýhodnění na vyživované dítě nebo slevu na manžela či manželku bez vlastních příjmů. Kalkulačka tak dá spolehlivý výsledek jen tehdy, pokud do ní zadáte úplné a správné vstupní údaje, včetně všech slev, na které máte nárok, jinak může vyjít zkreslená částka, která neodpovídá skutečně dlužné nebo přeplacené dani.

Jak se počítají zálohy na daň z příjmu

Zálohy na daň z příjmu se odvíjí od tzv. poslední známé daňové povinnosti, tedy od výše daně vypočtené v přiznání za předchozí zdaňovací období. Pokud tato daň přesáhla zákonem stanovený limit, vzniká povinnost platit zálohy pravidelně během roku, buď pololetně, nebo čtvrtletně, podle výše daně.

Kdo daň za předchozí rok neplatil, nebo byla pod stanoveným limitem, zálohy platit nemusí a celou daň uhradí až jednorázově po podání přiznání. Přesný přehled o tom, jaké číslo účtu použít a jak platbu označit, najdete v samostatném textu o čísle účtu pro daň z příjmu.

Zálohy se platí i v případě, že v aktuálním roce podnikáte s nižším ziskem, než jste měli v roce předchozím, protože vychází z minulé daňové povinnosti, nikoli z aktuálního odhadu. Případný přeplatek na zálohách se vyrovná až po podání přiznání za daný rok, kdy finanční úřad porovná zaplacené zálohy se skutečně vypočtenou daní. Pokud OSVČ v průběhu roku výrazně změní strukturu příjmů, například přejde z paušálních výdajů na skutečné, může to mít vliv i na výši budoucích záloh, proto se vyplatí sledovat, jak se aktuální hospodaření vyvíjí oproti minulému roku.

Co se stane, když podám daňové přiznání pozdě

Pokud přiznání podáte po termínu, finanční úřad může vyměřit pokutu za pozdní podání, jejíž výše se odvíjí od délky prodlení a výše daně. U kratšího zpoždění v řádu několika dnů se sankce často promíjí nebo se neuplatňuje vůbec, u delšího prodlení roste.

Kromě pokuty za pozdní podání hrozí i úrok z prodlení, pokud zároveň nezaplatíte daň včas. Vyplatí se proto sledovat termíny předem a v případě, že víte, že přiznání nestihnete, zvážit včasné zplnomocnění daňového poradce, které lhůtu legálně prodlouží.

Kromě sankce za pozdní podání a úroku z prodlení může opakované nedodržování termínů vést i k tomu, že si vás finanční úřad zařadí mezi rizikovější poplatníky, což se může projevit častějšími kontrolami nebo výzvami k doplnění podkladů. U OSVČ se navíc pozdní podání daňového přiznání může promítnout i do termínu pro podání Přehledu o příjmech a výdajích na sociální a zdravotní pojištění, protože obě lhůty na sebe obvykle navazují. Pokud přiznání nestihnete z vážných důvodů, jako je nemoc nebo jiná mimořádná situace, je možné požádat finanční úřad o prodloužení lhůty ještě předtím, než původní termín uplyne, s odůvodněním konkrétní situace.