Daňové přiznání: kdo ho musí podat a do kdy

Kdo musí podávat daňové přiznání

Povinnost podat daňové přiznání mají osoby samostatně výdělečně činné bez ohledu na výši dosaženého příjmu, pokud nejde výhradně o příjmy osvobozené od daně. Dál se týká lidí, kteří mají vedle zaměstnání další zdanitelné příjmy, třeba z pronájmu, kapitálového majetku nebo příležitostné činnosti, jakmile tyto příjmy přesáhnou zákonem stanovený limit.

Přiznání musí podat i zaměstnanec, který měl v daném roce příjmy od více zaměstnavatelů souběžně, aniž by u jednoho z nich podepsal prohlášení poplatníka, nebo kdo si sám chce uplatnit odpočty, které mu zaměstnavatel v rámci ročního zúčtování neprovedl. Naopak zaměstnanci s jedním zaměstnavatelem a podepsaným prohlášením přiznání zpravidla podávat nemusí, protože za ně roční zúčtování udělá zaměstnavatel. Povinnost se týká i lidí, kteří v daném roce ukončili podnikání nebo ho naopak teprve v jeho průběhu zahájili. Rozhoduje totiž to, jestli jste v daném roce měli dani podléhající příjem, ne to, jak dlouho jste činnost provozovali nebo jestli k datu podání přiznání ještě podnikáte. Stejná logika platí i naopak, tedy pro toho, kdo teprve na konci roku podnikání zahájil a stihl vydělat jen drobnou částku.

Kdy povinnost obvykle vzniká

• Výkon samostatné výdělečné činnosti, hlavní i vedlejší.
• Příjmy z pronájmu nebo z prodeje majetku nad zákonný limit.
• Souběh příjmů od více zaměstnavatelů bez podepsaného prohlášení.
• Příjem z dohody o provedení práce nad limit pro srážkovou daň.

Povinnost může vzniknout i z prodeje majetku, který nesplňuje podmínky pro osvobození. Typickým příkladem je prodej nemovitosti krátce po nabytí, kde se posuzuje takzvaný časový test. Podrobněji se tomu věnuje článek o tom, jak fungují daň z příjmu a daň z prodeje nemovitosti, kde najdete i vysvětlení, kdy se do přiznání promítá i tento typ příjmu.

Do kdy se podává daňové přiznání

Základní lhůta pro podání v listinné podobě je do 1. dubna následujícího roku. Pokud podáváte elektronicky, ať už přes datovou schránku nebo portál Moje daně, lhůta se prodlužuje do 2. května. Poplatníci, jejichž přiznání zpracovává daňový poradce na základě plné moci doručené finančnímu úřadu včas, mají lhůtu ještě delší, do 1. července.

Termín je závazný a jeho zmeškání má finanční následky, i když ne okamžitě, jak si řekneme v části o pokutách. Pokud dopředu víte, že se do lhůty nevejdete, lze požádat finanční úřad o její prodloužení, ideálně ještě před uplynutím původního termínu.

Datum se u listinného podání poštou obvykle počítá podle dne předání zásilky poštovnímu doručovateli, u elektronického podání podle okamžiku doručení do systému finanční správy. I tak se ale nevyplatí nechávat podání na poslední chvíli, hlavně kvůli riziku, že v posledních dnech před termínem objevíte chybu, na jejíž opravu už nezbude čas. Rezerva pár dní navíc se vyplatí i proto, že u elektronického podání se občas stane, že se v posledních dnech před termínem systém kvůli vysoké zátěži zpomalí, hlavně těsně před uzávěrkou termínu.

Jaký tiskopis a formulář použít

Pro fyzické osoby se používá tiskopis přiznání k dani z příjmů fyzických osob, který finanční správa každoročně aktualizuje. Nejnovější verzi najdete na webu finanční správy, nebo si přiznání rovnou vyplníte elektronicky na portálu Moje daně, kde systém řadu údajů předvyplní automaticky.

Kromě hlavního tiskopisu existují přílohy podle typu příjmu, třeba samostatná příloha pro příjmy ze samostatné činnosti nebo pro příjmy z pronájmu. Které konkrétní přílohy potřebujete, závisí na tom, jaké všechny druhy příjmů jste za rok měli, a elektronický formulář vás k jejich vyplnění sám navede.

Pro OSVČ s výdaji uplatňovanými paušálem je vyplnění jednodušší, protože se místo jednotlivých výdajových dokladů uvádí jen procentuální paušál z příjmů. Pro OSVČ vedoucí daňovou evidenci nebo účetnictví je naopak potřeba doplnit podrobnější přílohu s rozpisem příjmů a výdajů podle jednotlivých kategorií, ideálně na základě podkladů vedených průběžně po celý rok, ne dohledávaných zpětně na poslední chvíli.

Kolik je pokuta za pozdní podání

Pokud přiznání podáte se zpožděním, ale nejdéle do pěti pracovních dnů po termínu, pokuta se neuplatňuje. Po uplynutí této tolerance se pokuta počítá jako procento z vyměřené daně za každý den prodlení, přičemž výsledná částka roste s délkou prodlení až do zákonem stanoveného maxima. Přesnou aktuální sazbu najdete v zákoně o daních z příjmů, respektive v daňovém řádu, protože se jedná o pevně danou sazbu stanovenou zákonem.

Kromě pokuty za opožděné podání hrozí i úrok z prodlení, pokud zároveň neuhradíte daň včas. Obě sankce se počítají samostatně a mohou se kumulovat, takže i krátké zpoždění při zaplacení daně stojí víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Nezaplacení daně řeší finanční správa nezávisle na tom, jestli přiznání podáte včas, nebo se zpožděním. I když přiznání podáte v termínu, ale daň neuhradíte, běží úrok z prodlení ode dne splatnosti, kterým je zpravidla stejné datum jako termín pro podání přiznání.

Jak se pokutě vyhnout

• Podat přiznání do pěti pracovních dnů po termínu, kdy pokuta ještě nehrozí.
• Požádat o prodloužení lhůty ještě před jejím uplynutím.
• Zajistit, aby přiznání zpracovával daňový poradce, čímž se lhůta automaticky prodlužuje.

Pokud pokutu dostanete a nesouhlasíte s její výší nebo s tím, že vůbec vznikla, lze se proti rozhodnutí finančního úřadu odvolat. V praxi se to ale vyplatí jen u zjevných chyb ve výpočtu, protože samotný fakt pozdního podání se dokazuje snadno podle data doručení.

Daňové přiznání u DPP a dalších příjmů

Příjem z dohody o provedení práce se zdaňuje odlišně podle toho, jestli u dané dohody podepíšete prohlášení poplatníka a jak vysoký je příjem. Pokud prohlášení nepodepíšete a příjem nepřesáhne zákonem stanovený limit pro danou dohodu, obvykle se uplatní srážková daň, kterou za vás odvede plátce, a tento příjem pak do přiznání zahrnovat nemusíte.

Jakmile ale příjem limit přesáhne, nebo pokud u dohody podepíšete prohlášení, zdaňuje se jako běžný příjem ze závislé činnosti a je potřeba ho zahrnout do přiznání, případně do ročního zúčtování u zaměstnavatele. Komplikace nastává hlavně u lidí, kteří mají víc dohod u různých plátců zároveň, protože se pak jednotlivé příjmy sčítají a je potřeba posoudit celkovou situaci, ne jen jednu dohodu izolovaně.

Podobně jako u DPP existují výjimky a osvobození i u jiných typů příjmů, třeba u prodeje nemovitosti po splnění časového testu. Přehled situací, kdy se daň z prodeje neplatí vůbec, najdete v článku daň z prodeje nemovitosti: kdy se neplatí, který se hodí, pokud vedle příjmu z dohod řešíte i prodej majetku ve stejném zdaňovacím období.

Kombinace více typů příjmů v jednom roce, třeba zaměstnání, dohody a drobného podnikání zároveň, je jedna z nejčastějších situací, kdy lidé nejsou jistí, jestli přiznání podávat musí. Obecné pravidlo je jednoduché: pokud máte alespoň jeden zdroj příjmu, který sám o sobě povinnost zakládá, musíte do přiznání zahrnout všechny své zdanitelné příjmy za rok, ne jen ten, který povinnost způsobil.

Kde najdu vzor daňového přiznání

Vyplněné vzory přiznání najdete na webu finanční správy jako součást metodických pokynů k tiskopisu, případně na řadě účetních a podnikatelských portálů. Vzor se hodí hlavně jako orientace, jak vypadá vyplněný formulář v praxi, ne jako univerzální šablona, protože každé přiznání se liší podle konkrétních příjmů a odpočtů. Účetní software, který OSVČ běžně používají pro fakturaci a evidenci, obvykle nabízí i modul pro vygenerování daňového přiznání přímo z evidovaných dat, což šetří čas a snižuje riziko chyby oproti ručnímu přepisování z jiných podkladů.

Nejspolehlivější cestou, jak se vyhnout chybám, je použít přímo elektronický formulář na portálu Moje daně, který uživatele provede krok za krokem a sám upozorní na nesrovnalosti. Případný nedoplatek pak uhradíte na správný účet finančního úřadu podle typu daně a kraje, kde máte bydliště.

Pokud si při vyplňování nejste jistí konkrétní položkou, ať už jde o výši slevy na dani nebo zařazení určitého příjmu, vyplatí se to raději ověřit předem u finančního úřadu nebo s daňovým poradcem, než spoléhat na to, že chybu později nikdo neodhalí. Dodatečné opravy formou dodatečného přiznání jsou možné, ale znamenají další administrativu navíc. Prevence formou jedné kontrolní otázky navíc je vždy levnější a jednodušší než následné vysvětlování nesrovnalostí finančnímu úřadu po skutečně podaném přiznání.