Zálohy na daň z příjmu: kdy a kolik platit v roce 2026

Kdo musí platit zálohy na daň z příjmu

Povinnost platit zálohy na daň z příjmu vzniká na základě poslední známé daňové povinnosti, tedy podle výsledku vašeho posledního podaného daňového přiznání. Pokud jste v minulém roce zaplatili daň nad zákonem stanovenou hranicí, finanční úřad vám v dalším roce předepíše zálohy, které platíte postupně, ne najednou.

Týká se to jak OSVČ, tak právnických osob – placení záloh na daň z příjmu právnických osob se řídí stejnou logikou jako u fyzických osob, jen s jinými pásmy podle výše daňové povinnosti. Nová OSVČ, která podává přiznání poprvé, zálohy v prvním roce podnikání obvykle neplatí, protože nemá z čeho poslední známou daňovou povinnost odvodit. Stejně tak podnikatel, který přeruší nebo znovu zahájí živnost, může mít povinnost placení záloh dočasně přerušenou.

Pokud si nejste jistí, jestli se vás záloha na daň z příjmu OSVČ týká, podívejte se na poslední platební výměr nebo do vlastního daňového přiznání – finanční úřad povinnost platit zálohy oznamuje i automaticky po podání přiznání. U OSVČ v paušálním režimu se navíc řeší zálohy jinak, protože paušální daň v sobě zálohu na daň z příjmu už zahrnuje jako součást jedné měsíční platby.

Kdy záloha nevzniká

• V prvním roce podnikání, kdy chybí předchozí daňová povinnost.
• Pokud je poslední známá daňová povinnost pod zákonným limitem.
• U příjmů, které zákon ze základu pro výpočet záloh vylučuje.
• Po dobu přerušení podnikatelské činnosti, pokud po celé zdaňovací období netrvala.

Jak se počítá výše zálohy

Jak vypočítat zálohu na daň z příjmu je jedna z nejčastějších otázek začínajících podnikatelů. Základem výpočtu je poslední známá daňová povinnost, ze které se podle pásma odvodí procentní sazba zálohy stanovená zákonem. Čím vyšší byla daň v minulém roce, tím vyšší je nejen samotná záloha, ale i frekvence, s jakou se platí.

U fyzických osob hraje roli i to, jestli měly kromě příjmů z podnikání i příjmy ze zaměstnání – v takovém případě se do základu pro výpočet zálohy nezapočítává ta část daně, která připadá na dílčí základ ze závislé činnosti, protože z mzdy se srážková daň nebo záloha na daň odvádí už zaměstnavatelem. Podobný princip rozdělení podle zdroje příjmu se objevuje i u sociálního a zdravotního pojištění OSVČ, kde se také zvlášť řeší hlavní a vedlejší činnost.

Přesný postup výpočtu i aktuální hranice pásem najdete přímo ve formuláři daňového přiznání nebo v pokynech, které vydává finanční správa. Pokud si nejste jistí vlastním výpočtem, vyplatí se poradit s účetním, protože chybně stanovená záloha může vést k nedoplatku nebo naopak k přeplatku, který si pak musíte nechat vrátit. Finanční úřad ostatně novou výši zálohy sám vypočítá a písemně oznámí, takže vlastní výpočet slouží hlavně pro orientační kontrolu a plánování cash flow.

Co výši zálohy ovlivňuje

• Výše poslední známé daňové povinnosti.
• Podíl příjmů ze závislé činnosti na celkovém základu daně.
• Uplatněné slevy a odpočty v posledním přiznání.
• Změna v rozsahu podnikání oproti předchozímu roku.

Termíny plateb záloh v roce 2026

Termíny plateb záloh na daň z příjmu se odvíjejí od výše daňové povinnosti a dělí se na dvě základní pásma – čtvrtletní a pololetní. Poplatníci s nižší daňovou povinností platí zálohy jen dvakrát ročně, poplatníci s vyšší povinností čtyřikrát ročně, vždy v pravidelných intervalech podle zákona o daních z příjmů.

Přesná data splatnosti pro konkrétní rok najdete v kalendáři plateb, který finanční správa zveřejňuje, nebo přímo na platebním výměru. Zmeškání termínu znamená úrok z prodlení, proto se vyplatí mít platby nastavené jako trvalý příkaz nebo připomínku v kalendáři, ideálně s několikadenní rezervou před samotným termínem, aby platba stihla dorazit i při případném zpoždění banky.

Pokud se v průběhu roku výrazně změní vaše příjmy oproti minulému roku – třeba kvůli sezónnímu výpadku zakázek nebo naopak jejich nárůstu – můžete požádat finanční úřad o snížení nebo úplné prominutí záloh. Úřad žádosti vyhoví, pokud doložíte, že očekávaná daňová povinnost bude výrazně nižší, než ze které se aktuální záloha počítá.

Jak platbu provést

• Bankovním převodem na účet místně příslušného finančního úřadu.
• Přes portál Moje daně, kde platbu rovnou spárujete s vaším daňovým subjektem.
• Poštovní poukázkou, pokud preferujete platbu v hotovosti.
• Prostřednictvím účetního nebo daňového poradce, který platby hlídá za vás.

Kdy se daň z příjmu neplatí

Otázka, kdy se neplatí daň z příjmu, se řeší hlavně u nízkých daňových povinností. Pokud vyjde vypočtená daň pod zákonem stanovenou minimální částkou, finanční úřad ji nevymáhá a poplatník ji neplatí. Podobně to funguje i u záloh – když poslední známá daňová povinnost nepřesáhla stanovenou hranici, zálohy se v následujícím období neplatí vůbec.

Daň se dále neplatí, pokud poplatník uplatní dostatečné slevy, odpočty nebo osvobození, které základ daně sníží na nulu nebo pod hranici zdanění. Typicky jde o kombinaci základní slevy na poplatníka s dalšími odpočty, jako jsou úroky z hypotéky, dary nebo příspěvky na penzijní připojištění.

Nezaměňujte ale situaci, kdy daň neplatíte, s povinností přiznání přesto podat. I nulová nebo nízká daň obvykle neznamená, že přiznání podávat nemusíte – tu povinnost posuzuje zákon samostatně podle výše příjmů, ne podle výsledné daně.

Jak zaúčtovat daň z příjmu a zálohy

Jak zaúčtovat daň z příjmu patří mezi časté dotazy podnikatelů, kteří vedou účetnictví. Daň z příjmu se účtuje na účet 341 (daň z příjmů), zaplacené zálohy se zaúčtují proti účtu peněžních prostředků a na konci roku se srovnají s konečnou daňovou povinností vypočtenou v přiznání. Rozdíl mezi zaplacenými zálohami a skutečnou daní se pak promítne buď jako nedoplatek, nebo jako přeplatek.

Někdy se v souvislosti s daní z příjmu hledá i účet 324, ten ale patří k přijatým zálohám od odběratelů, ne k dani samotné – jde o jiný typ transakce a v souvislosti s daní z příjmu byste ho používat neměli. Pro správné zaúčtování je dobré vždy rozlišovat, jestli jde o zálohu na daň, kterou platíte vy jako poplatník, nebo o zálohu, kterou přijímáte od svého zákazníka za budoucí plnění.

Podnikatelé vedoucí daňovou evidenci místo účetnictví zálohy na daň z příjmu do daňových výdajů nezahrnují – jde totiž o platbu daně samotné, ne o provozní náklad. To je rozdíl oproti třeba zálohám na sociální a zdravotní pojištění, které se v daňové evidenci evidují jinak.

Jak podat a zaplatit daňové přiznání za rok 2025

Jak zaplatit daň z příjmu za rok 2025 souvisí s podáním daňového přiznání, ve kterém se spočítá konečná daňová povinnost. Přiznání lze podat elektronicky přes portál Moje daně, datovou schránku nebo v listinné podobě na finančním úřadě, elektronické podání navíc často znamená delší lhůtu pro podání.

Po podání přiznání dostanete informaci o výsledné dani – pokud je vyšší než součet zaplacených záloh, doplatíte rozdíl, pokud nižší, přeplatek vám úřad na požádání vrátí. Platbu proveďte vždy s uvedením správného variabilního symbolu, kterým je typicky vaše rodné číslo nebo DIČ, aby ji úřad správně spároval s vaším spisem.

Kompletní návod na přihlášení a elektronické podání najdete v článku o portálu Moje daně, kde popisujeme celý proces krok za krokem.

Kolik procent činí daň z příjmu fyzických osob

Kolik procent je daň z příjmu fyzických osob patří mezi nejhledanější otázky vůbec. Základní sazba daně z příjmu fyzických osob činí 15 % ze základu daně. Nad zákonem stanoveným limitem příjmů se uplatní zvýšená sazba 23 % na část základu daně přesahující tento limit – jde tedy o klouzavě progresivní zdanění, ne o jednotnou sazbu pro celý příjem.

To znamená, že pokud vaše příjmy limit překročí, neplatíte vyšší sazbou celou daň, ale jen tu část základu daně, která je nad hranicí. Zbytek se stále daní sazbou 15 %. Přesnou hranici, od které se 23% sazba uplatňuje, stanovuje zákon o daních z příjmů a mění se v návaznosti na průměrnou mzdu, proto se vyplatí ji před podáním přiznání ověřit v aktuálním znění zákona nebo na webu finanční správy.

Co ovlivňuje výslednou daň

• Výše základu daně po odečtení výdajů nebo paušálních nákladů.
• Uplatněné slevy na dani, například na poplatníka nebo na dítě.
• Nezdanitelné části základu daně, jako jsou dary nebo úroky z úvěru na bydlení.